Špatnou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je nutné řešit bez ohledu na důvod, kvůli kterému se do ní dostaly, napsali legislativci na základě připomínek ministerstev do předběžného stanoviska kabinetu. Nebylo by podle nich správné zvýhodňovat rodiny, které se dostaly do tíživého stavu kvůli neplacení alimentů.
Předloha navíc podle právníků nezohledňuje evropské právo, když jednou z podmínek nároku na náhradní výživné by byl trvalý pobyt v Česku. Na státní alimenty by tak neměli nárok občané jiných členských zemí EU, kteří legálně žijí v ČR a mají v ní jen bydliště. Návrh tak podle legislativců porušuje zásadu rovnosti v sociálních výhodách.
Nárok na náhradní výživné by měl podle předlohy KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobek životního minima. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců. Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima.
„V případě nezaopatřených dětí představuje neplnění vyživovací povinnosti a její nedobytnost vážný problém spočívající v ohrožení zabezpečení jejich základních životních potřeb, “píšou komunističtí poslanci v důvodové zprávě.
Předloha by měla platit od ledna příštího roku. V prvním roce autoři očekávají rozpočtové dopady do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.
O předloze budou rozhodovat zákonodárci. V minulém volebním období Sněmovna neprojednala návrh komunistických poslanců o náhradním výživném ani v prvním čtení a s koncem období spadl takzvaně pod stůl. V dolní komoře už je i obdobný návrh ČSSD na zavedení zálohového výživného.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
