Úvodem se Dagmar Havlová vyjádřila k Lucerně, která podle jejích slov byla vždy rodinným majetkem. „Přecházela z generace na generaci, takže tak to má být,“ uvedla. Lucernu dle moderátora večera v restituci získali jak exprezident Václav Havel, tak jeho bratr Ivan. Ivan v roce 1997 svůj podíl předal právě ženě Dagmar, Václav však svůj podíl prodal Chemapolu a došlo k vytunelování, celé to spadlo do konkurzu. A z té konkurzní podstaty získává zbytek podílu právě Dagmar. 

V roce 1948, na nějž se úvodem vzpomínalo, bylo Ivanovi 10 let. Jaké má Ivan Havel vzpomínky na komunistický převrat? „Mám takové kusé vzpomínky. Spíš vizuální. Před únorem si pamatuji, že byly volby a že byly na zdech napsané jedničky, dvojky, trojky, čtyřky. To byly čtyři partaje a já jsem vždycky říkal: Jednička je zlá a čtyřka je správná. A pak tedy přišel ten únor a my jsme tak žili, naše rodina, se symbiózou s Lucernou. Jednou matka přišla celá ubrečená, že jí odmítli dát v řeznictví, kam do Lucerny chodila, morkovou kost. To si tak pamatuji, že to bylo takové zoufalé vyhřeznutí toho, co se tenkrát dělo. Ale pak jsme to nějak přečkali,“ sdělil Havel. 

„Jedna věc je, že jsme byli malí kluci a naši nás nechtěli traumatizovat a dovádět nás do nějakých problémů, tak jsme si tak nějak moc nestěžovali. Ale co bylo viditelné, že otcovi nešlo o to, že přišel o hodnoty finanční, ale o smysl svého života. A podařilo se mu uchytit v té Lucerně i začátkem padesátých let jako ekonom, protože to nikdo neuměl, nikdo té Lucerně nerozuměl, tak ho tam nechali. A on to dělal poctivě. On skutečně navrhoval, jak má vypadat dvouletka v Lucerně, ale pak to převzalo KSČ, obvodní oddělení a on už tam nemohl zůstat,“ vzpomínal na dobu 50. let, kdy jejich rodině komunisti vzali celý majetek. 

„Mentalita, kterou do nás nalili bolševici, v mnoha lidech zůstala. A problémy, které jsou nyní s podvodníky, tak ty se dají redukovat na zvyky, které nabyli lidi jako veksláci, a nejenom oni, za těch 40 let. A to se nedá rychle změnit. A já jsem vždy hádal, že to budou ještě tak tři generace, než si lidé zvyknou brát vážně demokracii a svobodné podnikání, a poctivě,“ dodal Havel.