Výsledek italských parlamentních voleb, ve kterých uspěly euroskeptické strany, považuje Zingales za ještě větší událost než britské referendum. „Nakonec Britové byli vždy spíš euroskeptici a Evropskou unii nepovažovali za nijak zvlášť prospěšnou. Ale Itálie byla coby jeden ze zakládajících členů evropského společenství vždy silně proevropská. Pro euroskeptické strany voliči nehlasovali proto, že nemají rádi Evropu, ale obviňují ji ze svých problémů.“
Výsledek parlamentních voleb byl z pohledu profesora Zingalese ovlivněn především špatnou ekonomickou situací v zemi. „V posledních letech zkrachovaly tři velké banky, svoji činnosti ukončila téměř třetina firem a nezaměstnanost stoupla na závratných 12 %. Mezi mladými je potom bez práce dokonce 35 % lidí,“ píše Zingales a Hnutí pěti hvězd a Ligu severu nepovažuje za typicky protestní politické subjekty, které by chtěly nekompromisně bořit stávající systém.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
„Hnutí pěti hvězd není tak levicová jako německá Die Linke a je určitě umírněnější než španělská Podemos nebo řecká Syriza. Liga severu je potom umírněnější než německá Alternativa pro Německo,“ tvrdí Zingales, který odhaduje, že v Itálii povládne koalice ve složení Hnutí pěti hvězd a Liga severu. „Obě strany sice vyznávají odlišnou ideologii, ale touha vládnout a vystřídat současný vládnoucí establishment názorové rozdíly zahladí.“
„Koalice by jistě byla zajedno dosáhnout s Evropou co nejvýhodnější dohodu. Pokud ale neuspěje, pozice Itálie bude silně oslabena,“ míní Zingales, podle kterého jsou možné ještě dvě varianty složení koalice. „Nabízí se koalice Ligy severu a Berlusconiho Forza Italia! A případně také společné vládnutí Hnutí pěti hvězd s Demokratickou stranou. Nicméně v minulém volebním období vládnoucí strana tuto variantu v poslední době tak vehementně odmítá, že k ní nejspíš nedojde.“
Budoucí italská vláda by měla podle Zingalese usilovat o reformu Dublinské dohody, která se týká přistěhovalecké politiky. „Aktuálně nemůže žadatel o azyl legální cestou vstoupit do Evropy, ale jakmile se na kontinent dostane, může legálně požádat o azyl. Mělo by tomu být naopak. Vedle toho by měla být ochrana evropského pobřeží zajišťována společnými silami, a nikoli pouze danou zemí. V neposlední řadě by potom měla platit uvnitř EU svoboda pohybu i pro migranty.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
