Spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) Daniel Vávra začal své vystoupení na semináři Svoboda projevu a po projevu zamyšlením nad dezinformacemi.
„Někdo kupříkladu může tvrdit, že Daniel Vávra založením Společnosti pro obranu svobody projevu sleduje nějaké postranní nekalé úmysly, kterými chce napomáhat Rusku, protože miluje Vladimíra Putina a touží zde nastolit jeho hrůzovládu. Poměrně dost lidí to tvrdí nebo naznačuje, jako třeba tady pan šéfredaktor,“ odkázal videoherní designér, scenárista, režisér, spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios na to, co o SOSP šíří jistý smutně proslulý novinář.
Tyto spíše o zmíněném „novinářovi“ vypovídající výlevy však Vávra bere s nadhledem.
„Je to zcela jasná dezinformace, protože žádné takové úmysly nemám. Nicméně, jelikož zatím nemáme přístroj na čtení myšlenek, nemohu nijak nikomu nikdy dokázat, že tomu tak skutečně není. Stejně jako nemohu prokázat, že jeden z největších bojovníků s dezinformacemi v této zemi není oportunistický podvodník a šarlatán, který spolupracuje s tajnými službami. Názory na to, co je kdo zač, jsou prostě názory a je na každém, jaký obrázek si udělá sám,“ zdůraznil Daniel Vávra.
Největším šiřitelem dezinformací jsou vládní politici
Vávra připomněl, že Společnost pro obranu svobody projevu si nechala udělat reprezentativní průzkum na téma svobody slova.
Ovšem provést šetření na téma svobody slova se ukázalo jako velice složité a plné problémů.
„Uskutečnit ten průzkum trvalo dva roky, protože žádná z agentur ze Sdružení SIMAR ho nechtěla realizovat. A poté, co jsme využili služeb agentury mimo SIMAR, tak jediným mediálním ohlasem bylo napadání metodiky našeho průzkumu. Jinými slovy: průzkum nešlo udělat u renomovaných agentur, ale výsledky jsou nerelevantní, protože nebyl realizován u renomovaných agentur. Přičemž nám bylo několikrát zcela otevřeně řečeno, že je to příliš kontroverzní téma a že my jsme kontroverzní organizace,“ vysvětlil spoluzakladatel SOSP, co stálo za odmítáním ze strany agentur.
Pavlův spolupracovník by jen zakazoval. Má to háček
Vzápětí se však vrátil k tématu dezinformací. „Jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta Pavla František Vrabel nedávno prohlásil, že nejlepší dezinformace jsou zcela pravdivé a že bude potřeba zakázat sociální síť Telegram, umělou inteligenci a ostatní stvoření, protože hrozí, že tu budeme mít 3 miliony umělých dezinformačních inteligencí. Jeho společnost Semantic Visions přitom v době covidu poskytovala v rámci boje proti dezinformacím ministerstvu zdravotnictví prokazatelně nepravdivé informace.
Ve vztahu k názorům Františka Vrabela a mnohých dalších ale nezbývá než si položit otázku, kdo bude určovat, co je pravda, na základě jakého mandátu a kvalifikace. A jak my, kteří privilegium přístupu ke všem informacím nebudeme mít, budeme moci ověřit, zda nám privilegovaný nelže, když nemáme přístup k tomu, o čem nám vykládá, že je to lež?“ zajímá Daniela Vávru.
Také by rád věděl, jak si pan Vrabel z prezidentova okolí a mnozí další představují ony zákazy.
Jste spokojeni se způsobem, jakým Petr Pavel vykonává úřad prezidenta? (Ptáme se od 23.5.2023)Anketa
A co se týká rozhodování o tom, co je, a není pravda. To jde dost těžko a má to háček. Jsme demokratický stát a demokracie je založena na rovnosti všech. Všichni mají stejná práva. Předseda vlády, úředník ministerstva vnitra, český elf, vysokoškolský profesor i paní Vomáčková, co posílá kamarádům řetězové e-maily,“ poznamenal zástupce SOSP.
Čeští politici si myslí, že Brusel je naše hlavní město
Čili nikdo nemá žádný speciální statut ostatním cenzurovat informace, protože jsou hloupé.
„Nikde v žádném zákoně se nepíše, že chytřejší lidé jako třeba bojovník s dezinformacemi pan Kartous má jiná lepší práva než paní Vomáčková. Na svobodném rozhodování lidí je demokracie založená. A proto, pokud mám neúplné informace, nemůžu se rozhodovat správně u voleb, a to je samozřejmě vždy primární účel cenzury – umlčet opozici a udržet se u moci.
Právě čelíme největšímu ohrožení demokracie a našich svobod od roku 1989. A stejně jako vždy je to omlouváno dobrými úmysly a kritickou situací. Vždy bude nějaká kritická situace, ale umlčování znemožňuje zvážit všechna možná řešení. Jediný, komu pomáhá, je viník krize. Ale pořád platí to, co stojí v naší Ústavě, a sice, že cenzura je nepřípustná,“ uzavřel své vystoupení Daniel Vávra.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Je cenzura projevem síly, nebo slabosti? Tématu s tímto názvem se věnoval spisovatel a publicista Michal Semín.
