Istanbulská úmluva vzbudila svého času pozdvižení, když se proti její ratifikaci tvrdě vymezil mons. Petr Piťha v kázání 28. září 2018. Nyní to vypadalo, že o ratifikaci smlouvy bude jednat vláda. V pátek 24. 7. se uskutečnilo jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů, kterého se zúčastnil i premiér Andrej Babiš. Na něm bylo doporučeno, aby vláda tuto právně nezávaznou úmluvu co nejdříve ratifikovala a Andrej Babiš ještě v pátek připojil návrh na ratifikaci smlouvy do dnešního plánu na schůzi vlády.
Nicméně, jak se ParlamentníListy.cz dozvěděly ze dvou obeznámených zdrojů, tento bod se zřejmě na schůzi vlády nedostane a ministryně Benešová, která je spolu s ministerem Petříčkem uvedena jako předkládající, ho s největší pravděpodobností stáhne. Premiér je dle našich zdrojů k tématu rezervovaný. Na návrh zařadit ratifikaci na program schůze upozornil Institut Svobody a demokracie.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro oznámil, že kroky k tomu, aby Polsko od smlouvy odstoupilo, podnikne v pondělí. Polsko ke smlouvě přistoupilo ještě za předchozí vlády v roce 2015 a nyní ji vládnoucí strana Právo a spravedlnost několikrát kritizovala, zatím však od úmluvy neodstoupila. Dodejme, že Zbigniew Ziobro není členem Práva a spravedlnosti, ale její koaliční strany Solidarna Polska a agentuře Reuters se nepodařilo v sobotu dostat z mluvčího vlády vyjádření, zda v tomto ohledu Ziobro reprezentuje celý kabinet.
Fotogalerie: - Pobožné Polsko
Úmysl od smlouvy odstoupit zřejmě deklaroval už dříve, protože podle Reuters se už v pátek sešli demonstranti, hlavně demonstrantky, protestující proti tomuto plánu. Dle deníku Guardian bylo demonstrantů asi dva tisíce a ozývaly se názory, že Právo a spravedlnost chce legalizovat domácí násilí.
Sám Ziobro na Twitteru uvedl, že ve smlouvě jsou "ideologické pasáže, se kterými nesouhlasíme a považujeme je za nebezpečné". Když Polsko úmluvu v roce 2015 přijalo, označil ji tehdy Ziobro za "výmysl, výtvor feministek určený k prosazení homosexuální ideologie".
Dlaczego chcemy wyłączenia Polski spod obowiązywania Konwencji Stambulskiej? ??
— Zbigniew Ziobro | SP (@ZiobroPL) July 25, 2020
W #KonwencjaStambulska są zapisy o charakterze ideologicznym, których nie akceptujemy i uważamy za szkodliwe?? pic.twitter.com/cJQOTv0cdJ
Jak píše britský Guardian, proti tomuto úmyslu už se ohradila mezinárodní organizace Rada Evropy, která za úmluvou stojí. Její předsedkyně Marija Pejčinović Burić toto rozhodnutí odsoudila. "Opustit Istanbulskou úmluvu by bylo nanejvýš nevhodné a byl by to obrovský krok zpět v ochraně žen před násilím v Evropě," prohlásila a doplnila, že pokud jsou ohledně znění úmluvy pochybnosti, je Rada Evropy ochotna je řešit v "konstruktivním dialogu". Proti rozhodnutí polského ministra už se také ozvali někteří europoslanci, jako např. belgický eurofederalista Guy Verhofstadt, který rozhodnutí označil za skandální a prohlásil, že násilí není tradiční hodnota.
Scandalous decision by Polish government to leave #IstanbulConvention. Violence is not a traditional value. EU and all of its members signed, because Europe stands for human rights, equality and decency. https://t.co/YskEiVTnfm
— Guy Verhofstadt (@guyverhofstadt) July 26, 2020
Iratxe García Pérezová, šéfka evropských socialistů pro změnu rozhodnutí označila za ostudné a dodala, že stojí na straně demonstrujících.
It’s disgraceful that an EU member state wants to withdraw from the #IstanbulConvention, aimed at protecting women against gender-based violence. I stand with Polish citizens taking the streets to demand respect for women’s rights https://t.co/LjW6CjxIKg
— Iratxe Garcia Perez/ (@IratxeGarper) July 26, 2020
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: kas
