V pondělním dopoledním panelu s nimi kromě dalších státníků z regionu, například polského premiéra Morawieckého nebo jeho bulharského kolegy Borisova usedl například i italský premiér Conte nebo šéf mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach. Většina byla přítomna přímo na místě, ostatní diskutovali přes přímý internetový přenos.
Je dobře, že Miloš Vystrčil jel na Tchaj-wan?Anketa
Premiér Babiš se ve svém prvním příspěvku přimluvil, aby Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a později také Srbsko, jejichž zástupci seděli na pódiu, byly přijaty do schengenského prostoru. Další téma, které zmínil, je diskuze o budoucnosti NATO, kterou by evropské členské země měly zahájit s těmi neevropskými, zejména tedy s USA. Měly by se řešit i obchodní dohody. V Evropě je podle něj příliš mnoho obchodních bariér mezi EU a ostatními státy.
Zmínil i období pandemie, kdy se ukázalo, že každý jede sám na sebe. Premiér nechápe, proč se odborníci na pandemii z EU nemohli na opatřeních domluvit mezi sebou a pak mohla být jednotná. „Já jsem se tehdy ptal svého ministra zdravotnictví, co se proti pandemii dělá na úrovni EU a s odpovědí jsem nebyl spokojen,“ dodal Andrej Babiš.
„Potřebujeme akci, jsme moc pomalí,“ formuloval premiér v angličtině svou oblíbenou myšlenku.
Orbán se bránil
Panel přinesl také přestřelku mezi italským levicovým premiérem Contem a jeho maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Ital přes telemost vykládal, že současná krize je ideální šancí, jak vybudovat silnější unii, což se již v minulosti několikrát povedlo. Systém dohadování dvaceti sedmi členů je podle něj moc složitý a „Evropská unie potřebuje silné politické ambice“.
Psali jsme:
Mimo jiné také z Conteho vypadlo, že „nacionalistické a protievropské slogany znesnadňují hledání řešení“. Moderátor se obrátil na Orbána, protože tato poznámka byla zjevně mířena především na Maďarsko.
Viktor Orbán zachoval ledový klid a úsměv: „Naše maďarská demokracie je nejméně stejně kvalitní jako německá nebo italská,“ ujistil. Moderátor nadále předhazoval názory, že s Maďary je složitá domluva a pořád vytahují své „antievropské slogany“. Také si Orbán musel vyslechnout, že centralizuje moc a nenechává zaznít opozičním názorům. A tím vším prý staví Evropu před „existenciální výzvy“. Orbán namítal, že klíčové otázky, které se na jaře při pandemii ukázaly jako problematické, jsou již dnes pod vlivem Bruselu, nikoliv členských zemí.
„Ale zaznívají hlasy, že jste zneužili nebezpečí ke změně politického systému a omezení demokracie,“ nedal se moderátor, kterým byl britský akademik Nik Gowing z univerzity Kings College. „Maďarsko je normální evropská parlamentní demokracie,“ nechápal premiér.
Moderátor zarputile opakoval, že v Maďarsku bylo zneužito pandemie a řeší se to před soudním dvorem EU. Orbán k tomu poznamenal, že před tento tribunál se dostane jakákoliv členská země, která je ve sporu s nějakou z evropských institucí, takže to není nic neobvyklého.
Pak ještě dodal, že maďarská vláda má širokou podporu parlamentu, a to v demokracii rozhodně není nic špatného.
Poté ještě Orbán zkazil úsměv řadě západoevropských politiků, když natvrdo řekl, že z hlediska vývoje nových technologií je Západ na sestupu, zatímco z Východu jich přichází čím dál více. „Takže pokud chcete moderní technologie, tak pocházejí často ze zemí, o kterých se říká, že jsou bezpečnostní riziko. Ale co máte dělat, když Evropa je totálně mimo?“ ptal se řečnicky. Kromě toho zmínil také bezpečnostní a ekonomické výzvy, kterým podle něj Evropa musí čelit. „Problém není v politických systémech členských států, hlavní problém je, že ve všech třech hlavních otázkách – globální soutěžení, ekonomika a bezpečnost – nemá EU silnou společnou politiku,“ dodal maďarský premiér.
Po chvíli se ještě Orbán po dalších námitkách pustil do vysvětlování, že existují konzervativní a liberální politické síly, které společně dokázaly porazit totalitu. Nyní jsme však opustili férové soutěžení těchto myšlenek a liberálové konzervativce neuznávají jako oponenty, dokonce vznikl koncept „liberální demokracie“ jako té jediné správné. Podle Orbána se musíme vrátit k seriózní diskuzi těchto dvou význačných směrů evropského myšlení. „My nemáme liberální koncept, my máme koncept křesťanskodemokratický, ale to neznamená, že by měl být zavržen,“ skončil Orbán.
Podobné vysvětlování měl i jeho maďarský kolega Morawiecki, zatímco Andrej Babiš mezi nimi seděl mlčky. Morawiecki se docela rozvášnil, hovořil o tom, že ve střední Evropě je dnes svoboda slova a svoboda shromažďování nesrovnatelná nejen například s dnes tak sledovaným Běloruskem, ale rovněž větší než v Evropě západní. „Všichni jsme viděli v televizi ty záběry z demonstrací v západní Evropě, jak je policisté brutálně rozháněli, zatímco u nás, v Praze nebo v Budapešti se to odehrává v klidu,“ připomněl. A ještě dodal, že střední Evropa je na vzestupu, a to asi mnohé znervózňuje.
