V sobotní MF DNES totiž v rámci seriálu ke třicátému výročí vyšel rozhovor s Ludvíkem Zifčákem. Ten je dodnes postavou obestřenou řadou mýtů a legend. Za prokázané lze považovat, že pracoval jako zaměstnanec pro StB, tehdejší komunistickou tajnou službu. V rámci své činnosti dostal v roce 1989 úkol infiltrovat se do studentského hnutí a získávat tam informace. Za tímto účelem mu byla vytvořena falešná identita na jméno Milan Růžička, který měl být studentem Vysoké školy báňské v Ostravě. V rámci své činnosti se účastnil demonstrace 17.11.1989. Po zákroku bezpečnostních složek zůstal ležet na Národní třídě. Několik lidí jej tam vidělo a z toho vznikla fáma, že při demonstraci měl jeden účastník zemřít. Tu následně z iniciativy disidenta Petra Uhla odvysílala Svobodná Evropa a měla být jedním z hlavních impulsů následných mohutných protestů.

V seriálu MF DNES se nyní Zifčák rozpovídal nejen o své roli při demonstraci. „Cílem Státní bezpečnosti bylo ovlivnit disidentské hnutí a další neoficiální aktivity ve společnosti. A mít informace přímo od zdroje,“ nastiňuje Zifčák v úvodu rozhovoru, jak došlo k tomu, že se stal falešným Milanem Růžičkou, studentem Vysoké školy báňské v Ostravě. Tehdy jako dnes patřilo prý k práci tajné policie zlegalizovat svého pracovníka v cílovém prostředí.

Zifčák podle svých slov dostal konkrétně za úkol zorganizovat neoficiální studentské hnutí a postupně se dostat mezi disidenty. „Měl jsem falešné doklady, dělal přijímačky na VŠB, obor ekonomie, chodil na zkoušky a byl na kolejích,“ dodává s tím, že na svou novou identitu si rychle zvykl.