Podle Šafaříkové ti „střelci do lidí“ během celého života po nějaké známosti sice toužili, ovšem bezvýsledně.

To lze říct o útočníkovi na mešity v novozélandském městě Christchurch v březnu 2019 a k útoku v německém Halle na synagogu i na stánek s kebabem v říjnu 2019. Nebo o vrahovi, jenž si vybíjel vztek s dodávkou na pěší zóně v Torontu před dvěma lety, stejně jako o řádění Anderse Breivika na norském ostrově Utoya v roce 2011.

A naposledy také k útoku na dva arabské bary v německém Hanau. Tobias Rathjen, 43letý Němec, jenž během středeční noci zastřelil celkem deset lidí včetně své matky, před činem napsal: „Nikdy jsem neměl žádnou ženu. Kompromis, že bych se spokojil s nějakou méně atraktivní, nepřipadal v úvahu. Chtěl jsem mít to nejlepší, nebo vůbec nic,“ uvedl ve svém ilustrovaném „manifestu“, který zveřejnil na internetu.