V Poslanecké sněmovně proběhl kulatý stůl na téma Opatrovnický systém v ČR. Ten se snažil občany i zákonodárce uvést do problémů, jaké může přinášet zdánlivě spravedlivé rozdělení péče mezi oba rodiče. Zazněly konkrétní případy z praxe, pojmenovány byly systémové chyby a nutné změny. Výzvu k diskusi inicioval poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL) na základě petice upozorňující na případy, kdy současný opatrovnický systém – místo ochrany – dětem ubližuje.
Odborníci z praxe, psychologové, právníci i několik přítomných rodičů se shodli, že současný systém rozhodování o péči o děti po rozchodu rodičů je často necitlivý a formální. Podle advokátky Mgr. Markéty Chudáčkové se do rozhodování o péči promítá často nátlak, manipulace a síla, nikoliv zájem dítěte. „Setkáváme se s případy, kdy je dítě prostředkem k nátlaku a získání moci. Nikdo nepřezkoumává, jestli jde skutečně o rodičovskou lásku – nebo o snahu vyhrát spor.“
Střídavá péče může být vhodným řešením, ale měla by být schválena pouze tam, kde je skutečně v nejlepším zájmu dítěte, ne jako alibi pro formální rovnost mezi rodiči, což se dnes před soudy děje poměrně často. Jedna z matek popsala, jak po psychickém týrání a odchodu ze vztahu, kde partner užíval návykové látky, narazila na stěnu. „Čekala jsem, že mě soud vyslechne. Že ochrání syna. Ale soud nařídil styk s otcem v poměru 2-5-5-2. Syn se mi vrací domů agresivní. Na mě, na svého ročního bratra. Přesně vím, kdy mě otec prostřednictvím dětí trestá. Když s něčím nesouhlasí, vyřizuje si to se mnou přes dítě. To pak nespí, má somatické problémy, nevysvětlitelné bolesti břicha, které můžete donekonečna vyšetřovat v nemocnici a nic se nenajde. Sotva ho stačím upokojit a pak ho zase posílám dál s tím, že nevím, v jakém stavu se vrátí zpět,“ popisovala maminka.
Během kulatého stolu několikrát zaznělo, že dítě je živý člověk s emocemi, obavami a vývojovými potřebami. Nejde ho zredukovat na pouhý objekt, který se má dělit přesně na polovinu. „Střídavá péče u velmi malých dětí často narušuje citovou vazbu. Děti ztrácejí pocit bezpečí, což může vést nejen ke stresu a úzkostem, ale často i k poruchám osobnosti,“ varovala psycholožka Mgr. Helena Petrová. Poslanec Philipp to shrnul až mrazivě: „Když by někdo řezal dětem prsty, okamžitě zakročíme. Ale když jim po kouskách odřezáváme duši, přehlížíme to a schováváme se za zákony.“
A co z toho všeho podle účastníků vyplývá? Že dítě – dokud není připravené chápat složitosti dospělých – potřebuje především pocit bezpečí a domov.
V loňském roce padl historický rekord. Bylo rozvedeno přes 21 000 manželství, přičemž více než polovina z nich se týkala rodin s nezletilými dětmi. Děti, které by měly být středem péče a citu, se tak často stávají prostředkem vyjednávání, v horším případě vydírání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má být u rozvodových soudů více dbáno zájmů dítěte?
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
