Úniky od policie, sebevražda, Kroupa u soudu těžce narazil. Zase. Petr Žantovský připomíná selhání novináře, které uniká veřejnosti

08.05.2021 7:44 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Několik ukázek toho, jak pracuje novinář, který dostal novinářské ceny, který pobíral v Českém rozhlase několikanásobek běžné gáže jiných novinářů a který je považován některými svými kolegy za elitu české novinařiny, přináší pravidelný přehled mediálních zajímavostí. Petr Žantovský se věnuje i vývoji jednoho z nejrozumnějších politiků u nás v eurohujera a NATO hujera. Dává za pravdu tvrzení, že je společensky prospěšné, když lidé mají možnost se vyjadřovat i sprostě a doslova ostudně. Společnost se tím o nich dozví mnohé, co by při hrozbě trestněprávního postihu mohlo zůstat skryto.

Úniky od policie, sebevražda, Kroupa u soudu těžce narazil. Zase. Petr Žantovský připomíná selhání novináře, které uniká veřejnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

S blížícím se termínem voleb nepřekvapí, že barvy ODS tradičně hájící server Fórum24 změní terč a místo Andreje Babiše si vezme na mušku piráty, kteří v předvolebních průzkumech porážejí koalici Spolu o parník. A tak šéfredaktor Pavel Šafr hlásá do světa už titulkem, že pirátský předseda Ivan Bartoš hlasoval proti EU a byl i proti NATO. „Pan Šafr přináší informace o tom, že pan Bartoš v průběhu předchozích něco více než deseti let změnil názory na podstatné problémy, které hýbou světem. Připomíná anketu, kterou pořádalo internetové pirátské fórum v roce 2009, jejímž předmětem byly otázky, které se týkaly členství České republiky v Evropské unii, rozhodování o českých lidech z ciziny, našeho členství v NATO, jeho akce vůči Jugoslávii, míněn onen humanitární bombardovací akt vůči Bělehradu pochválený panem exprezidentem Havlem, a Kosova, které bylo nedlouho předtím uznáno za samostatný stát,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ivan Bartoš tehdy v anketě internetového pirátského fóra řekl několik velmi zajímavých věcí. „Například k členství Česka v Evropské unii uvedl, že v referendu hlasoval proti vstupu do EU, že odmítá regulační mechanismy Evropské unie, jejich neadekvátní zasahování do otázek, které přísluší řešit jednotlivým členským státům. Také říkal, že je proti schválení Lisabonské smlouvy. To je postoj velmi sympatický a musím říct, že jsem ho s Ivanem Bartošem sdílel a sdílel bych ho s ním i dnes, kdyby ho on mezitím nezměnil. K otázce agrese NATO vůči Jugoslávii pan Bartoš prohlásil: ‚Tento krok odsuzuji ve všech směrech. V momentě, kdy i Havel, prezident humanista, schvaloval bombardování Jugoslávie, jsem zcela pozbyl iluze, že by někdy láska a pravda zvítězily nad lží a nenávistí‘. Později to ještě upřesnil dodatkem: ‚Na NATO nemáme jednotný názor. Já osobně odmítám politiku NATO. Nesouhlasím s naším členstvím. Neexistují mírové bomby‘,“ cituje mediální analytik.

Z jednoho z nejrozumnějších politiků v zemi eurohujerem

Pokud se týká otázky samostatného Kosova, na to Ivan Bartoš lakonicky odpověděl: „Kosovo je Srbsko“. „Na tomto místě bych mohl toto téma skončit s konstatováním, že pan Bartoš je jedním z nejrozumnějších politiků, kteří v této zemi kdy existovali, a bylo by velmi správné mu dát příležitost realizovat všechny tyto jeho ideové názory a postoje i programové teze a byl bych velmi rád, kdyby na to došlo. Avšak stejně jako pan Šafr, i když ten samozřejmě z opačného názorového spektra, se ptám, kde tedy nastal okamžik, kdy se v panu Bartošovi objevil ‚eurohujer‘ a ‚NATO hujer‘ a stal se člověkem, který zcela změnil své názory. V on-line rozhovoru pro server Hospodářských novin v roce 2017 řekl Bartoš doslova: ‚Piráti nikdy nechtěli z NATO vystupovat ani na tom nechtějí nic měnit a kdo to opakuje v médiích, tak lže, a v tom jsme jako strana zajedno‘. Takže v roce 2009 piráti nebyli zajedno, v roce 2017 byli a kdo to říká v médiích, tak lže,“ diví se Petr Žantovský.

Anketa

Jste Čech, nebo Evropan?