„Mnohé překvapím. Nejsem stoupencem toho, že právo na svobodu projevu, na svobodu slova je neomezené. Jako učitel bych názor – že Brusel je hlavní město České republiky, i když si to mnozí naši politici zřejmě myslí –, nerespektoval a šiřitele této zjevné dezinformace bych trestal pětkou. Tleskám maďarské vládě za to, že nedovoluje aktivistům z těch různých ziskovek přesvědčovat školní děti o tom, že se narodily do špatného těla, že by si proto měly změnit pohlaví.
Já dokonce i minulému režimu, proti kterému jsem v druhé polovině 80. let aktivně vystupoval, byl jsem vyhozen ze školy, krátce vězněn, dodnes nevyčítám, že zakázal veřejný prodej pornografie. Aspoň nemuseli řešit, jakou daň na ni uvalit,“ rýpl Semín do Stanjurovy zpackané úpravy sazeb DPH.
Rakušanovi jde o zákaz svobodné výměny názorů
Stejně tak Semín nehájí názor, že je dovoleno v nabitém kině vykřiknout z legrace „hoří!“ a s pobavením sledovat, jak po sobě lidé šlapou.
„Říká se tomu šíření poplašné zprávy a je zcela v pořádku, že to není tolerováno. Ovšem ministru Rakušanovi, který, jak se mi to jeví, stojí v čele vládních snah o zavádění cenzury a potírání údajně společensky nebezpečných názorů, jde o něco jiného, než je ochrana životů či obrana důležitých pravd. Jde mu o zákaz svobodné výměny názorů, na základě kterých si pravdivé poznání o světě kolem nás teprve tvoříme. Ten lítý boj proti dezinformacím či snahy zavádět cenzuru se v posledních letech, měsících, soustředily na dva okruhy témat. Na vše, co souviselo s tím globálním pandemickým cvičením, a na vše, co souvisí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu,“ podotkl Michal Semín.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Upozornil však, že jak v případě covidu-19, konkrétně účinnosti karantén, roušek a vakcinace, tak v případě interpretace příčin a průběhu ruské válečné operace, si přece můžeme opakovaně potvrdit pravdivost dnes již zlidovělého rčení, že „rozdíl mezi dezinformací a skutečností jsou asi tak dva měsíce“.
„Kde berou ministři a jimi zmocnění úředníci či soudci přesvědčení o svých schopnostech jednou provždy autoritativně určit, který názor na danou věc je správný, a který mylný? Odpověď na otázku v mém příspěvku, zda je cenzura projevem síly, nebo slabosti, tedy zní takto: Cenzurní apetit lidí stojících za vypínáním webů, za vnitráckým KRITem či za návrhem zákona proti dezinformacím je sice výrazem síly, ale jen té hrubé, nikoli morální. V morální a argumentační rovině není projevem síly, ale slabosti. Pokud nejsou názory přesvědčivé takříkajíc vlastní silou, žádný státní štempl na tom nic nezmění,“ ujistil Michal Semín.
Absence humoru je typickým rysem novodobých cenzorů
Senátorka Daniela Kovářová doporučila uspořádat diskusi na téma, jak mluvit a zda se omezovat ve svém veřejném vyjadřování k lidem, kteří se cítí nějak dotčeni tím, o čem mluvíme.
Aby přiblížila, co má na mysli, citovala pár vět z komentáře Miloše Čermáka: „Nepochybně je pravda, že západní civilizace má v roce 2022 prostor takzvaně přijatelných názorů mnohem užší než řekněme před padesáti, ale i čtyřiceti nebo třiceti lety. Dnes mnohem více a úzkostlivě dbáme na to, abychom se nedotkli citů jiných lidí. Zejména těch, kteří v minulosti čelili neférovému zacházení.“
Profesí advokátka si nedokáže představit, že lze takové zákazy psát do zákona. „Myslím, že my, legislativci a veřejně činné osoby, musíme bojovat za svobodu slova – ne ji omezovat, že bychom říkali: ‚Sem přidáme paragraf, který zakáže říkat tlustým holkám, že jsou tlusté, říkat debilům, že jsou debilové, říkat černochům, že jsou černoši‘,“ připomněla Kovářová.
A přidala osobní zkušenost. „Pamatuji si, jak mě v DVTV jistá paní redaktorka tlačila ke zdi, když se mě ptala: ‚A to, co jste teď řekla, byste opravdu tváří v tvář řekla ženě znásilněné nebo týrané?‘ Čili manipulace, která vás – pokud nemáte velkou záď pevně sedící na křesle, kterou já mám – přinutí, abyste cukli a řekli: ‚To bych vlastně neřekla a omlouvám se komukoli, kdo by se tím mohl cítit dotčen.‘
Taková zpětná vazba už není politická korektnost. Ale mj. zabíjí vtip, humor. Mimochodem, nepřítomnost vtipu a humoru je typickým rysem novodobých cenzorů. A zabíjí jakoukoli dobrou literaturu, protože – aby si spisovatelé nebo také novináři dávali pozor, koho se, proboha, snad dotknou svou větou – tak ta cesta vede do pekel,“ dodala senátorka Daniela Kovářová.
autor: Jiří Hroník