S první dubnovou sobotou je tu pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Bohužel, ani dnešní aprílové datum nám nepomůže od reality, která je všechno možné, jen ne pro pobavení. Z nového prezidenta se docela fofrem stává nový mocnář. Trochu mi to připomíná kobercový nálet marketingu při začátcích Václava Havla. Vzpomínáte kupříkladu na Hovory z Lán? Nu, a nyní nás ČTK informuje, že se Petr Pavel domluvil s webem Deník.cz na pravidelných videorozhovorech. Vysílat se budou živě každé dva týdny. Nápad na formát pořadu vznikl prý ještě před volbami a prezident ho webu přislíbil bezprostředně po nich.,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pořad Deníku.cz s názvem „Co můžeme čekat od prezidenta?“ byl poprvé odvysílán před dvěma týdny, druhý díl toto pondělí. „Moderátorkou je redaktorka Deníku Kateřina Perknerová. ‚Petr Pavel se vždy, každý druhý týden, připojuje z místa, kde v daný den je, kam případně cestuje,‘ uvedl Deník.cz v tiskové zprávě. Minulý týden Pražský hrad oznámil spuštění svého podcastu Podhradí. Moderovat ho bude Michal Půr, šéfredaktor serveru Info.cz a moderátor televize CNN Prima News. Prezidentova mluvčí Markéta Řeháková řekla serveru Deník N, že Půr bude podcast zajišťovat i technicky, a to zdarma. Kontrolu nad obsahem však bude mít Hrad,“ podotýká mediální analytik.
Od Pavlových sdělení velká moudra nečekejme
To je palebná síla, kterou si předchozí prezidenti Klaus a Zeman ani zdaleka nebudovali. „Jen Zeman nějaký čas dával rozhovory TV Barrandov, ale zlé jazyky tvrdí, že za to Hrad musel cálovat a důvod náhlého ukončení prezidentských debat na Barrandově byl důsledkem zavření penězotoku. Já to ale netvrdím, jen jsem to slyšel. Možná by bylo zajímavé slyšet, co o tom ví Jiří Ovčáček. Ale to jen na okraj. Petr Pavel je prostě marketingem vypěstovaná politická figura, bude se hýbat tak, jak mu bude veleno, na to je ostatně z armády zvyklý; je ještě relativně mladý, čili tu hektickou aktivitu jistě dobře zvládne, a obsahy jeho sdělení taky určitě nebudou na roveň starověkým hostinám filosofů. Ale nechme se překvapit,“ doporučuje Petr Žantovský.
„Blízkost k Zemanovi jako handicap. Bývalý šéfredaktor Frekvence 1 chce do ČT, narazil ale na odpor“. Pod tímto titulkem se objevil na serveru Hlídací pes článek o bývalém šéfredaktorovi Frekvence 1 Luboši Procházkovi. V únoru oznámil odchod z rádia s tím, že bude působit jako zpravodaj České televize v Plzni. Ani tam ale podle všeho zatím nezakotvil. Podle Procházky je vůči němu „v pražské redakci ČT určitá nevole“ za to, že byl při svých rozhovorech příliš mírný na politiky v čele s exprezidentem Milošem Zemanem.
V pražské redakci České televize narazil na odpor
„Část pražské redakce ČT tvrdí lživé informace, že jsem pracoval v žoldu Pražského hradu, pro kancléře Mynáře… Žádnou smlouvu, dohodu s Pražském hradem jsem nikdy neměl,“ odmítá Procházka, že by měl k Hradu za Zemanovy éry příliš blízko. „V současné době s panem Procházkou nespolupracujeme,“ uvedla na dotaz HlídacíPes.org mluvčí České televize Karolína Blinková. Na to, že v pražské redakci České televize narazil na odpor, si Procházka postěžoval i na youtubovém kanálu Jany Bobošíkové: „Že jsem zpovídal prezidenty Klause a Zemana nedostatečně tvrdě a že vlastně asi není úplně morální mě stavět na televizní obrazovku,“ shrnul údajné výhrady vůči své osobě.
