Ve vsi smrad, že ve škole nemohli otevřít okna. Pak jsme přišli na to, proč... „Sr*li dírou do přízemí!“ Starostka málem padla

29.07.2021 4:40 | Kauza

Vlivem událostí posledních měsíců, kdy se mediálně opět výrazněji řeší romská problematika a soužití některých nepřizpůsobivých s českým většinovým obyvatelstvem, redakci PL se ozval člověk, kterého delší čas známe. Rozhodl se s námi podělit o značně „silný“ zážitek, jaký s romskými spoluobčany zažila jeho vesnice. Vše popisuje maximálně stroze a bez ideologického zabarvení. Přesto toto vyprávění není pro slabé povahy.

Ve vsi smrad, že ve škole nemohli otevřít okna. Pak jsme přišli na to, proč... „Sr*li dírou do přízemí!“ Starostka málem padla
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Chanov.

Na následujících řádcích uvádíme příběh, který se před časem odehrál v jedné vesnici v zapadlé části Čech. Aktéry celého příběhu redakce několik let zná a autentičnost příběhu má ověřenou, nicméně jsme se rozhodli respektovat žádost o anonymizaci. Důvod pochopíte po přečtení.

Anketa

Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?

hlasovalo: 17950 lidí

Vyprávění našeho zdroje redakce přepsala slovo od slova a pro zachování plné autentičnosti nezměnila ani čárku. 

Jedná se o středně velkou vesnici s pár tisícovkami obyvatel, kde funguje škola, obchody, několik hospůdek i menší fabrika. Běžná česká vesnice, vráskou na kráse tam ale před lety byl jeden „dům hrůzy“, jak to sami místní popisovali. 

Šlo o dvoupatrový bytový dům ve vlastnictví obce, který obývali Romové. Žili tam zhruba deset let a vše skončilo jejich vystěhováním, protože budova byla natolik zničená, že by mohla být životu nebezpečná. Obyvatelé si prý s placením nájmu hlavu nelámali, stejně tak s elektřinou a dalšími poplatky. Pro zajištění klidu jim ale podle našich zjištění obec sama elektřinu delší čas platila. „Nájem nezaplatili snad ani jednou. Nebo možná první měsíc, abych jim nekřivdil. Přesto z každého okna trčel satelit a v Penny marketu podnikali obří nákupy, jakoby by týden co týden pořádali hody,“ začíná vyprávění náš zdroj, který dlouho seděl v zastupitelstvu této obce.

„Trápilo nás to tady roky. Beze srandy, tohle bylo peklo, hlavně pro spoluobčany, co žili v bezprostředním okolí. Všudypřítomný smrad, hniloba, hlasité a často vulgární projevy do hlubokých nočních hodin. Každý boží den. Nebo spíš noc. Na tom konci vesnice se prostě nedalo žít. Snažili jsme se s tím něco dělat dlouhodobě. Zvýhodňovat je, zdarma jim odvážet odpad, protože samozřejmě neplatili. Jenže nebylo co vyvážet, popelnice byly prázdné, všechno házeli rovnou z oken. Ten barák vypadal jako by vyrostl uprostřed skládky,“ vypráví zdroj redakce.

Vedení obce s nimi podle jeho slov mělo relativně dobré vztahy. „Autoritu uznávali ve smyslu, že vždycky byli jak milí, úslužní a ve vsi většinou ani nikoho moc neokrádali. Sem tam se ztratila nějaká slepice. Ale proti tomu, co vyprávěli kolegové ze zastupitelstev odjinud, to ještě nebylo nejhorší. Jenže ani tak to pro majoritu z okolí nebylo k žití,“ sděluje.

Nakonec prý padla myšlenka, kterou zprvu všichni zavrhli. „Jeden kolega v zastupitelstvu přednesl, že by obec mohla koupit dům někde jinde, ten jim darovat a zajistit stěhování. Nejdřív se zdálo, že budou všichni proti, ale nálada ve vesnici začala díky chování našich cikánů hraničit s tím, že nás lidi z oken obecního úřadu všechny vyhází jako ze Staroměstské radnice. Navíc ten jejich zdemolovaný barák začínal být životu nebezpečný a statik obec varoval, že jestli to spadne a někomu se něco stane, půjdeme sedět. Takže něco se dělat muselo a tak jsme se nakonec vrátili k té koupi domku,“ přiznává.