„Víte, nás nemůžete nazývat totalitáři. Já osobně bojoval proti komunistické totalitě,“ připomněl Marawiecki a vysloužil si potlesk.
Andrej Babiš se dostal ke slovu po delším čase, a ačkoliv moderátor nabádal diskutující k rychlosti, řekl si o minutu navíc, neboť italský premiér přes telemost dostal času mnohem více. Čas potřeboval k tomu, aby debatu vrátil tam, kde měla být.
Babiš se pustil do moderátora: Co víte o naší zemi? Proč věříte těm fake news?
„Téma diskuze bylo Evropa po brexitu a covidu,“ připomněl moderátorovi. Když přikývl, namítl Babiš, že „ne, já jsem sem nepřijel diskutovat o Visegrádské skupině vládě práva,“ kroutil hlavou.
A pak se pustil velmi ostře přímo do moderátora: „Já nevím, kdo jste, ale vaše otázky jsou založeny na fake news z Guardianu a Spiegelu, na médiích píšících o skupině V4 tendenčně.“ Pak pokračoval, že o údajném porušování vlády práva ve visegrádských zemích se mluví pořád, nedávno v Bruselu se o tom mluvilo čtyři dny a čtyři noci, a on nechápe, proč se o tom musí mluvit pořád dále.
„Co vy víte o České republice?“ ptal se londýnského akademika. Pak se moderátorovi představil jako „obchodník a krizový manažer“, který vyhrál šestery volby za sebou a v měřitelných výsledcích je jeho politika úspěšná, ať jde o hospodářský růst, nezaměstnanost nebo o boj proti pandemii. Ostatním kolegům z Visegrádu se přitom daří podobně.
„A vy se nás tu budete pořád ptát na vládu práva? Prosím, nečtěte ty fake news,“ vyzval akademika Gowinga.
On sám prý má mnoho nápadů, jak Evropu posílit a myslí si, že neustále se točit kolem vlády práva k ničemu nevede. Moderátora zajímalo, jaké jsou tedy tři hlavní Babišovy myšlenky pro Evropskou unii.
„Já mám těch myšlenek hodně. A víte, co je nejdůležitější? Aby se ty vaše myšlenky také uskutečnily,“ odpověděl Andrej Babiš, načež začal vyprávět příběh, jak vybudoval z ničeho firmu o 35 tisících zaměstnanců. „A pak jsem vstoupil do politiky, a to si vyčítám každý den. Špatné rozhodnutí,“ překvapil moderátora i publikum. „Takže já vím, co je akce a co je krizový management,“ vzkázal moderátorovi, který stále trval na třech hlavních myšlenkách pro EU.
Babiš vykládal, že do České republiky přichází spousta lidí, protože je to šestá nejbezpečnější země na světě, ale když moderátor trval na své otázce, odpověděl „vím, jak Evropu ochránit“. „Je to o Schengenu, o obchodu, o akci. Kde je nějaká strategie? Něco jsme slíbili kolegům z Balkánu a teď nevíme, co s tím,“ připomínal.
Pak vyprávěl historku, jak jako ministr financí cestou na konferenci do Dubrovníku musel i s diplomatickým doprovodem čekat dvě hodiny na hranicích a vypomohl si příměrem z Asterixe a Obelixe, jak si stavělo opevnění. „Schengen je o bezpečnosti a o ochraně Evropy,“ uzavřel s tím, že řada politiků mimo Schengen, třeba Bojko Borisov v Bulharsku, dokázala v roce 2015 bránit Evropu před migrací lépe než země Schengenu. „A já jsem velmi pro Evropu,“ zakončil své vystoupení.
Viktor Orbán si pak ještě musel vyslechnout další útok od italského premiéra, že nedrží evropskou solidaritu, hlavní pilíř integrace. Maďarský premiér se nadechl: „Tak si pojďme vyjasnit, co je to solidarita. Solidarita to je společný úspěch. A otázka je, jak toho dosáhnout. A těžko můžete čekat, že budete úspěšní dohromady, když nejste schopni být úspěšní sami. Takže základ solidarity je, abyste dokázali být ekonomicky úspěšní. A pak můžeme spolupracovat a pomáhat si navzájem,“ vysvětloval.
Lidé ze západní Evropy podle něj nejsou schopni pochopit středoevropská specifika, daná zkušeností života v totalitě, jak ukázala i tato debata, kde nebyli schopni najít ani společný základ.
Na závěr se Andrej Babiš přece jen pokusil formulovat tři hlavní myšlenky, které podle něj potřebuje Evropa. Je to podle něj „strategie, rychlost a vyřešit základní problémy – brexit, vztahy s Ruskem a Tureckem a obchodní deficit s Čínou. Vůbec nejdůležitější ale podle něj je využít různosti Evropy. Třeba při jednání s USA mohou díky dobrým vztahům vypomoct Poláci, v jiných věcech zase jiné země.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
