To, zda svobodu slova máme, nebo nemáme, je podle Radka Suchého subjektivní. „Já ji třeba mám, protože se nebojím říkat to, co si myslím. To za prvé. Není však možné si nevšimnout, že spolu s ostatními svobodami dostává svoboda u nás v poslední době celkem na frak a začíná jí ubývat, i když je to salámovou metodou a mnoho lidí si toho možná ani nevšimne. Možná je to ani nezajímá. Je to prováděno sofistikovanější formou. Skutečně tu svobodu podle mého názoru postupně ztrácíme,“ sdělil Suchý, přičemž on sám ji považuje za nejdůležitější. 

„Ta společenská atmosféra, to, co se děje i v soudnictví, které mi je nejblíž, tak směřuje k tomu, že každý si u nás vytváří jakousi omezenou svobodu sám v sobě,“ dodal Suchý. Česká soda by se dnes už podle Suchého nenatočila.

„Lidé skutečně se bojí vyslovovat své názory. Důvod je ten, že každý, kdo má odlišný názor, který není v souladu s tím nástrojem mainstreamovým, s tím jakoby většinovým, tak je svým způsobem ostrakizován a nálepkován. Je označován přinejmenším za dezoláta, ruského švába, nácka a přinejhorším může být trestán za šíření poplašné zprávy nebo za popírání genocidy a podobně,“ dodal Suchý.