Má Miroslav Kalousek šanci stát se prezidentem České republiky?Anketa
Pivo a knedlíky
Jdeme k druhé bráně, zhruba o čtyři sta metrů dál, která nyní funguje. Přijde k nám mluvčí tuzemské účasti na lotyšské misi. Měli jsme slíbeno, že si s českým velícím důstojníkem budeme moci popovídat před základnou. Prostě pravidla pro pohromu jménem Covid-19 má armáda mnohem tvrdší. Ale realita předčí naše očekávání. Před dvěma dny prý skončila absolutní izolace základny, takže můžeme dovnitř. Vidíme starou zástavbu asi ještě z dob SSSR, vidíme nové krásné domy, kde žijí koaliční vojáci NATO. Misi v Adaži velí Kanaďané, ale své úkoly tam plní kromě Čechů a Lotyšů i Albánci, Černohorci, Islanďané, Italové, Poláci, Slováci, Slovinci a Španělé.
Přicházíme do jakéhosi oficírského klubu. Pěkná místnost, skoro bar a dostáváme k výběru limču nebo pivo. Fuj, nealkoholické, ale nakonec je celkem dobré. Na základně vládne „suchý zákon". A jaký je běžný den vojáka na takové misi? „Jelikož se jedná o nasazení v zahraniční operaci, tak si zde plníme své operační úkoly. To je třeba výcvik, údržba, ale nakonec i odpočinek. S ohledem na šíření nemoci Covid-19 jsou možnosti opouštět základnu značně omezené. Nicméně se řídíme podle lotyšských opatření," říká třiatřicetiletý kapitán a šéf české jednotky Josef Kurfiřt.
Kolega fotograf je dobrý kuchař a gurmán. Osobně zůstávám hluboko, ale opravdu hluboko pod hranicemi veškerého kuchařského umění. Chcete hrachovku, čočkovku anebo brokolicovou polévku? Prostě uvařit základní materiál a prdnout to do jakékoliv čínské polévky. To je mé „kulinářské umění". Pamatuji si hlášku z úžasného filmu Juraje Jakubiska Sedím na konári a je mi dobre o chlebu: „Ťažko sa to krája chlapci. Dáme to vojakom, hádam to zjedja!"
Ohledně stravy říká kapitán Kurfiřt: „To je dobrá otázka." A na chvíli se odmlčí. „Jsou naplňovány standardy, jak má být zabezpečen život vojáků na základně a na stravu si tady nemůže nikdo stěžovat. Dochází k určitým kompromisům, takže ji lze považovat za univerzální. Tak, aby vyhovovala všem národům, které se podílejí na misi v Lotyšsku." Máte občas knedlo, vepřo, zelo, nabízí se otázka? „To bohužel ne. Ale výběr je velký a úroveň je dobrá. Moc typicky národních jídel tady člověk nepotká," odvětí s tím, že český kontingent ve svých řadách nemá kuchaře z povolání.
Fotogalerie: - Na vojenské základně
Ohrožení a služba
Cestou k oficírské kantýně vidíme prý konec španělského závodu o „největšího drsňáka". Běh na pět kilometrů s částí výstroje a přes různé překážky. Ostatně Češi se v těchto soutěžích často umísťují mezi prvními. „Za dobu více než čtyř měsíců nasazení naší rotace, jsme dosáhli slušných výsledků. Je třeba brát v potaz, že některé národnosti jsou zde zastoupeny v mnohem větším měřítku. Tak třeba páté místo v běhu na deset kilometrů a podobné úspěchy nejsou špatné. Ale je třeba si uvědomit, že smyslem těchto akcí je fyzička a prohlubování mezinárodní spolupráce a soutěžní stránka je až druhotná," vysvětluje Kurfiřt.
Hrdost redaktorů, co mají dvouocasého lva a dvě orlice v srdci, dostává další impuls. Nicméně jsou vojáci v Lotyšsku kvůli rozpínání Ruské federace? „Nejsem oprávněn odpovědět takto konkrétně, ale faktem je, že mise eFP v Lotyšsku probíhá za účelem posílení východního křídla koalice NATO a Česká republika jako participující země se na této misi podílí svou jednotkou," odpovídá Kurfiřt. A další přímá otázka. Dávám ji při vědomí toho, že v Albánii byla pětice Čechů a dva Rusové nedávno zadržena při fotografování velitelství NATO na letecké základně Kucova. Zaznamenali jste tady podobné aktivity? „Ne, toho si nejsem vědom," na to Kurfiřt, který studoval Univerzitu obrany v Brně. A poslední zapeklitá otázka. Zapojují se Češi v Lotyšsku do řešení migrační krize na hranicích s Běloruskem? „Zcela určitě vám mohu říct, že náš kontingent do těchto věcí zapojen nebyl," zní odpověď.
Fyzické standardy pro každého z příslušníků české armády jsou stejné, ale existují specializace, kde se nároky zvyšují. Sedmá rotace má za sebou týden v ledové vodě uprostřed lotyšských písečných dun, ale i drsné prověřovací cvičení Stříbrný šíp, tedy Silver Arrow. Tady musím poznamenat, že jen málo anglických výrazů se na stránkách army.cz překládá do češtiny. A to je špatně, když si uvědomíme, že šéfové generálního štábu prvotního Československa byli Francouzi, následně se za protektorátu Böhmen und Mähren mluvilo německy a pak byla po čtyřicet let vyučována ruština. Ctěme naše matky a otce, ctěme naše babičky a dědečky. Prostě a jasně, vše lze přeložit do češtiny, přestože je na podobných základnách hlavním jazykem angličtina.
Žižka a tradice
„Výcvikové aktivity celého bojového uskupení, jehož je česká jednotka součástí, patří k těm nejvýznamnějším, které probíhají v rámci půlroční rotace. Mimo to probíhají cvičení nižší úrovně v rámci nasazení menších jednotek. Podobné jednotky jsou i v dalších pobaltských státech," vysvětluje kapitán Kurfiřt s tím, že čeští ženisté dokáží v Lotyšsku postavit mosty pro přepravu veškeré koaliční techniky. Jde řádově o desítky metrů a desítky kusů techniky prý hlavně české provenience. On sám prý mostů za celý život také postavil desítky. Ostatně Lotyšsko je v počtu vodních ploch hodně podobné Finsku, zemi tisíců jezer.
Vidíme nová a krásná sportoviště a pak armádní obchod plný nožů, outdoorového oblečení, lotyšských suvenýrů a prý si tam může člověk dát nejlepší kafe na světě. A úplně nakonec se nabízí dotaz. Jak to máte pane kapitáne s tradicemi naší armády? Jan Žižka z Trocnova, nejlepší válečník středověku, českoslovenští legionáři, kteří dokázali v Rusku uhájit Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici na světě, a bez nichž by, jak pravil tatíček Masaryk, Československo nemuselo vzniknout, anebo paragáni, co odkrouhli říšského protektora Reinharda Heydricha? Kapitán Josef Kurfiřt, velitel české jednotky v rámci NATO v Lotyšsku, se zamyslí a praví: „Ano, jak jste to zmínil, tak je to správně. Ale na spoustu hrdinů jste zapomněl!" A má pravdu. Za to se omlouvám. Čest hrdinům!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
