Vnímá Vondra postup obou zemí jako rebelii, nebo Evropská unie selhala, co se vakcíny týče? „Myslím si, že to není rebelie, mám pro to velké pochopení. Jednají v zájmu svých občanů. Koneckonců, kdybychom si porovnali všechny statistiky, tak kupříkladu Dánsko je jednou ze zdaleka nejúspěšnějších zemí v celé Evropské unii, pokud jde o vyrovnání s tou pandemickou krizí. Jsou to země zodpovědné,“ míní Vondra. Podle jeho slov jednají tak, jak si to situace podle jeho soudu vyžaduje.
„Je tady nějaká poptávka, je tady nějaká nabídka. Poptávka je mezi státy a lidmi po očkování, protože všichni v tom vidí cestu, jak co nejdříve ukončit karantény. A nabídka je vlastně slabá, protože Evropská komise tady podle mého soudu selhala. Ona to koneckonců začala i přiznávat. Prostě nebyla schopná tím svým opatrnickým byrokratickým přístupem zajistit dostatečné množství vakcín včas. Čili se vůbec nedivím, že Rakousko a Dánsko se pokoušejí jít i jinou cestou než tou společnou,“ zmínil Vondra.
„Kritizuji Evropskou komisi už od Vánoc, od doby, kdy se o tom ještě u nás nepsalo. Protože už o Vánocích na základě debaty v Německu bylo jasné, že bude mít v tom prvním a druhém kvartálu problémy, že těch vakcín bude méně, než se očekávalo. To je fakt. Neustále na to poukazuji,“ sdělil Vondra, který včera napsal jeden z kritických tweetů.
„Premiéři Rakouska a Dánska jednají s Izraelem o společné investici do výroby vakcíny Pfizer v Evropě. Kde jsme my? Nám stačí ten dárek 5 tisíc ampulí? Rozdíl mezi 1. a 3. světem,“ uvedl.
Premiéři Rakouska a Dánska jednají s Izraelem o společné investici do výroby vakcíny Pfizer v Evropě. Kde jsme my? Nám stačí ten dárek 5 tisíc ampulí? Rozdíl mezi 1.a 3.svetem... Austria and Denmark forge ‘vaccine alliance’ with Israel https://t.co/oT9xKKhUB7
— Alexandr Vondra (@AlexandrVondra) March 1, 2021
„My máme velmi specifický a vynikající vztah s Izraelem. Vlastně ještě lepší, bych řekl, než Rakousko a Dánsko. Tam jsem si kladl otázku, kde je český premiér? Ten se nechal uspokojit asi dárkem pěti tisíc vakcín z Izraele, před týdnem jste mohli slyšet, což bylo asi něco podobného jako dárek Hondurasu a Salvádoru a možná některým dalším podobným zemím, tak jsem si říkal najednou, probůh, tady jsme ve skupině třetí svět. Zatímco Dánové a Rakušané jedou prostřednictvím svých premiérů do Izraele, aby s premiérem Netanjahuem jednali, jak vlastně začít vyrábět ty vakcíny Pfizeru, které se ukázaly jako mimořádně úspěšné – a zároveň i díky té nové koncepci mimořádně perspektivní. Tak jak je vyrábět i na svém území. To znamená v Izraeli, v Rakousku, v Dánsku. A to si myslím, že by bylo strašně důležité, daleko důležitější než utrácet nějakých 250 milionů na vývoj české vakcíny, který teď nemá šanci něco dohonit, ale jít touto cestou. Protože ty mutace ukazují, že ten virus tady s námi může být dost dlouho a že i ty vakcíny budou muset být dál postupně modifikovány, a právě ty vakcíny typu Pfizer nebo Moderna, na té bázi mRNA, vlastně umožňují tu flexibilitu a rychle na to reagovat. A pak kdo bude mít ty výrobny... ten nedostatek vakcín v Evropě je způsoben malými výrobními kapacitami, čili je to velmi prozíravý tah, to, co Dánové a Rakušané dělají, a já se divím, že tam není také český premiér. Ne jednat o dárku 5 000 ampulí, ale jednat o něčem daleko strategičtějším,“ vysvětlil svůj tweet.
Současná situace podle něj ukazuje cosi o charakteru Evropské unie. „Tam je důraz na procesy, na pravidla, na absolutní bezpečnost. Čili ty orgány, které vlastně třeba vakcíny schvalují – ať už Evropská léková agentura EMA, nebo pak i komise, tak ony vlastně jako postupují tou metodou, že chtějí prostě mít ty kalhoty připevněné páskem i kšandami. Ale tady vlastně jsme ve válce s virem, s novým virem... je tady trochu nutné jít trochu do rizika. To je přesně to, co ukazuje Izrael, Velká Británie nebo i Spojené státy. Že vlastně ony budou mít daleko dříve proočkováno, protože šly do jisté míry do rizika... zároveň všechny tyto tři státy byly schopné vzít na sebe případné důsledky, i právní z toho rizika, zatímco Evropská unie toto jaksi odmítá, odmítá hledat jakoby řešení, jak by se k tomu dopracovala a vlastně sází na to, že bude úplná jistota. Pak stejně nakonec všechny ty vakcíny EMA schválila. Nedošlo nikdy, že by řekla: ne, tahle není bezpečná, neschválíme AstraZeneku nebo Pfizer, schválila to ale vždycky se zpožděním, a tím pádem prostě také byla poslední na řadě a těch vakcín je dodneška málo,“ dodal Vondra s tím, že doufá, že ve druhém kvartálu se to zlepší.
„Ale stále nemáme perspektivu, že by toho bylo dost, aby bylo 70 procent společnosti, což je to minimum, naočkováno,“ dodal 59letý Vondra, který sám vnímá šanci pro sebe někdy koncem léta.
Závěrem se pak Vondra vyjádřil i k objednávce vakcíny Sputnik V. „Nemá cenu vakcínu posuzovat geopoliticky. Rusové mimochodem nejsou ve zdravotnictví tak špatní jako možná někde jinde. Ale z druhé strany samozřejmě je trošku namístě otázka, proč ji Rusko nabízí jinde v zahraničí, ale neaplikuje ji doma. Myslím si, že dokud nebudeme mít odpověď na tuto otázku, tak bych byl opatrný. Zároveň ale nemyslím si, že je nutné čekat v každém případě na EMA. Pokud by SÚKL, tedy naše autorita, dospěl k názoru, že používání této vakcíny je bezpečné, takhle vlastně postupují Maďaři, koneckonců s Rusy jednali i Němci, i když se zatím nedohodli, tak si myslím, že tohle je v pořádku. Není nutné se jenom schovávat za EMA, ale bohužel, podle mého soudu, náš SÚKL je ještě opatrnější než EMA,“ poznamenal Vondra.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
