Zatím se ví, že vláda Petra Fialy (ODS) dá příspěvek pro domácnost s nejvyšší spotřebou kolem 17.500 korun, letos by z této částky mělo být podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vyplaceno pro domácnost 5000 korun.
Položky domácího rozpočtu, které rostou nejrychleji, jsou podle Prokopa bydleni a potraviny. „Měřili jsme to ale do začátku června, teď bude další vlna, to bude asi překvapení. Do léta nejrychleji rostlo bydlení, mírně se to zpomalilo. Je část domácnosti, které používají tuhá paliva, těm to kleslo, vyrovnaly tak nárůst u zbytku domácností. V listopadu dávaly domácnosti v průměru 23 % na bydlení, teď je to 28 % před létem. Uvidíme, kam to vyroste během léta. Na jaře se k tomu přidaly i potraviny, jejich inflace začal hodně na jaře,“ uvedl sociolog z PAQ Research k ekonomickým dopadům na domácnosti.
„Položky na bydleni a potraviny jsou zásadní, zatěžují ty chudé domácnosti. Mezi nimi je růst absolutní, mezi listopadem a koncem května to narostlo asi o 1800 korun na bydlení, jde o nájem, energie i rostoucí hypotéky apod.. Chudé domácnosti za tyto položky dávají mnohem větší část rozpočtu, nemůžou si je odpustit a často v tom nemůžou ani šetřit,“ upozornil.
Podle sociologa některé rodiny z měsíčního příjmu neušetří ani 500 korun: „Je to zásadní problém, který by stát měl řešit, pro část domácnosti je to citelná rána. Přibývá rodin, které to už nezvládají zaplatit. Některé rodiny, když to vše zaplatí, nemají zbytkové příjmy, zbyde jim třeba 500 korun, nebo jsou často i pod nulou a jdou do úspor, vzrostlo to i u domácností pod hranicí chudoby ze 62 na 74 %
V bohatší polovině domácností, to jsou ty nadstandardně a vysoko příjmové, tam samozřejmě také takové existují, protože mají extrémně vysoké výdaje, ale jsou to jednotky procent, jde o minimum rodin. Pointa asi je, že nemá smysl posílat těmto rodinám 5000 korun. Dávkami má smysl pomáhat zejména v té chudší polovině,“ dodal k jednorázové vládní finanční injekci, kterou je příspěvek na dítě. Čísla jsou ze společného výzkumu PAQ Research a Českého rozhlasu ke spotřebě českých domácností.
Popsal, jak by pomoc státu v ekonomicky složité době měla vypadat, aby byla efektivní, hovoří o existenci dvou pilířů. První by nyl pro chudší domácnosti:: „Jeden pilíř by byl v podstatě dávkový, počítám do něj i energetický tarif, to by byla finanční podpora, ta by měla směřovat spodní třetině, maximálně polovině domácnosti,“ poznamenal Prokop.
Druhý pilíř je pro střední třídy, jde podle něj především o podporu finanční, legislativní, aby si domácnosti zefektivnily na další zimy bydlení, namísto příspěvku na děti: „Aby si pořizovaly úspornější bydlení, zateplovaly, pořídily tepelná čerpadla, fotovoltaiku. To má smysl pro tu střední třídu, pro tu bohatší polovinu. Tito lidé z příjmu ušetři v průměru 5 až 15 tisíc korun, nemá cenu jim dávat dalších 5000 korun, když jim to žere ta inflace,“ sdílel sociolog své návrhy.
„Samozřejmě podpory od státu budou, jsou, ale myslím, že by mohly být ještě větší a legislativně by mohly být mnohem jednodušší. Tu dávkovou podporu, těch 5000 korun, i ten energetický tarif, který zlevňuje energii, zaměřit užším způsobem, aby mohl fungovat déle a lidem, kteří jsou v problémech, aby opravdu pomohl,“ míní Daniel Prokop.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
