Tak toto petičníci kolem Pajerové nevydýchají už vůbec. Promlouvá mrtvý student z Národní

10. 8. 2019 7:49

Seriál MF DNES ke třicátému výročí Listopadu 1989 způsobil nejnovější petiční akci. Dagmar Havlová, Monika MacDonagh-Pajerová a asi čtyři desítky dalších lidí podepsali, že protestují proti „snaze zpochybnit integritu lidí, kteří soustavně hájí hodnoty roku 1989“. Důvodem byly dva rozhovory s tehdejšími studenty, kteří úplně nesdíleli jejich verzi 17. listopadu a dalších revolučních dní. A nyní pokračuje seriál další osobou, jejíž jméno spolehlivě zvedne tlak.

Tak toto petičníci kolem Pajerové nevydýchají už vůbec. Promlouvá mrtvý student z Národní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Monika Pajerová

V sobotní MF DNES totiž v rámci seriálu ke třicátému výročí vyšel rozhovor s Ludvíkem Zifčákem. Ten je dodnes postavou obestřenou řadou mýtů a legend. Za prokázané lze považovat, že pracoval jako zaměstnanec pro StB, tehdejší komunistickou tajnou službu. V rámci své činnosti dostal v roce 1989 úkol infiltrovat se do studentského hnutí a získávat tam informace. Za tímto účelem mu byla vytvořena falešná identita na jméno Milan Růžička, který měl být studentem Vysoké školy báňské v Ostravě. V rámci své činnosti se účastnil demonstrace 17.11.1989. Po zákroku bezpečnostních složek zůstal ležet na Národní třídě. Několik lidí jej tam vidělo a z toho vznikla fáma, že při demonstraci měl jeden účastník zemřít. Tu následně z iniciativy disidenta Petra Uhla odvysílala Svobodná Evropa a měla být jedním z hlavních impulsů následných mohutných protestů.

V seriálu MF DNES se nyní Zifčák rozpovídal nejen o své roli při demonstraci. „Cílem Státní bezpečnosti bylo ovlivnit disidentské hnutí a další neoficiální aktivity ve společnosti. A mít informace přímo od zdroje,“ nastiňuje Zifčák v úvodu rozhovoru, jak došlo k tomu, že se stal falešným Milanem Růžičkou, studentem Vysoké školy báňské v Ostravě. Tehdy jako dnes patřilo prý k práci tajné policie zlegalizovat svého pracovníka v cílovém prostředí.

Anketa

Těšíte se na oslavy 30. výročí Sametové revoluce?

4%
96%
hlasovalo: 15225 lidí

Zifčák podle svých slov dostal konkrétně za úkol zorganizovat neoficiální studentské hnutí a postupně se dostat mezi disidenty. „Měl jsem falešné doklady, dělal přijímačky na VŠB, obor ekonomie, chodil na zkoušky a byl na kolejích,“ dodává s tím, že na svou novou identitu si rychle zvykl.

„Měl jsem práci, rozkazy, poslání. Nemůžete o své práci mluvit ani doma,“ říká Zifčák, jehož manželka se do roku 1989 domnívala, že pracuje u dopravní policie. Nevěděli nic ani rodiče, jen bratr možná něco tušil. „Když došlo k odhalení, bylo to doma náročné a složité. Manželka to ale pochopila a podporuje mě dodnes,“ podotýká bývalý příslušník StB.

Na pražskou demonstraci byl poprvé nasazen 21. srpna 1989, poté byl ještě na protestech 28. října. Dokonce byl i zatčený a strávil nějaký čas ve vazbě. „Nemohl jsem pravou identitu odhalit ani před policisty,“ dodává Zifčák.

V StB se začal prý plánovat postup a úkoly pro 17. listopad hned po říjnovém protestu. „Už dříve jsme společně s Radkem Váňou a Petrem Fialou založili nezávislé studentské sdružení,“ přibližuje dál.

„Demonstrace 17. listopadu neměla vést ke změně společenského řádu,“ říká a upřesňuje, že měla být využita jen k tomu, aby museli odejít z vedení komunistické strany zastánci starých pořádků a aby se dostali do popředí progresivnější lidé. Kdo měl však nastoupit, to přesně neví. „To nebyla moje starost, ale určitě měli odejít Jakeš, Husák, Biľak a jim podobní,“ podotkl s tím, že připravovaná byla změna jen v rámci socialismu.

Následně popsal, jaké byly v té době jeho přesné úkoly. „Měl jsem pod sebou sedm lidí od StB, ti zase vedli různé rezidenty. Náš cíl byl jasný. Přivést dav lidí z akce k padesátému výročí smrti Jana Opletala do centra Prahy a já měl sehrát roli takzvaného mrtvého studenta Martina Šmída,“ říká někdejší agent StB.

Vyvrací slova tehdejšího spoluorganizátora demonstrace Jiřího Jaskmanického, že už na Albertově měl za úkol vyvolat s ním konflikt a dát mu přes ústa. „Je to hloupost. To jméno si sice vybavuji, ale vzpomínám si jen na spor s Markem Bendou, který chtěl, aby akce skončila na Albertově a nikam dál se nešlo,“ namítá Zifčák a zmiňuje, že sám proto začal se svými lidmi vykřikovat, že se musí jít na Václavák.

Na dotaz, jestli na této demonstraci musely být zákroky tak brutální, odpovídá, že v tvrdosti se demonstrace výrazně nelišila od předchozích. „Jedinou změnou bylo, že dav byl obklíčen a znemožněny únikové cesty,“ míní Zifčák a poznamenává, že kdyby chtěl tenkrát z Národní třídy odejít, nejspíše by to šlo.

