Značnou část Namibie tvoří pouště a polopouště a jde o jeden z nejméně obydlených států na planetě Zemi. Teprve tady prý naplno pochopila, jak důležité je mít přístup k vodě, jak důležité je najít strom, který poskytuje stín a co s planetou provádí klimatická změna. „To největší, co jsem se v Namibii naučila, je obdiv k lidem, kteří žijí vlastně v přírodě, kteří žijí přírodním životem,“ prozradila.
Část tamních obyvatel prý vlastně dodnes nepoužívá oblečení. Některé jejich ženy jsou prý potřeny jen červeným bahnem a mají na sobě sukýnku z mušliček. A přírodu si důsledně chrání. „Já vím, že se o Afričanech říká, že mají IQ 70, ale kdybychom my měli přežít to, co přežijí oni, tak bychom do týdne neexistovali,“ vyjádřila svůj názor dáma.
EU prý v této zemi podporuje školství a zemědělství a v obou oblastech prý pomáhá opravdu hodně. Jsou podporovány také projekty bojující proti násilí na děvčatech a na ženách.
Není bez zajímavosti, že Namibie bývala německou kolonií a Němci si coby kolonizátoři počínali tak, že se do paměti tamních lidí nezapsali právě pozitivně.
Hybášková však nezůstala jen u popisu africké reality. Posluchačům dala nahlédnout také do Iráku a do Kuvajtu. Když tam působila jako diplomatka, nezdráhala se tvrdě kritizovat i českou vládu. Na rozhlasových vlnách popsala, co jí zvedlo tlak.
„Jednalo se o setrvání polní nemocnice v irácké Basře, což je jedno z míst absolutní hrůzy na této planetě. Je to šest, sedm, osm milionů lidí žijících prakticky bez vody a dnes bohužel na úrovni nějakého jedenáctého století. Česká vláda se chtěla za pana premiéra (Vladimíra) Špidly (ČSSD) podílet na irácké operaci, ale mírovými prostředky, tak se rozhodla v této irácké Basře postavit polní nemocnici. A v tomto prostředí trvá strašně dlouho, než lidé začnou takové nemocnici věřit a začnou do ní chodit. A přesně v momentě, kdy se to začalo po hrozném úsilí dařit a bylo to jediné funkční nemocniční zařízení pro polovinu Iráku, to mělo nesmírný význam pro životy mnoha a mnoha lidí, tak se česká vláda rozhodla z politických důvodů tu polní nemocnici stáhnout,“ rozčílila se Hybášková.
Kdyby se měla rozhodovat dnes, ve stejné situaci by prý českou vládu kritizovala znovu.
Nezůstala však jen u kritiky Vladimíra Špidly. Tepala také Washington za politiku, kterou uplatňoval v Iráku. Ač po roce 1989 patřila k lidem, kteří ke Spojeným státům vzhlíželi, po roce 2003 se její pohled na tuto zemi začal částečně měnit, a to kvůli politice, jakou Washington uplatňoval v Iráku. Hybáškové přijde strašné, že nějakou politiku v Iráku uplatňoval George W. Bush, ale jeho nástupce Barack Obama zvolil politiku zcela jinou a jako by už to samo o sobě nebylo dost strašné, po Obamovi se úřadu ujal Trump a nastolil vůči Iráku zase úplně jiný kurs.
„To je víc než diskontinuita, protože každý další to dělá přesně opačně než ten předchozí (prezident), což je v případě poválečné stabilizace prostě příšerné. To jsou procesy, které potřebují nesmírně profesionální, apolitický a střednědobý a dlouhodobý přístup, a ne že jeden den přivezu vojáky, pak je zase všechny odvezu, pak je zase přivezu. Jeden den se budu kamarádit s Íránem a druhý den budu Írán zaklínat. To je smutný, no,“ pravila Hybášková. „Působení Spojených států v Iráku je prostě problematické, protože je příliš politické a příliš málo profesionální,“ shrnula své poznatky.
Pár slov přidala i na téma Sýrie. Tamní situaci se prozatím nedaří stabilizovat. Hybášková je v této záležitosti kritická především vůči Rusku. „Rusům se, prostě řečeno, podařilo evropskou politiku rozvorat,“ upozornila s tím, že řada zemí je příliš ovlivněna ruskou politikou.
V závěru rozhovoru varovala před hrozící válkou mezi muslimskými šíity a sunnity, která opravdu hrozí. Podle Hybáškové hrozí i proto, že administrativa Donalda Trumpa si přes Írán řeší některé domácí konflikty a to je problém. „Ta válka by byla opravdu strašlivá,“ pronesla důrazně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