96%
2%
hlasovalo: 22114 lidí
Takže asi teď lže, v tom svém článku lže Pavel Šafr a lžou i všichni ostatní, kdo si dovolují připomenout někdejší názorové postoje Ivana Bartoše. „Mně je to moc líto, protože s panem Bartošem jsme byli dlouhá léta docela přátelsky nastaveni. Když jsem provozoval rádio Ethno, tak byl fanouškem této muziky a chodil na všechny naše akce. Vypili jsme spolu něco dobrých moků, poslechli si spousty dobré muziky a vyměnili si spoustu slov o politice. V Českém rozhlase-6 jsem byl mnoho let jakýmsi specialistou na předvolební rozhovory s neparlamentními stranami a tam jsem měl pana Bartoše a další lidi z Pirátské strany průběžně jako hosty. Vždy jsme si rozuměli a hlavně v programovém bodě, který piráti dávají do popředí jako dominantní a vždy ho na své vlajce jako dominantní měli. A to je boj proti kopírovacímu monopolu a obecně racionálnější pohled na autorská práva a zejména boj proti regulaci internetu,“ vysvětluje mediální odborník.

Diktát z Bruselu a původní program nejdou dohromady

Proto je velmi zvědav, jak se Ivan Bartoš a lidé z Pirátské strany zachovají, až přijde na přetřes chystaná eurounijní směrnice, o níž průběžně referuje velká zastánkyně cenzury na internetu Věra Jourová. „Jak bude novopečený milovník Evropské unie a naší integrace s touto organizací slaďovat svoje evropanství, které spočívá v absolutní harmonizaci, respektive přijetí diktátu, který si vymyslí Brusel, Štrasburk, eventuálně Berlín, se svým původním programem, na základě něhož dostali tolik hlasů v posledních volbách. Na toto jsem zvědav a dovolím si jako takový hlas z minulosti Ivanovi připomenout, že pro politika je nejdůležitější důvěryhodnost. A ta se zakládá zejména na konzistenci a neměnění základních názorů, postojů a hodnotových rámců o sto osmdesát stupňů. Těším se tedy, až se Ivan Bartoš vrátí ke svým původním hodnotovým rámcům, z nichž jsem citoval. A až to nastane, určitě ho půjdu volit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Komu víc věříte?

hlasovalo: 14656 lidí
Druhá téma se týká reakce sociální demokracie na kauzu cesty jejího předsedy Jana Hamáčka do Moskvy, kam měl údajně jet pro vakcínu Sputnik V. „Byla úžasná, obdivuhodná a kreativní, moc se mi líbil onen barometr důvěryhodnosti novináře Janka Kroupy, který vydala. Vypsala tam několik kauz, ve kterých se pan Kroupa vyskytoval jako předmět nějakého jednání, často policejního, často soudního a v nichž bylo i soudy konstatováno, že jeho práce byla špatná, zavádějící, že použil nevhodné metody a že působil dojmem novináře, který nedbá o novinářskou etiku a poctivost informací. Připomněla kauzu Budišov, tedy zesnulého starosty pana Péti, zapletená do ní byla i Věra Jourová. Také kauzu nákupu Pandurů, kterou Kroupa rozjel před volbami 2010 proti tehdejšímu předsedovi ČSSD, ale pak vyšlo najevo, že to celé bylo trochu jinak, a v kauze byl odsouzen poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík,“ podotýká mediální analytik.

Novinář opakovaně selhal, jeho reportáž nebyla objektivní

ČSSD nezapomněla ani na Kroupův článek pro Seznam Zprávy o údajném úplatku pro radního Prahy 8 z loňského roku, kde dokonce soud konstatoval, že se čin nestal. „Navíc soud Janka Kroupu podrobil kritice, že použil operativní techniku zcela v rozporu se zásadami práce novináře. Pan Kroupa, jak už to tak u něj bývá, se tomu neprávem osočenému dodnes neomluvil. A vrcholí to aktuální kauzou Hamáček. Kdybychom chtěli jít do hloubky, tak bychom se možná zastavili u kauzy poslance ODS Moravy. To byla nastrčená postava v reportáži, která měla dehonestovat některé poslance ODS. Ale to už je dávnější historie, tu nechme spát. Já jsem si dovolil vedle téhle pro mě velmi úctyhodné práce sociální demokracie, která nese podtitulek ‚Nevěřte fake news‘ s fotem pana Kroupy, se podívat ještě na jiné činnosti pana Kroupy, které měly dozvuky, z nichž vyplývalo, že pan Kroupa nekonal jako novinář, ale jako člověk, který chce docílit nějakých efektů, možná v něčím zájmu, možná v něčí neprospěch, kdož ví,“ přiznává Petr Žantovský.

Dlouho se například diskutovalo o kauze Janka Kroupy pro Český rozhlas, kde v roce 2017 až 18 popisoval v sérii reportáží společnost Agrofert, která v té době už byla ve svěřenském fondu Andreje Babiše, že neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech zemědělské půdy s nejasnou majetkovou strukturou a dokonce na ně pobírá dotace. „Za toto byl podán – patrně Agrofertem, už si nepamatuji, ale to teď není důležité – podnět na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta konstatovala, že novinář Kroupa selhal, že výsledná reportáž nebyla objektivní. Ke stejnému závěru došla i Rada Českého rozhlasu a vyzvala vedení, přesněji řečeno pana Pokorného, nadřízeného Kroupy, aby laskavě v novinářství Radiožurnálu, kde v té době Kroupa pracoval, více uplatňovali objektivitu, nestrannost, vyváženost a nezávislost. Konkrétně RRTV říká, že v těchto příspěvcích a v pořadu došlo k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky,“ upozorňuje mediální odborník.

