„Vadí mi, že je to trochu z módy," odsoudil Samek povinné spoření v soukromých fondech. Jako příklad uvedl Maďarsko a Polsko, oba dva státy nyní od tohoto systému ustupují. V praxi totiž peníze uložené na soukromých fondech představují výpadek příjmů pro státní kasu.
Na to ovšem ekonom Zámečník reagoval upřesněním, že by měly vzniknout i státní fondy, které by těm soukromým konkurovaly a navíc by je tlačily k odpovědnějšímu hospodaření.
Chybí záruky
„Nikde není záruka ani u soukromých fondů, ani u státu," zdůraznil Samek fakt, že případné pochybení správců fondu se může podepsat na důchodech mnoha občanů. Státem garantovaný systém má podle odborového experta smysl jen u modelu průběžného financování, jako má Česko dnes.
„Vůbec nemáte pravdu v tom, že říkáte, že třípilířový (sociální pojištění, penzijní připojištění, individuální pojištění a spoření, pozn. red.) systém je mrtvý," pustil se Zámečník do Samka. Postup Maďarska, které soukromé důchodové fondy nyní de facto znárodňuje, odmítl.
Tudy ne, říká Samek
Oba diskutéři se dotkli i otázky vyrovnání daně z přidané hodnoty na 19 procentech DPH. Stát by tak měl získat finance do důchodového systému, které by chyběly po vyvedení části peněz do soukromých fondů.
„Tudy cesta nevede," odmítl takový postup Samek, získané peníze by se totiž podle něj použily na jiné účely. Zvýšení DPH u potravin a dalších základních produktů by kupříkladu v případě důchodců zvýšil jejich životní náklady o dva procentní body.
Zámečník ale zdůraznil, že stát je připraven tento dopad kompenzovat a v celkovém kontextu není zvýšení daní „žádná velká revoluce".
Čtěte také:
- Důchodové reforma podle ODS: Do důchodu v 67 a dobrovolné spoření
- Výzkum: Důchodový systém je neudržitelný, reforma je ale neprosaditelná
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac
