Uprchlíky na hranicích neřešíme. A Rusko? Byli jsme za českými vojáky uvnitř vojenské základny v Lotyšsku

03.12.2021 11:11 | Reportáž

„Toho si nejsem vědom," odpověděl kapitán Josef Kurfiřt na otázku, jestli základnu, kde nyní žije, nemonitorovali nějací podivní chlápci. „Náš kontingent do těchto věcí zapojen nebyl," prohlásil ohledně uprchlíků na hranicích. ParlamentníListy.cz byly na základně v druhé největší pobaltské republice, kde slouží i čeští ženisté. Svou techniku sem přivezli ve vlacích. Pro řadu z nich to je první zahraniční mise.

Uprchlíky na hranicích neřešíme. A Rusko? Byli jsme za českými vojáky uvnitř vojenské základny v Lotyšsku
Foto: Archiv AČR
Popisek: Pontonový most, práce českých ženistů v Lotyšsku

Anketa

Má Miroslav Kalousek šanci stát se prezidentem České republiky?

2%
96%
hlasovalo: 14376 lidí
Rozestavěný příjezd, rozesmátí vojáci na obrazovce a celkem netečná ostraha hlavního vchodu. Takový byl můj první dojem před základnou Enhanced Forward Presence (eFP) a nevím, proč se to všichni bojí překládat. Takže zhruba „Posílené předsunuté přítomnosti". Právě tady maká na svých úkolech zhruba sedmdesát ženistů z jihočeské Bechyně. Jsme v městečku Adaži, několik desítek kilometrů od Rigy, hlavního města Lotyšska. Jsme tady, abychom se více dozvěděli o práci a životě českých vojáků...

Pivo a knedlíky

Jdeme k druhé bráně, zhruba o čtyři sta metrů dál, která nyní funguje. Přijde k nám mluvčí tuzemské účasti na lotyšské misi. Měli jsme slíbeno, že si s českým velícím důstojníkem budeme moci popovídat před základnou. Prostě pravidla pro pohromu jménem Covid-19 má armáda mnohem tvrdší. Ale realita předčí naše očekávání. Před dvěma dny prý skončila absolutní izolace základny, takže můžeme dovnitř. Vidíme starou zástavbu asi ještě z dob SSSR, vidíme nové krásné domy, kde žijí koaliční vojáci NATO. Misi v Adaži velí Kanaďané, ale své úkoly tam plní kromě Čechů a Lotyšů i Albánci, Černohorci, Islanďané, Italové, Poláci, Slováci, Slovinci a Španělé.

Přicházíme do jakéhosi oficírského klubu. Pěkná místnost, skoro bar a dostáváme k výběru limču nebo pivo. Fuj, nealkoholické, ale nakonec je celkem dobré. Na základně vládne „suchý zákon". A jaký je běžný den vojáka na takové misi? „Jelikož se jedná o nasazení v zahraniční operaci, tak si zde plníme své operační úkoly. To je třeba výcvik, údržba, ale nakonec i odpočinek. S ohledem na šíření nemoci Covid-19 jsou možnosti opouštět základnu značně omezené. Nicméně se řídíme podle lotyšských opatření," říká třiatřicetiletý kapitán a šéf české jednotky Josef Kurfiřt.

Kolega fotograf je dobrý kuchař a gurmán. Osobně zůstávám hluboko, ale opravdu hluboko pod hranicemi veškerého kuchařského umění. Chcete hrachovku, čočkovku anebo brokolicovou polévku? Prostě uvařit základní materiál a prdnout to do jakékoliv čínské polévky. To je mé „kulinářské umění". Pamatuji si hlášku z úžasného filmu Juraje Jakubiska Sedím na konári a je mi dobre o chlebu: „Ťažko sa to krája chlapci. Dáme to vojakom, hádam to zjedja!"

Ohledně stravy říká kapitán Kurfiřt: „To je dobrá otázka." A na chvíli se odmlčí. „Jsou naplňovány standardy, jak má být zabezpečen život vojáků na základně a na stravu si tady nemůže nikdo stěžovat. Dochází k určitým kompromisům, takže ji lze považovat za univerzální. Tak, aby vyhovovala všem národům, které se podílejí na misi v Lotyšsku." Máte občas knedlo, vepřo, zelo, nabízí se otázka? „To bohužel ne. Ale výběr je velký a úroveň je dobrá. Moc typicky národních jídel tady člověk nepotká," odvětí s tím, že český kontingent ve svých řadách nemá kuchaře z povolání.

