V ČT bylo veselo: Krymu se chtěly zmocnit USA, řekl Skála. Cože? Jako Hitler! Co to obhajujete? naštvala se Langšádlová

20. 3. 2018 13:12

Místopředseda KSČM Josef Skála a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09) se včera utkali v pořadu Události, komentáře na ČT24. Tématem bylo zvolení ruského prezidenta Vladimira Putina

V ČT bylo veselo: Krymu se chtěly zmocnit USA, řekl Skála. Cože? Jako Hitler! Co to obhajujete? naštvala se Langšádlová
Foto: Vít Hassan
Popisek: Mistopředseda KSČM Josef Skála

Langšádlová si úvodem nebrala servítky. Na otázku, kým je pro ni Putin, odvětila: „Pro mě je diktátorem. Je nebezpečným diktátorem, který ohrožuje své okolí, který drží moc velmi pevně ve svých rukou a který likviduje své oponenty.“

Celý pořad najdete ZDE.

Skála byl samozřejmě jiného názoru. „Pro mě je mužem, který vrací Rusku suverenitu a důstojnost. Silným politikem, který umí spojovat rozhodnost a realismus,“ řekl. „Že je silná osobnost, to je bezpochyby pravdou. To, že se snaží vrátit Rusku sebevědomí, to je pravda,“ souhlasila následně Langšádlová. 
 
Skála však slovo diktátor ve spojení s Putinem odmítl. „Rusové dostali strašlivou ránu na prahu 90. let, pokud jde o jejich národní cítění, sebevědomí, řekl bych i sociální postavení většiny z nich,a a teď se to vrací do jakýchsi přijatelnějších kolejí,“ sdělil. 
 

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a místopředseda ÚV KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
 
Skála se pak rovněž vyjádřil k silné voličské podpoře, kterou vnímá jako autentickou. „Samozřejmě, že i Putinova strana se naučila politickému marketingu a má na to dost peněz, to nikdo nepopírá, tak se dneska volby dělají. Ale žádný politický marketing nevykouzlí 77 % podpory,“ řekl.
 
„Tak, jak sledujeme ty dezinformační a propagační kampaně, které Rusko dělá na území Evropy a jinde, tak to samé vlastně funguje i dovnitř Ruska a dlouhodobě. Na druhou stranu Rusové asi touží mít silného vůdce, oni nemají příliš velké zkušenosti s demokracií a já věřím tomu, že je pravdou, že Vladimir Putin má velkou podporu Rusů, byť to nebude těch 70 %. Ale hovořit vůbec o volbách s tím, když jsme viděli, co se tam odehrálo, jak tam lidé dostávali potvrzení pro zaměstnance, že byli volit a jak byli volit, že jim rozdávali levné potraviny, lístky do kina, že tam někteří dávali desítky hlasů navíc, za to by u nás byli souzeni,“ reagovala Langšádlová.
 
„Tak ten mechanismus byl naopak mnohem přesnější, pokud jde o vyloučení podvodů, možná to víte, paní kolegyně, takže já v tom nevidím problém, který se z toho dělá. Pokud jde o situaci na ruském mediálním trhu, tak tam je nepoměrně větší pluralita než u nás,“ zareagoval Skála s tím, že kdo umí rusky a sleduje různé ruské televize, tak vidí, že pluralita je obrovská. 

„Nezlobte se, je prokazatelné, že některé své politické odpůrce nechal zavraždit, já bych hovořila o panu Němcovovi, Navalnému ani nedovolil kandidovat. Hovořit o pluralitě v této situaci mi přijde opravdu cynické,“ zareagovala zostra Langšádlová.

„O mrtvých jen dobře, ale pan Němcov plnil úplně jinou roli. Jaksi peníze chodily odněkud někam, a tak dále. Napravte si malinko poznání, paní kolegyně,“ napomenul pak Skála Langšádlovou. 
 
„Nemá smysl dále hovořit o ruských volbách, protože i OBSE, která je značně neutrální, dneska jasně dala zprávu, že to nebyly demokratické volby. Myslím si, že je ztráta času hovořit o volbách v Rusku,“ opáčila Langšádlová. 

„Doufám, že ještě chvilku tedy s námi hovořit budete a že to není úplně ztráta času,“ zareagoval moderátor David Borek.
 
