Pokud jde o mezinárodní scénu, tam je podle Martínka vidět rozpor mezi pragmaticky uvažujícím 47. prezidentem USA na jedné straně a lídry EU a ukrajinskou vládou na straně druhé. Ukrajinská vláda s Volodymyrem Zelenským tahá za kratší konec.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Režisér a producent to vnímá tak, že zatímco prezident Trump přišel s realistickým, pragmatickými mírovým plánem, Evropská unie podle Martínka vlastně hledá cesty, jak ukrást ruský majetek. Přesněji řečeno hledá cesty, jak zmrazená ruská aktiva předat Ukrajině, která má nemalé finanční problémy. A tyto finanční problémy podle Martínka dopadají nejen na Ukrajinu, ale nakonec dopadnou i na EU.
Trumpova cesta je podle Martínka efektivnější, i když nikoli výhodnější pro EU.
„Trumpův a Witkoffův plán je pochopitelně mnohem elegantnější. Spoluúčast Ruska na obnově Ukrajiny je zároveň trestem za agresi a zároveň pomocí při obnově Ukrajiny, pod správou a kuratelou Američanů. Problémem je, že Evropa přijde o jakýkoliv vliv jak na tyto prostředky, tak i politický či ekonomický dopad na dění na Ukrajině. Navíc, Trump požaduje i evropskou spoluúčast,“ napsal Martínek.
A tím zdaleka neskončil.
„Evropský mírový plán přichází jako obvykle pozdě a je pouze reakcí na americkou iniciativu. Evropští politici měli od roku 2014 obrovské množství příležitostí, jak řešit narůstající ukrajinský konflikt, zamezit válce nebo ji všemi prostředky ukončit. Namísto toho volili a stále volí cestu nekompromisní konfrontace s Ruskem. Výsledkem ale je, že evropská stanoviska neakceptuje ani Rusko, ani Ukrajina, ani Spojené státy. Iniciativu jednoduše převzal Trump,“ konstatoval Martínek.
Režisér a producent má za to, že Trump správně vnímá svět jako multipolární, vnímá, že v něm hrají roli Spojené státy, Čína, Rusko, Brazílie i Saúdská Arábie.
Podle Martínka by si Evropa měla dát pozor ani ne tak na Rusko, jako spíše na Německo.
„Evropa se z tohoto procesu vyřazuje sama ... a systematicky. Navíc, Evropu by mělo více než konec války na Ukrajině zneklidňovat spíše jednání německého kancléře Merze, který stávajícího chaosu v mezinárodních vztazích využil pro znovuvyzbrojení Německa. Což je skutečné riziko a hrozba pro budoucnost evropského kontinentu,“ napsal Martínek.
Na domácí politické scéně se Martínek tvrdě obul do prezidenta Petra Pavla. Režisér a producent má za to, že Pavel prostě brzdí nástup nové Babišovy vlády, aby mohla vládnout stále ještě vláda Fialova.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Odcházející vláda je z Martínkova pohledu zapletena do kauzy Bitcoin, do kauzy IKEM, pak je tu ještě Fialova kampelička a kauza Dozimetr, ale Martínek má dojem, že nic z toho prezidentovi nevadí. Zato střet zájmů Andreje Babiše mu vadí hodně.
„Úplatkářské schéma, ne nepodobné ukrajinskému modelu kolem Mindiče a Zelenského, které řeší aktuálně pražský soud, ukazuje, že mafiáni z kauzy Dozimetr financovali z provizí veřejných zakázek chod dvou politických stran bývalé vlády – TOP 09 a STAN,“ přisadil si David Martínek.
Nakonec se tvrdě obul i do médií, která z Martínkova pohledu opakovaně varují, že bude ohrožena demokracie. Ale ona ohrožena není, protože hnutí ANO, SPD i Motoristé v předvolební kampani něco slibovali a teď po vítězství ve volbách se to chystají naplnit, což je z hlediska demokracie zcela v pořádku. Tak to vidí Martínek.
„Když od roku 2013 posloucháte tatáž dramatická vyjádření o ohrožení demokracie a v kontrastu toho vidíte standardní opoziční politiky, kteří připravují vládní agendy, rozsáhlé transformační projekty, jednají na úrovni úřadů, obcí, firem, odborů, bank… Veřejnost, po léta strašená mediálními přízraky začala mít této hry jednoduše plné zuby,“ konstatoval.
Martínek nepochybuje o tom, že s novou Babišovou vládou v Česku nastupuje nová éra.
„Opozice nyní zveřejňuje podrobné vládní rozpočty i postupy. Je evidentní, že je schopna vést stát a je připravena vést společnost rozumným, spravujícím způsobem. Je to konec jedné hry. A začátek něčeho nového,“ uzavřel Martínek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák







