„Evropa je na rozdíl od jiných faustovská. To znamená, že Evropa svoji intelektuální energii, vizi i optimismus umísťuje do budoucnosti. Žije budoucností, kterou teprve naplní. Evropa je pořád o nějakém budoucím projektu. Ale teď už v ten projekt nevěří. Tedy po mnoha staletích, de facto od roku 1000, žijeme v civilizaci, která nevěří, nebo se chová skepticky ke své budoucnosti,“ prohlásil profesor Ivo Budil, antropolog, vysokoškolský pedagog a spisovatel, na křtu své nové knihy „Globální dějiny a postliberální společnost“. V ní shrnuje závěry desítek let své práce a přináší až neuvěřitelné množství údajů a informací. Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století.

Evropské společnosti se od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku nacházely na periférii největšího světového hospodářského a intelektuálního potenciálu, který představovala oblast od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

Liberální aktivisté s inkviziční zarputilostí pronásledují odpůrce

Profesor Ivo Budil upozornil, že od druhé poloviny 20. století se liberalismus, živený neustálou potřebou emancipovat, obrátil proti lidské přirozenosti, jazyku, rozumu a smysluplnému společenství, které chápe jako přetrvávající represivní struktury. „Poslední fází liberalismu je propadnutí se do nihilismu a nicoty a zrušení lidství jako takového. Iracionální proudy a hnutí jsou dílčím výrazem pozdní patologické liberální fáze ničící zdravý rozum ve jménu absolutní svobody. Nevíme, proč k tomu vývoji došlo a zda byl nutný, nicméně pokud tuto krizi nepřekonáme, západní civilizace, jak ji známe, zmizí. Velkým problémem je moralizující hysterie, s níž se projevují mnozí pozdně liberální aktivisté prosazující svoji agendu a s inkviziční zarputilostí pronásledující a stigmatizující své skutečné či domnělé odpůrce,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz.