To však, jak víme, byl jen předstupeň dalšího vývoje. Po intelektuálech nastoupila druhá vlna, zaměřená proti úspěšným podnikatelům. Německo to opět vzalo před židovskou záminku, u nás se „znárodňovalo“ už bez záminky. Prostě se danému podnikateli dala psí hlava, zabavil se mu majetek, byl vyhnán do ciziny nebo uvězněn. Jeho majetek, zpravidla dosažený dlouholetou pílí, umem a pracovitostí, spadl příslušnému režimu do klína. A pak z toho profitovali v Německu samozvaní Vůdci všehomíra vedení paranoidním šílencem Adolfem Hitlerem, kdysi též matlalem idylických rakouských krajinek, a u nás primitivní opilecká sqadra kolem zákeřných Gottwaldů, Širokých atd.

 

Proč tyto dostatečně známé věci připomínám? V Hospodářských novinách totiž vyšel článek s titulkem „Dráčik v hledáčku policie. Majitel hračkářství šíří dezinformace a není v tom v českém byznysu sám.“ Autor toho článku hned v úvodu píše: „Předpokládat, že když někdo v liberální demokracii a kapitalismu vydělal spoustu peněz, bude takové nastavení společnosti automaticky podporovat, by byla chyba. Vrcholový český byznys je pestrou škálou názorů a postojů, které v určitých případech sklouzávají do extrémů, k dezinformacím a verbálnímu boji proti establishmentu. Mezi úspěšnými podnikateli, včetně miliardářů, se objevují jednotlivci, kteří věří konspiračním teoriím, hlásají fake news, znevěrohodňují média, brojí proti očkování či homosexuálům nebo sympatizují s představiteli politických stran, v jejichž rétorice se objevují nenávistné tóny.“