Psali jsme:
„Vida, a je tu zase to staré dobré kádrování. Ty jsi mluvil slušně a zdvořile s tím, koho já nemám rád a vší silou se jej snažím dehonestovat, pak nepatříš k naší partě ‚hochů, co spolu mluví‘ a jdi si někam po svých. Naopak to platí rovněž. Cožpak někdo v 90. letech vyčetl Antonínu Přidalovi, že vedl s Václavem Havlem jeho již zmíněné Hovory z Lán jako přátelskou rozpravu, neurážel ho, nevytahoval na světlo nějaká kompra, a že by se jich našlo…? Naopak. Havel byl trendy, takže vše, co mu šlo po srsti, mělo hrdinský odér,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Dobrá zpráva: aspoň se neušpiní tím hnojometem
Naopak nástupem Klause a Zemana do nejvyšších pater české politiky našli naši „hlídací psi“ viditelné terče, do nichž se dobře trefovalo a trefuje. „A odnášejí to kolegové novináři, kteří ještě neztratili vkus, vychování a profesionalitu. Kteří vědí, že dělat rozhovor se státníkem není totéž jako psát přisprostlé tweety nebo rozumovat nad pivem se sobě podobnými. Mám za to, že pan Procházka by měl hledat pro sebe uplatnění někde, kde jeho kvality ocení. Česká televize to jistě nebude. A to je pro něj vlastně dobrá zpráva: aspoň se neušpiní tím hnojometem, v nějž se tamní produkce tak často proměňuje,“ myslí si mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
A na závěr dvě zprávy z naší současnosti. „Jak napsaly Novinky, britská rocková legenda, baskytarista někdejších Pink Floyd a tvůrce přelomového dvojalba The Wall, jehož hudba zněla při bourání berlínské zdi po pádu komunismu, Roger Waters, nesmí na základě zákazu německých úřadů, konkrétně ve Frankfurtu, ale patrně i v Mnichově vystoupit se svým koncertním programem This is Not a Drill. Záminkou k tomuto zákazu jsou prý údajné Watersovy antisemitské výroky. Které to jsou, však němečtí farizejové s hektolitry židovské krve na svých historických rukách neuvedli,“ upozorňuje Petr Žantovský s tím, že mnohem pravděpodobnější je, že k této úřední šikaně vedl týž důvod, jako jejich kolegy v polském Krakově, kde Watersovo vystoupení zakázali s půlročním předstihem už loni na podzim.
Watersův otec zahynul za války v boji proti nacismu
Tehdy to Waters komentoval těmito slovy: „Je pravda, že radní Krakova, pan Łukasz Wantuch, pohrozil, že zorganizuje schůzku, na které vyzve radu, aby mě uznala jako nežádoucí personu, a to kvůli mému veřejnému úsilí povzbudit všechny země zapojené do katastrofální války na Ukrajině, zejména vlády USA a Ruska, aby pracovaly na vyjednávání míru a neeskalovaly věci k hořkému konci, kterým by mohla být jaderná válka a konec veškerého života na této planetě.“ Nyní se tedy totéž v bleděmodrém začíná odehrávat v Německu. „V té zemi, která zplodila nacismus. A v boji proti tomuto nacismu zahynul za války i Watersův otec. O tom koneckonců pojednává deska Pink Floyd The Final Cut. Z čeho se tu tedy německé úřady chtějí vylhávat? Z historické viny? To nepůjde tak snadno,“ míní mediální analytik.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Za Waterse a proti jeho ostrakizování se postavili v masové petici také jiní slavní hudebníci, například. Eric Clapton nebo Peter Gabriel. „Přínos, který světové kultuře vzešel z díla jmenovaných, má milionkrát větší cenu než žvásty všech cenzurujících ouřadů naší slavné evropské civilizace. V oné petici se píše: ‚Představitelé v Německu, organizátoři koncertů a hudební platformy nesmějí podlehnout tlaku jednotlivců a skupin, kteří by raději nechali Watersovu hudbu odstranit, než aby se zabývali problémy, na které upozorňuje.‘ Co mě však vyděsilo možná vůbec nejvíc, je výsledek ankety, kterou provedly Novinky na téma: ‚Považujete zákazy směřované vůči Rogeru Watersovi za oprávněné?‘ Skoro dvě třetiny respondentů odpovědělo kladně! Kam jsme to došli? Vyslovíte se proti válce, a vykoledujete si něco takového?“ žasne Petr Žantovský.
Regulérní blázinec. Nebo už vězení, a nadto dobrovolné
A druhá zpráva z podobného kadlubu. „Nedávno zničil oheň část historického centra krásného slovenského města Banská Štiavnica. Na pomoc městu se vydává také písničkář Jaromír Nohavica. Pořádá koncert bez nároku na honorář, veškerý výtěžek půjde na opravu zničených budov. Ale co se dovídáme? Nohavica, již dříve zakazovaný v Polsku (podobně jako Waters), tu opět naráží na fanatismus a demagogii spojenou s kádrováctvím. Bizarní je, že autory nenávistné kampaně na sociálních sítích jsou namnoze sami slovenští občané, dokonce z Banské Štiavnice. A tak se o Nohavicovi dovídáme, že je proruský troll, je mu vyčítáno, že dostal před řadou let Puškinův řád za kulturní tvorbu od ruského prezidenta a dovolil si ho spektakulárně nevrátit, když ho o to žádali internetoví aktivisté,“ poukazuje mediální odborník.
Jedna občanka výslovně prohlásila, že Nohavica tam vystoupit nesmí, protože prý „jde o princip“. „A to všechno zjevně proto, že – podobně jako Waters – ve svých písních vyjadřuje odpor k válce a žádá všechny strany, aby usedly k jednacímu stolu. Nehraje za žádnou ze stran, na rozdíl – žel – od našich vlád. Zná bezpochyby slavný výrok Marie Terezie, že i špatný mír je lepší než sebelepší válka. Co se to s námi děje? Souhlasíme či dokonce vyžadujeme zakazování umělců. To se dělo naposledy v 50. letech, ve stínu šibenic. Tak si kladu fatální otázku: je to ještě regulérní blázinec, nebo už vězení, a nadto dobrovolné?“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
banan