Zifčák očima studentské vůdce Igora Chauna:

Vyjádřil se také ke spekulacím o jeho skutečné roli během těchto událostí. Není prý pravdou, co se týká tvrzení, že byl pěšákem, který po ráně pendrekem omdlel. „To není pravda. Jednu ránu pendrekem jsem sice dostal, ale tu jsem vykryl. Pak jsem zůstal ležet právě na místě, kde lidé nyní pokládají svíčky. Pak mě odvezla vojenská sanitka do Nemocnice Na Františku, kde mě prohlédl lékař,“ upřesnil s tím, že od lékaře zase hned odešel.

Domnívá se, že nějaká fotografie s ním, coby mrtvým a zbitým studentem ležícím na Národní, bude jistě někde existovat. „Rozšíření zprávy mělo na starosti více lidí,“ reaguje na fakt, proč se tato fotografie dosud nikde pořádně neobjevila. Ke zhodnocení akce v StB vinou následujícího vývoje situace nedošlo.

O tom, že informace o mrtvém studentovi je nepravdivá, promluvila po dvaceti letech mlčení od sametové revoluce údajná svědkyně Drahomíra Dražská. Zifčák před pěti lety sliboval, že ukáže vázací akt mlčenlivosti Dražské, která však jakoukoliv spolupráci s StB odmítá. Stále jej prý má k dospozici, ještě prý ale nenastal správný čas. „Víte, Dražská nemusela vědět, že se stýká s lidmi od StB, ale na druhé straně podepsala mlčenlivost a přijímala pokyny,“ dodává bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák na závěr.


 

Falšování historie! Podepsáni Havel, Havlová, Kocáb, Benda...

Proti seriálu MF DNES se již v týdnu objevila petice, která jej dramaticky prohlásila za „falšování historie“. „30. výročí Sametové revoluce se teprve blíží, ale snahy o falšování historie jsou už na cestě! S blížícím se letošním výročím je čím dál tím zřetelnější, že budeme čelit manipulativní kampani ve snaze přepsat dění kolem roku 1989 tak, aby lépe vyhovovalo některým současným politikům,“ píše se hned v jejím úvodu.

Pak je falšování historie dáváno do souvislosti s vlastnictvím deníku MF DNES a odkazuje se na „ideály Občanského fóra“, podle kterých prý měla média kontrolovat mocné, a ne jim sloužit. „To se ovšem nejmocnějším lidem dneška nelíbí,“ spekulují dále petenti.

Petici vyvolaly celkem dva rozhovory z dvanácti, které do té doby v seriálu vyšly. Zpovídáni v nich byli dva muži, kteří se na tehdejších událostech prokazatelně aktivně podíleli. Tím prvním byl Jiří Jaskmanický, jeden z organizátorů demonstrace 17.11. na Albertově, kterou celý Listopad začal. Jaskmanický jako předseda Městské vysokoškolské rady SSM v Praze celou demonstraci s úřady domlouval a byl jedním z řečníků. Projev, který přednesl, mu podle jeho slov napsal Martin Mejstřík.

Druhým, kdo vyvolal odpor petičníků, byl Pavel Chalupa. I on byl tehdy aktivním účastníkem studentských protestů, i podle svědectví webu Paměť národa jedním z nejzásadnějších hybatelů tehdejších událostí.

Chalupa se znelíbil hlavně svými vzpomínkami na fungování studentského stávkového výboru, kde úřadovali Martin Mejstřík, Šimon Pánek, Monika Pajerová, Igor Chaun a další lidé, později prezentovaní jako „revoluční vůdci“.

Chalupa v rozhovoru vzpomínal, že „snad po týdnu se tam (v Disku) objevil takzvaný celostátní studentský stávkový výbor… Byli v něm Monika Pajerová, Šimon Pánek, Igor Chaun, Martin Mejstřík… Tam to vypadalo jako papalášské doupě – na stole whisky, víno, americké cigarety… I přes naši nechuť pak do Disku svolávali fakultní výbory z celé republiky“.

Tyto dva rozhovory podle signatářů petice „cíleně zpochybňují všeobecně známá a dobře zdokumentovaná fakta kolem organizace studentské demonstrace 17. listopadu 1989 a představitelů studentského hnutí“.

O protestní petici jako první informoval Deník N. Ten také informoval, že mezi těmi, kteří petici podepsali, jsou např. bratr prezidenta Václava Havla Ivan M. Havel, prezidentova druhá manželka Dagmar Havlová, a dále bývalí senátoři Daniel Kroupa a Jan Ruml, poslanci ODS Pavel Žáček a Marek Benda či diplomaté Michael Žantovský a Petr Kolář.

Z řad umělců a aktivistů například Monika MacDonagh-Pajerová, písničkáři Jaroslav Hutka a Michael Kocáb či režiséři Jan Hřebejk a Olga Sommerová. Nechyběli ani sociologové Jiřina Šiklová a Fedor Gál, romský aktivista František Kostlán nebo dlouholetý producent České televize Jan Štern.

Předehru petice měla již v rozhlasovém komentáři Karla Hvížďaly, který se snažil Jaskmanického znevěrohodnit citací ze vzpomínek Moniky Pajerové, která sice připouštěla, že zástupci oficiálních studentských svazů se příprav 17. listopadu účastnili, ale jí z nich bylo trapně, protože měli nažehlené košile.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Silné: Václav Klaus ml. o Mašínech. Koluje text. Víme, koho naštve

10:12 Silné: Václav Klaus ml. o Mašínech. Koluje text. Víme, koho naštve

Chystané natáčení filmu o bratrech Mašínových nejspíš opět vyvolá řadu protichůdných názorů o činnos…