Sebevražda a vyšetřování, které prokázalo Kroupův výmysl

Přidává další Kroupovo dílo, které má dokonce jistou tragickou dimenzi a psaly o něm nejen deníky jako MF Dnes, ale i Security Magazine, což je speciální bezpečnostní magazín na internetu. „Mám na mysli kauzu sebevraždy plukovníka policie Záhorského. Šlo o to, že tento pan plukovník údajně poskytoval panu Kroupovi osobní informace, telefony a citlivé kontakty na jiné policejní důstojníky a redakce Security Magazine měla písemná i zvuková prohlášení vysokých policejních důstojníků, která to dokazovala. Dokonce se tam píše, že v jednom případě Kroupa přemlouval Záhorského, aby vypovídal proti jinému plukovníkovi. Proč to uniklo větší pozornosti veřejnosti, nevím. Souviselo to totiž s další navazující kauzou, a to byla kauza Julius Šuman, neboli ta fiktivní webová stránka, na které se anonymně prezentovaly nějaké kompro materiály na premiéra Andreje Babiše,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podle tohoto magazínu tvrdil Kroupa rozhlasu, že tyto kompromitující materiály vznikaly na tehdejšího ministra vnitra Chovance a policejního prezidenta Tuhého ze spisů policejního důstojníka Večeři, který byl kvůli tomu postaven mimo službu. „Security Magazine konstatuje, že několikaměsíční vyšetřování GIBS prokázalo, že nařčení je pouze Kroupův výmysl. Cituji: ‚Příslušný redaktor Janek Kroupa nebyl schopen při výslechu na GIBS doložit, že by mu zdroj, tedy policista, cokoli podobného řekl. Odmítl předložit zvukový záznam. Bylo jednoznačně vyloučeno, že by se pan Večeřa dopustil čehokoli, naopak byl poškozen. To je jenom několik ukázek toho, jak pracuje novinář, který dostal několik novinářských cen, pobíral v Českém rozhlase několikanásobek běžné gáže jiných novinářů a je považován některými svými kolegy za elitu české novinařiny. To je velmi nevhodné zařazení, určitě bych pro pana Kroupu našel nějakou vhodnější kategorii. Ale protože se s ním nechci soudit, tak to nechám na každém čtenáři, ať si o něm myslí, co chce,“ poznamenává mediální analytik.

Je společensky prospěšné vidět ubohost Hřebejka a Etzlera

Posledním tématem se dostává k tomu, jak prospěšná je svoboda slova i pro ubožáky a sprosťáky. „Režisér Jan Hřebejk a novinář Tomáš Etzler prohlásili o člence Rady České televize Haně Lipovské, že je špinavá čubka a přiblblík. To první vyslovil Etzler, to druhé Hřebejk. Je to pochopitelně velmi pobuřující, že se lidé, kteří se vykazují příslušností k nějaké intelektuální nebo kulturní elitě, takhle vyjadřují o jiných lidech. A je úplně jedno, jestli se takhle vyjadřují o člověku, který s krumpáčem hloubí výkop, nebo o ekonomce, která sedí v Radě České televize. To je úplně jedno. Vypovídá to o těch dvou pánech, že jsou malí, velmi ubozí a velmi nesebevědomí, když si potřebují svoje ego leštit tím, že veřejně urážejí – ne veřejnou funkcionářku, to není tak důležité – ale především dámu, s níž je možné polemizovat věcně. Toho zřejmě lidé, kteří používají výrazy špinavá čubka a přiblblík, nejsou schopni,“ má Petr Žantovský jasno.

Z reakcí, které na ubohé výpady tohoto dua zazněly, vyzdvihuje tu od Libora Vondráčka, předsedy Strany svobodných. „Ve svém trefném komentáři tvrdí, že jako předseda Strany svobodných je zastáncem toho, aby každý měl právo říkat, co si myslí. A odůvodňuje to takto: ‚Na příkladu pana Etzlera si můžeme ukázat, že je společensky prospěšné, když lidé mají možnost se vyjadřovat i sprostě a doslova ostudně. Společnost se tím o nich dozví mnohé, co by při hrozbě trestněprávního postihu mohlo zůstat skryto‘. To mi přijde velmi decentní a velmi inteligentně řečené. Naše společnost, o které se říká, že je rozdělená, tak není rozdělená na ty, kteří mají rádi Washington, a na ty, kteří mají rádi Moskvu. Ale je rozdělena na ty, kteří jsou slušní, korektní, normální, přemýšliví, schopní argumentovat, a na sprosťáky. O těch není dobré dlouho filosofovat, protože o ně se může člověk leda ušpinit,“ dodává mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tak a hotovo. Pavel Novotný se vztekal a bude znova: ODS se ozvala

19:31 Tak a hotovo. Pavel Novotný se vztekal a bude znova: ODS se ozvala

Pavel Novotný, svérázný politik ODS a starosta pražských Řeporyjí, do Sněmovny definitivně kandidova…