Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav v rozhovoru pro CNN Prima News prohlásil, že české právo již je s požadavky Istanbulské úmluvy sladěno, takže její přijetí Parlamentem je v podstatě jen formálním aktem.
„S tou ratifikací nepřijde žádná změna. My jsme novelu trestního zákoníku provedli ve dvou oblastech už v roce 2019,“ upozornil Stanislav s tím, že promlčecí doba u násilných trestných činů počíná běžet až od zletilosti. To byl jeden z prvků úmluvy. Náměstek tady upozorňoval také na to, že pokud bude Istanbulská úmluva ratifikována, tak bude mít jako mezinárodní smlouva vyšší právní sílu než české zákony.
Senátor Hraba nabídl jiný pohled a varoval, že po právní stránce je sice české právo s úmluvou sladěno, ale Istanbulská úmluva obsahuje i ideologickou složku.
„A ta je velmi nebezpečná, protože ona nám velmi nenápadně vnucuje, jak by se měla Česká republika chovat. Třeba článek 14 ukládá, že by měla být do školních osnov povinně zavedena genderová ideologie. Vysvětlování dětem. Podle článku 12 úmluvy se musí poskytnout nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců a vymýtit předsudky, zvyky a tradice, které jsou založeny na předpokladu stereotypního pojímání rolí žen a mužů,“ upozorňoval Hraba s tím, že o podobná ustanovení bude v budoucnu potenciálně možné opřít nové žaloby, a tak podobně.
Advokátka Lucie Hrdá Hrabovy argumenty odmítla.
„Pokud nebudeme chtít, tak se ani po jejím přijetí nezmění nic, protože většinu té legislativy opravdu máme, a to proč bychom ji měli přijmout je, abychom si nastavili v hlavách, zejména u lidí, kteří budou u moci, že je třeba bojovat s genderovým násilím víc, než se v současné době děje,“ upozornila Hrdá s tím, že v zemích, kde Istanbulskou úmluvu přijali, nenastala apokalypsa, ale naopak v těchto zemích začal lépe fungovat systém anonymních azylových domů pro oběti sexualizovaného násilí.
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) upozornila, že Istanbulská úmluva řeší i otázky, jak domácímu násilí předcházet.
„To, že zřídíme druhou, třetí, čtvrtou lampárnu, to těm obětem nepomůže,“ varoval na to konto Hraba.
Urbanová oponovala, že v rámci prevence má být už dětem jasně vštěpováno, že nafackovat ženě rozhodně není v pořádku, pokud už k tomu dojde, žena by se měla bránit dostupnými prostředky.
Hrdá nutnost přijmout Istanbulskou úmluvu popsala obecněji.
„Vzhledem k tomu, jak tu pět tisíc let byla nastavena společnost, tak to dnes máme tak, že muži vlastní 90 procent světového majetku. Istanbulská úmluva má napomoct tomu, aby se podobné problémy dařilo řešit. Tady se jedná o to, abychom si uvědomili, že existuje něco jako společensky nastavená role, které je zneužíváno v neprospěch žen,“ upozornila Hrdá.
I ona zdůraznila, že součástí Istanbulské úmluvy je důraz na to, aby k násilí na ženách vůbec nedocházelo.
„To, co ta úmluva má řešit, je prevence, kterou nezměníte ničím jiným než výchovou a nastavováním lepší pomoci pro oběti tak, aby mohly odejít. Větší počet policistů domácí násilí nezastaví. I kdybyste dali do každé domácnosti jednoho policajta, tak domácí násilí nezastavíte. Zastavíte ho tak, že budete lidem říkat: Nikoho nebij, nikoho neznásilňuj. A tebe, když bude někdo bít, nebo tě znásilní, tak můžeš kdykoliv odejít. Žádný z těch orgánů státu tě nebude soudit za to, že se ti to stalo a všichni ti tady pomůžeme k tomu, abys mohla začít nový život někde jinde, kde tě nikdo mlátit nebude,“ uvedla Hrda
Upozornila také, že tresty za znásilnění jsou podle české legislativy sice relativně přísné, ale Hrdá upozornila, že za 20 let své advokátní praxe neviděla, že by soud agresorovi vyměřil maximální trest.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
loula
