Na úvod pořadu zazněl jakýsi souhrn informací, který Hana Lipovská nazvala prvním blokem a ze kterého vyplynulo, že o sociální dávky už žádají i lidé s průměrnými příjmy. A že přesto, že hodnota akcií společnosti ČEZ v poslední době rapidně poklesla, její manažeři si vyplatili odměny ve výši 135 milionů korun. Zaznělo také, že antimonopolní úřad neshledal žádné chyby na potravinovém trhu, a přestože ke kontrole vyzval ministr zemědělství Zdeněk Nekula, odmítl se potravinářům omluvit.
„Tak velké osobní ohodnocení státem čili námi placených představitelů ČEZu nás asi ani nepřekvapí a po loňském roce ani nedojme. Zároveň to, že ve chvíli, kdy tzv. pravicová vláda v čele s premiérem Fialou za ODS neustále vyzývá všechny, aby se nestyděli chodit pro sociální dávky, aby se nestyděli chodit na úřad práce s žádostí o příspěvky, takže to lidé skutečně využijí,“ okomentovala to moderátorka. A k ministru zemědělství dodala, že pokud si vzpomeneme, začal už v úvodu tohoto roku vinit z vysokých cen potravin v podstatě každého, kdo se nějak účastní celého prodejního řetězce, a že třeba zákazníci mohou podle Nekuly za vysoké ceny tím, že nenakupují ve slevách.
Výsledkem Nekulova podnětu je podle Lipovské zpráva místopředsedy ÚOHS o tom, kdo se jak podílí na cenách potravin v České republice.
Na vybraných komoditách zkoumal úřad ceny, kartely a dohody. Došel k názoru, že ceny potravin u nás jsou vysoké hlavně v důsledku vysoké DPH, která pro potraviny platí, a je oproti našim sousedům markantně vyšší. Polsko má tuto daň nulovou, Rakousko a Slovensko 10% a Německo jen 7%. Zatímco Česká republika daní potraviny 15 % (možná klesne v důsledku vládního balíčku na 12 %).
Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
Ta si již v době svého vzniku, ještě jako Evropské hospodářské společenství v padesátých letech, dala za cíl společnou zemědělskou politiku. Tu využívá podle Lipovské zejména Francie a tato politika trh křiví dál a dál.
Naše problémy s cenou potravin tedy mají podle Hany Lipovské původ nejen ve vysokých cenách energií, které vláda nezvládla, a kvůli vládní daňové politice, která obsahuje vysokou DPH na potraviny – ale vneposladní řadě i v politice Evropské unie, kterou jako členský stát nemůžeme efektivním způsobem ovlivnit.
„I tohle je jeden z důvodů, proč část ekonomů, včetně mě samotné, volá po exitu nebo po jakékoli formě o rozvolnění Evropské unie a navrácení zpátky do dřívějších ekonomických dob, protože v současném stavu v rámci současných evropských pravidel prostě volný trh, volná soutěž na trhu zemědělském potravinářském nebude, nemůže být. Jinými slovy, vždy budeme mezi dvěma mantinely. Buď bude potravin příliš mnoho za nízkou cenu, takže zemědělci budou krachovat, budou mít problémy – nebo budou potraviny příliš drahé,“ poznamenala Bobošíková.
Ministr zemědělství totiž na dotaz posluchačky, proč je kojenecká voda ve vyšší daňové sazbě odpověděl v tom duchu, že kromě balených vod máme u nás extrémně kvalitní kohoutkovou vodu a že její pití ke všemu ještě chrání přírodu.
„Jinými slovy, ano, my jsme vám zvýšili DPH na potraviny. My jsme vám zvýšili DPH nebo zvyšujeme vám DPH na pitnou vodu. Ale vůbec si nestěžujte. To je inflačně neutrální, protože máte levnou vodu z kohoutku, tak plaťte tu. To, že pro toho nebohého kojence bude ta úžasná voda z jeho vesnice muset být převařená, což má samozřejmě nějaké nároky na energii a koneckonců i na čas na práci, to už pana ministra netrápí,“ dodává moderátorka.
„Takže jsme opět v tom starém francouzském režimu – když nemají chleba, ať jedí koláče,“ okomentovala to Lipovská s odkazem na údajné prohlášení jedné francouzské „významné princezny“, která poté, co ji oznámili, že poddaní nemají chleba, odpověděla – ať jedí koláče.
Dále přišla v pořadu řeč na setkání guvernéra ČNB Aleše Michla s premiérem Fialou a ministrem financí Stanjurou (oba ODS), kde zaznělo, že během léta klesne inflace pod 10 %. A zaznělo také, že podle ministerstva financí nejsou ve státním rozpočtu peníze na vyplácení dávek pro uprchlíky.
V dalším souhrnu zpráv, který se věnoval euru, eurozóně a evropským financím, jsme se dozvěděli, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen chce posílit ekonomickou a měnovou unii, dokončit bankovní unii a vybudovat unii kapitálových trhů. „Neexistuje jiný způsob, jak uvolnit obrovské investice nutné pro zelenou transformaci,“ prohlásila předsedkyně EK.
To Lipovská komentuje s tím, že měnu už nemáme proto, abychom zvyšovali životní úroveň, ani proto, abychom měli obchodní styk, abychom byli úspěšnými ekonomikami. Měnu máme kvůli tomu, abychom sdíleli společnou identitu a abychom prováděli zelenou a digitální transformaci.
Zaznělo i to, že Chorvatsku přijetí eura nepřineslo vyšší standard a lidé se tam cítí chudší. Podle prezidentky Centrální evropské banky ale vstup Chorvatska do eurozóny dokazuje, že euro zůstává stabilní měnou.
A německé hospodářství je opět v recesi, protože meziročně klesá spotřeba německých domácností a vlády. Mezinárodní měnový fond dokonce odhaduje, že německá ekonomika bude letos nejslabší ze všech vyspělých zemí světa.
Fotogalerie: - Princ a Černochová
„Právě na tu německou recesi se rozhodně musíme podívat, protože Německo je pro Českou republiku zásadní ekonomikou. Mluvíme vždycky o lokomotivě, že Německo je tou lokomotivou, na které my jako vagón visíme. Když se Německu daří, tak se to přelévá, byť méně výrazně, do české ekonomiky. Když se Německu nedaří, tak to samozřejmě dopadá na naši ekonomiku. A nutno vidět, že my do Německa vyvážíme jedenatřicet procent všech našich exportů. Jsme silně proexportně orientovaná ekonomika. Naše vývozy jsou tím, co táhne naši ekonomiku, náš ekonomický růst. Tím pádem, pokud z jedné třetiny vývoz závisí na Německu, na německé poptávce, na německé spotřebě, tak je to pro nás prostě problém,“ upozorňuje Hana Lipovská.
„A malá poznámka pod čarou; před časem byla pěkná analýza toho, že Německo slíbilo nalít na svou obranu, tedy do armády, do bundeswehru, 100 miliard eur, ale prozatím to nebylo schopné udělat,“ všímá si moderátorka.
A co v pořadu Svobodný trh ještě zaznělo?
Třeba to, že ruské exporty ropy jsou nejvyšší od začátku války na Ukrajině, v dubnu přesáhly i průměr roku 2021. Nebo to, že podle Mezinárodní energetické agentury prudce vzrostly vývozy do Číny a Indie.
Dozvíte se ale i to, že mnohé bohaté celebrity, hollywoodské hvězdy dnes investují do fosílií dinosaurů. „Na první pohled hloupost. Asi málokdo z nás by do toho chtěl dát peníze,“ myslí si Lipovská. Ale třeba Leonardo DiCaprio prý zakoupil Tyranosaura Rexe a má ho někde uloženého.
Proti tomuto se prý mnozí vědci a muzejní paleontologové bouří a říkají, že takový trh nemá existovat a že potřebují, aby podobné artefakty putovaly přímo k nim na vědecké zkoumání, aby na to nesahal soukromý investor.
„Zajímavé je, že autoři citovaného článku říkají, že je to právě naopak,“ cituje moderátorka z článku v The Economist. „Říkají, že právě existence soukromého trhu, to, že je něco zpoplatněno, že někdo má touhu po zisku a chce prodávat fosílie, umožňuje pokrok ve vědě.“
Psali jsme:
autor: MaA
Baskin