„Dlouho jsme hledali, bylo nám jasné, že nemůžeme někde uprostřed jiné vesnice koupit dům, přestěhovat je tam a potrestat jiné lidi. Jenže při sebelepší vůli jsme jiné řešení neměli. U nás ve vsi žádná jiná obecní nemovitost způsobilá k bydlení nebyla a nechat problém vyhnít nešlo. Po čase a dlouhém pátrání jsme vytipovali nemovistost několik desítek kilometrů od nás, kam by se ty cikánské rodiny pohodlně vešly. Z obecního rozpočtu byl dům koupen a starostka jim všechno přednesla a dokonce jich pár vzala a dům jim ukázala. Cikáni souhlasili, podepsali darovací smlouvu a za tři týdny se stěhovali. Ten jimi zdemolovaný barák jsme zbourali, což byly sice další náklady, ale všem dotčeným se ulevilo. Akorát bylo potřeba vybagrovat i zeminu a bordel z okolí domu, protože to celý bylo tak zřízený, že by tam nejspíš sto let nic nerostlo. Lidi z vesnice pak málem v zástupech chodili na obecňák děkovat, že budou moct konečně normálně žít,“ popisuje dnes již bývalý obecní zastupitel.

Anketa

Co je problémem romského etnika v ČR?

hlasovalo: 12535 lidí

Asi rok po přestěhování prý zjistili, že se jejich bývalým romským spoluobčanům nežije špatně. „Aspoň oni to tak říkali sami. Bohužel si to nemysleli ostatní obyvatelé obce, kam se přestěhovali. Místní starosta si stěžoval, že jde z okolí jejich obydlí takový smrad, že ani ve škole vzdálené asi sto metrů nemůžou ve třídách větrat. Naše paní starostka to popisovala dost barvitě, když byla jednou nedaleko a rozhodla se „své“ bývalé cikány navštívit. Vítali ji jako součást rodiny a hned jestli půjde na kafe. To si nejspíš nedala, ale v rámci exkurze si celý dům prošla. Co viděla, to nedělali ani dřív u nás,“ dostává se k popisu patrně nejhorší fáze celého případu.

„V prvním patře v místnosti využívané nejspíš jako obývák byla na zemi uprostřed silnější dřevěná deska. Starostka o to zakopla a málem spadla, jinak by si toho těžko všimla. Ptala se, proč to tam mají. Hádejte? To byste ani v nejhorším snu nezažil. „To nic, starostko, to je jen záchod,“ odpověděl jí jeden z obyvatel jako by se nechumelilo. Nechtěla tomu věřit, tak jim řekla, ať tu desku zvednou. Pozor, teď to nebude pro slabší povahy. V podlaze byla vybouraná díra do přízemní místnosti a tu vybouranou díru používali jako záchod. Prostě tam srali do díry a dole v místnosti to padalo na hromadu! Chápete to? Oni si dole zabarikádovali dveře a z celé místnosti udělali žumpu. Smrdělo to snad všude. Starostka musela vyběhnout na vzduch. Venku je pak sjela, jestli se zbláznili. A oni, že za to nemůžou, že se jim ucpalo normální WC a místní starosta jim to nepřišel opravit. Tak co jim prý zbývalo. Jak to celé s nimi dopadlo přesně nevím, ale myslím, že ta druhá obec snad najala nějakou jednotku, co jim to vyčistila. Takže abych to uzavřel. Život s nimi je těžký, ne vždy, ne všichni zdaleka jsou takoví a pomáhat se jim dá a může to fungovat. Jenže musejí chtít obě strany,“ uzavírá neuvěřitelný příběh náš zdroj.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cenzura jak vyšitá? Rozhlas poslankyni SPD vyškrtl větu „Lidé jsou trestáni za názor“

19:54 Cenzura jak vyšitá? Rozhlas poslankyni SPD vyškrtl větu „Lidé jsou trestáni za názor“

Poslankyně a lídryně SPD pro nadcházející volby Karla Maříková, která měla kdysi problémy se svými v…