Ohrožení a služba

Cestou k oficírské kantýně vidíme prý konec španělského závodu o „největšího drsňáka". Běh na pět kilometrů s částí výstroje a přes různé překážky. Ostatně Češi se v těchto soutěžích často umísťují mezi prvními. „Za dobu více než čtyř měsíců nasazení naší rotace, jsme dosáhli slušných výsledků. Je třeba brát v potaz, že některé národnosti jsou zde zastoupeny v mnohem větším měřítku. Tak třeba páté místo v běhu na deset kilometrů a podobné úspěchy nejsou špatné. Ale je třeba si uvědomit, že smyslem těchto akcí je fyzička a prohlubování mezinárodní spolupráce a soutěžní stránka je až druhotná," vysvětluje Kurfiřt.

Hrdost redaktorů, co mají dvouocasého lva a dvě orlice v srdci, dostává další impuls. Nicméně jsou vojáci v Lotyšsku kvůli rozpínání Ruské federace? „Nejsem oprávněn odpovědět takto konkrétně, ale faktem je, že mise eFP v Lotyšsku probíhá za účelem posílení východního křídla koalice NATO a Česká republika jako participující země se na této misi podílí svou jednotkou," odpovídá Kurfiřt. A další přímá otázka. Dávám ji při vědomí toho, že v Albánii byla pětice Čechů a dva Rusové nedávno zadržena při fotografování velitelství NATO na letecké základně Kucova. Zaznamenali jste tady podobné aktivity? „Ne, toho si nejsem vědom," na to Kurfiřt, který studoval Univerzitu obrany v Brně. A poslední zapeklitá otázka. Zapojují se Češi v Lotyšsku do řešení migrační krize na hranicích s Běloruskem? „Zcela určitě vám mohu říct, že náš kontingent do těchto věcí zapojen nebyl," zní odpověď.

Fyzické standardy pro každého z příslušníků české armády jsou stejné, ale existují specializace, kde se nároky zvyšují. Sedmá rotace má za sebou týden v ledové vodě uprostřed lotyšských písečných dun, ale i drsné prověřovací cvičení Stříbrný šíp, tedy Silver Arrow. Tady musím poznamenat, že jen málo anglických výrazů se na stránkách army.cz překládá do češtiny. A to je špatně, když si uvědomíme, že šéfové generálního štábu prvotního Československa byli Francouzi, následně se za protektorátu Böhmen und Mähren mluvilo německy a pak byla po čtyřicet let vyučována ruština. Ctěme naše matky a otce, ctěme naše babičky a dědečky. Prostě a jasně, vše lze přeložit do češtiny, přestože je na podobných základnách hlavním jazykem angličtina.

Žižka a tradice

„Výcvikové aktivity celého bojového uskupení, jehož je česká jednotka součástí, patří k těm nejvýznamnějším, které probíhají v rámci půlroční rotace. Mimo to probíhají cvičení nižší úrovně v rámci nasazení menších jednotek. Podobné jednotky jsou i v dalších pobaltských státech," vysvětluje kapitán Kurfiřt s tím, že čeští ženisté dokáží v Lotyšsku postavit mosty pro přepravu veškeré koaliční techniky. Jde řádově o desítky metrů a desítky kusů techniky prý hlavně české provenience. On sám prý mostů za celý život také postavil desítky. Ostatně Lotyšsko je v počtu vodních ploch hodně podobné Finsku, zemi tisíců jezer.

Vidíme nová a krásná sportoviště a pak armádní obchod plný nožů, outdoorového oblečení, lotyšských suvenýrů a prý si tam může člověk dát nejlepší kafe na světě. A úplně nakonec se nabízí dotaz. Jak to máte pane kapitáne s tradicemi naší armády? Jan Žižka z Trocnova, nejlepší válečník středověku, českoslovenští legionáři, kteří dokázali v Rusku uhájit Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici na světě, a bez nichž by, jak pravil tatíček Masaryk, Československo nemuselo vzniknout, anebo paragáni, co odkrouhli říšského protektora Reinharda Heydricha? Kapitán Josef Kurfiřt, velitel české jednotky v rámci NATO v Lotyšsku, se zamyslí a praví: „Ano, jak jste to zmínil, tak je to správně. Ale na spoustu hrdinů jste zapomněl!" A má pravdu. Za to se omlouvám. Čest hrdinům!

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co udělá Putin? Už není cesty zpět, padlo. Expert o Ukrajincích, velké změny

8:35 Co udělá Putin? Už není cesty zpět, padlo. Expert o Ukrajincích, velké změny

Bezpečnostní poradce a bývalý příslušník armádních elitních jednotek SOG Lumír Němec v Událostech, k…