„Ve Skandinávii mají vysokou životní úroveň. Když se podíváme na statistiky a různé žebříčky, jsou to země typu Norska, Švédska, Dánska nebo Islandu, kde je životní úroveň nejvyšší. Jsou na prvních místech, i co se týká konkurenceschopnosti,“ popisuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, který tentokrát s batohem zamířil do Skandinávie. Situace zemí podle něj ukazuje, že je možné mít velmi výkonný, celosvětově konkurenceschopný systém a ještě v zemi udržet vysokou kvalitu života. „Není náhodou a bez zajímavosti, že ve všech těchto zemích vládnou sociální demokraté. V Čechách se to mnohým nebude líbit, ale taková je realita,“ dodává.

V Oslu nebyl asi dvacet let a při aktuální návštěvě ho téměř nepoznává. „Jsou zde nové moderní čtvrti s vysokou kvalitou života. Města jsou čistá, krásná, opravená,“ popsal.

Rouček projížděl nejen Norsko, ale i Dánsko a Švédsko. „Měl by to být vzor, jak bychom chtěli a mohli žít. Jde samozřejmě o vzdálenější země, ale evropské,“ dodal. Platy obyvatel Skandinávie jsou asi třikrát vyšší než u nás, ceny mírně překračují náš současný standard. „Když přijedou k nám, jsou jako v ráji. Pro ně je u nás nesrovnatelně levněji,“ podotýká Rouček. 

Ani ve Skandinávii nejsou povinné roušky, počty nakažených narůstají mírně. Ochrana dýchacích cest je dobrovolná. „Jeli jsme do Norska pětadvacet hodin přes Dánsko a Švédsko autobusem a nikde povinné roušky nebyly. Stejně tak ve veřejné dopravě nebo když jedete lodí, nikde nejsou povinné roušky. Ani to není téma. Situace je podobná jako u nás. Každý si chce užít po všech restrikcích svobody a léta. Jen co se týká počasí, teď jsem v Trondheimu a máme 17 stupňů,“ směje se Rouček.  

Strach z energetické chudoby? Jen naše výsada

Dopady covidové krize, války na Ukrajině nebo hospodářskou recesi u nás už část veřejnosti silně pociťuje, v Norsku obavy mít nemusí. „Nemají. Norové těží nejen hodně ropy, ale také zemního plynu. Obavy z energetické chudoby, z toho, že lidé nebudou mít čím topit, nejsou. Podobné je to i v jiných zemích, např. v Holandsku, Belgii nebo Velké Británii. Země buď vůbec nebyly závislé na ruských zdrojích, nebo ne tak moc, jako u nás ve střední Evropě,“ popsal. „Obavy panují u nás, v Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku a v Německu. Částečně i na jihu Evropy, např. v Řecku nebo Itálii,“ upřesnil. Elektřinu získávají Norové z obnovitelných zdrojů, což je v Norsku především voda. Z devadesáti procent už nově prodané vozy tvoří elektromobily. „I přesto, že v Norsku mají obrovské zásoby ropy, elektřina je levná,“ dodal Rouček.