Legislativci přitom v doporučení psali, že referendum v podobě SPD je v rozporu s principy zastupitelské demokracie.
Legislativci upozorňovali, že pokud by bylo všelidové hlasování navrhované hnutím Tomia Okamury zavedeno, o zásadních záležitostech by navíc mohla rozhodovat výrazná menšina voličů. O předloze SPD rozhodnou zákonodárci. Protože se jedná o ústavní zákon, v obou parlamentních komorách by musel získat nejméně třípětinovou podporu.
Pokud by byl zákon přijat, výrazně by zastupitelskou demokracii oslabil a vedl by tak k pochybám o její smysluplnosti, stálo v podkladech pro ministry. „Ústavodárce zamýšlel využití výkonu státní moci přímo lidem jako výjimečný doplněk k jinak primární zastupitelské demokracii,“ napsali v předběžném stanovisku kabinetu.
Obyvatelé by mohli podle návrhu SPD rozhodovat ve všelidovém hlasování téměř o čemkoli, třeba i o vystoupení Česka z Evropské unie. Referendum by se nesmělo týkat jen otázek směřujících ke změně podstatných náležitostí demokratického řádu a ke zrušení nebo omezení základních práv a svobod. Vyloučeny by byly také otázky, které by nebyly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, a k zásahům do soudní moci. O přípustnosti všelidového hlasování by rozhodoval Ústavní soud.
Tomio Okamura
Obecné referendum by mohli vyvolat podle předlohy SPD obyvatelé peticí s nejméně 100 000 podpisy, nebo vláda. Samotné hlasování by vyhlašoval prezident potom, co by Ústavní soud shledal, že je přípustné. Hlasování by se muselo konat do roka, nejdříve ale za půl roku, aby byl podle zdůvodnění čas na veřejnou diskusi. Navrhovatelé a oponenti by dostali pro prezentaci stanovisek nejméně pětihodinový bezplatný prostor v Českém rozhlasu a v České televizi.
Výsledek referenda by byl podle předlohy platný bez ohledu na účast při hlasování. Byl by závazný. Babišův kabinet podle předběžného stanoviska měl uvést, že by to vedlo k „nežádoucí praxi, kdy by o zásadních věcech výkonu státní moci mohla rozhodnout výrazná menšina oprávněných osob“.
Kabinet měl také zpochybnit navrhované nadřazení zákona přijatého v referendu nad ostatní zákony. Vládní legislativci připomínali, že Ústava dělí zákonné normy z hlediska právní síly jen na zákony a na ústavní zákony. Skutečnost, že by zákon přijatý v referendu nemohl měnit Parlament, může vést k vysoké míře právní nejistoty, uvedli.
Obdobný návrh ústavního zákona předkládal v minulém volebním období tehdy ještě Okamurův Úsvit. Sněmovna předlohu zamítla už v úvodním kole. Babišova vláda chce předložit vlastní předlohu o zavedení všelidového hlasování. Ústava obecné referendum předpokládá, příslušný návrh zákona ale zákonodárci nikdy neschválili. Lidové hlasování se může konat jen na obecní a krajské úrovni, pro jeho platnost zákon stanoví několik podmínek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