Skála se pak následně vyjádřil k tomu, zda Rusové chtějí svobodu. „Chtějí svobodu nesporně, to jsou velmi svobodomilovní lidé, a taky jakmile dostali příležitost si vydělávat velké peníze a cestovat po světě, někteří z nich si to dopřávají způsobem, který je ještě bombastičtější než u většiny Čechů. To není tak, že by to byl uťápnutý národ. Je pravdou, že Jelcin a celá ta doba prostě srazila desítky milionů Rusů do takového sociálněekonomického postavení, že si to dovolit nemohou, ale touží po tom také a rádi by to využili,“ míní. 
 
Skála s Langšádlovou se pak vyjádřili k tomu, jaké mají vůči Rusku výhrady. „Distribuce nově vytvářených hodnot je šíleně nespravedlivá – samozřejmě, samozřejmě,“ řekl Skála. 
 
„Pro mě je pořád hrozně nepochopitelná ta blízkost komunistů k Rusku, když dnešní Rusko je vlastně takový kapitalismus, hrubý kapitalismus 19. století,“ podotkla nejprve Langšádlová. „Pro nás je Rusko protivahou pokusů, pokusů o unipolární svět. My jsme rádi, že je suverénnější, že hraje větší roli podobně jako třeba Čína. To je i v českém národním zájmu, aby tu někdo nepráskal bičem nad celým světem, všichni ostatní nezalezli kamsi pod lavici. To je prostě, o to nám jde,“ zareagoval Skála. 
 
A za co by Langšádlová Rusko ocenila? „Je mi líto, momentálně mě nenapadá tato odpověď na tuto otázku,“ poznamenala jasně Langšádlová, která vnímá Rusko jako obrovské bezpečnostní riziko. „Je jasné, že zasahovalo do Brexitu, do referenda v Nizozemí, ale například v Katalánsku, málo se o tom mluví,“ sdělila.
 
„Kdo se posunul ke hranicím toho druhého? Rusko někam na Západ, anebo NATO až k ruským hranicím?“ opáčil otázkou Skála. „A za druhé, vy si myslíte, že pár nějakých ruských hackerů hýbe světovou politikou? To snad nemůžete myslet vážně,“ zareagoval Skála. Borek však tuto debatu utnul a přešel k anexi Krymu. 

„Tak Krymu se chtěly zmocnit Spojené státy,“ řekl Skála. „Cože?“ vyhrkla Langšádlová. „Samozřejmě. Mít tam základnu prostě, paní kolegyně, desítky a desítky důkazů z amerických zdrojů,“ trval si na svém Skála. 
 
Langšádlová se pak rozčílila, že Skála zpochybnil suverenitu jednoho státu Ukrajiny. „Oni udělají protektorát na Krymu,“ rozčílila se Langšádlová. „A ještě k tomu řeknete, že teda, jestli nevadí, to referendum... No, Hitler taky zaváděl referenda. Hitler, Hitler taky při anšlusu Rakouska měl referendum. Tam bychom mohli už dneska najít mnoho analogií. A opravdu my, kteří jsme zažili, co je to protektorát, si musíme na appeasementy dávat velký pozor...“ rozčílila se. Skála pak oponoval ještě Kosovem.

„A narkomafie v Kosovu je co, když tam vládne? Co to je?“ ptal se Skála.
 
„Já si myslím, že ustoupit a respektovat to, že někdo okupuje sousední stát a jeho část, jako jednou to je Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, jednou je to Krym, Donbas, jako tak půjdou dál?“ láteřila dále Langšádlová. „Donbas nikdo neokupuje,“ zareagoval Skála. „A paní kolegyně, útočit brutálně na Irák, Afghánistán, Libyi, Sýrii a tak dále, to se smí?“ nedal se místopředseda KSČM. 
 
„A v Afghánistánu, kdo začal válku? Kdo mobilizoval poprvé vlastně islamisty?“ zeptala se Langšádlová závěrem. 
„Začal válku Zbigniew Brzezinski, který zmobilizoval islamisty proti lidové vládě. A přiznal se k tomu,“ opáčil Skála. Langšádlová však kontrovala, že to není pravda a Borek pak raději diskuzi ukončil.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Po slovech Lídy Rakušanové přišla sprška slov o Benešových dekretech. Jsou to vážné věty

4:38 Po slovech Lídy Rakušanové přišla sprška slov o Benešových dekretech. Jsou to vážné věty

ANKETA Nemůžeme měnit historii. Tak o Benešových dekretech svorně mluví čeští zákonodárci napříč pol…