Vy tady děláte z lidí blbce! U Jaromíra Soukupa létaly velké peníze

13. 6. 2018 10:41

Do pořadu Aréna Jaromíra Soukupa tentokrát pozvání přijali ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch, bývalá první náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD), poslanec Leo Luzar (KSČM) a lídr kandidátky ODS pro komunální volby a někdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda. Řešila se situace ve zdravotnictví a to, kam odtékají peníze. Zdravotnictvím projde ročně 320 miliard korun.

Vy tady děláte z lidí blbce! U Jaromíra Soukupa létaly velké peníze
Foto: TV Barrandov
Popisek: Jaromír Soukup v diskusním pořadu Aréna

Na úvod pořadu se generální ředitel televize Barrandov Jaromír Soukup vrátil k událostem, které se staly minulý týden. Hostů se například zeptal, jaký mají názor na rozhodnutí ČNB zpřísnit hypoteční pravidla. K otázce se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ačkoli není z jeho oboru. „Upřímně tomu rozhodnutí nejsem nakloněn. Myslím si, že náš bankovní trh je zdravý, nemáme žádné problémy. To rozhodnutí ale znamená, že se lidé střední třídy nebudou moci dostat k hypotéce,“ kritizoval rozhodnutí ministr Vojtěch.

Anketa

Byli byste ochotni bránit Českou republiku se zbraní v ruce?

16%
hlasovalo: 9282 lidí

Poté se k tématu vyjádřila také zástupkyně ČSSD. „Mně se to také osobně nelíbí. Je pravdou, že ta výše úvěru se sníží a bude to mít obrovský vliv na dostupnost bydlení. Osobně očekávám od vlády či magistrátů a jiných příslušných institucí, aby udělaly také krok B. Očekávám, že vláda, speciálně Ministerstvo pro místní rozvoj, podpoří nájemní byty a hlavně urychlí stavební zákon a výstavbu bytů, čím více se bude stavět, tím budou byty dostupnější,“ řekla Teska Arnoštová.

Jaromír Soukup se poté obrátil na bývalého primátora Prahy a současného lídra pražské kandidátky ODS, Bohuslava Svobodu. Zeptal se ho na výstavbu metra D, kdy magistrát hodlá se soukromou firmou vytvořit společný podnik, kde bude mít město menšinový podíl. Za to ale soukromníkovi postoupí potřebné pozemky a firmě dodá peníze. Firma bude mít za úkol vystavět stanice a okolní infrastrukturu plus další budovy. „Ta snaha spočívá v tom, aby se některé složité věci, jako je výkup pozemků, zjednodušily. Pokud to dělá magistrát, tak to dělá pod zákonem, který ho svazuje. Celou dobu říkám, že tato cesta není tou, kterou bychom volili. Na zastupitelstvu to také zatím neprošlo. Doufám, že nové zastupitelstvo se bude ptát, kolik to přinese městu a kolik té firmě,“ řekl Svoboda.

Následně se řešila situace živnostníků. Premiér Andrej Babiš se chlubí tím, že v posledním roce narostl počet živnostníků. Například hospod prý přibylo na 200. Jaromír Soukup se domnívá, že to není zrovna světoborný nárůst. Co na bytí živnostníků říká komunista Luzar? „Živnostník je osoba samostatně výdělečně činná. To je člověk, který se živí sám, není zaměstnavatel, není ten kapitalista. Zaměstnává v první řadě svou rodinu, zaměstnává sebe a vydělává si. Je to poctivá práce. Bavíme se o těch nejmenších,“ řekl Luzar a připomněl, že od roku 1986 komunisté začali povolovat soukromé podnikání v pohostinství za předpokladu, že takový podnikatel zaměstnal vlastní rodinné příslušníky.

„Všem bych vám chtěl připomenout, že komunistická strana po roce 1948 říkala, že znárodňování se nebude týkat živnostníků. Co udělala? Všechny je znárodnila,“ vypálil v reakci Bohuslav Svoboda. Podle něj to teď bude úplně stejné, pakliže budou komunisté ve vládě. „Zátěž je pro živnostníky neuvěřitelná. Mladí lidé se bojí podnikat, protože mají strach z toho, že zkrachují. Raději volí zaměstnání, kde mají dobrou mzdu a žádné starosti. Navíc je šílené, když musí mít na všechno poradce, aby se nedostali s prominutím do kriminálu,“ pokračoval Svoboda.

Pak už se ale debata napevno stočila k tématu zdravotnictví. Jaromíra Soukupa zajímalo, co si ministr zdravotnictví myslí o financování svého sektoru. „To financování je dlouhodobě pokřivené, řekl bych tak posledních dvacet let. Potřebujeme, aby pravidla byla jasná a předvídatelná, například pro nemocnice. Dnes je problém, že každá nemocnice má péči hrazenou různě a ty rozdíly jsou vysoké a v zásadě neodůvodněné,“ vysvětlil Vojtěch a dodal, že systém financování potřebuje revizi.

Jaromír Soukup poté řekl, že má často pocit, že pokud má v nějakém odvětví stát monopol, tak si soukromé firmy „vyzobají“ to, co je ziskové, a ten prodělečný zbytek nechají na státním sektoru. Otázku odměnilo publikum potleskem. „Nemyslím si, že to lze říci paušálně. Jsou tu soukromé firmy, které provozují standardní, plnooborové nemocnice. Ty nemocnice poskytují plnooborovou péči a není tam takový rozdíl,“ nesouhlasil Vojtěch. „Když je pak problém, tak jde pacient do fakultní nemocnice,“ přidala svou zkušenost Teska Arnoštová. „Je jedno, jestli je veřejný, nebo soukromý provozovatel. Mě jako ministra zdravotnictví zajímá, jaká je tam kvalita péče,“ reagoval Vojtěch.

Jak je na tom tedy ziskovost nemocnic? Není to tak, že státem vlastněná zařízení jsou ve ztrátě, zatímco soukromá bohatnou? „Není to tak. Dnes v zásadě všechny fakultní nemocnice jsou v mírném zisku, případně mají vyrovnané hospodaření. Máme tu krajské nemocnice… Teď jsem byl v Českých Budějovicích, kde nemocnice má zisk 40 milionů, platí skvěle lékařům i sestrám,“ přidal svou konkrétní zkušenost Vojtěch. Podle něj nelze paušálně říci, že jsou soukromnící ziskoví a státní zařízení ztrátová.

S tím nesouhlasila bývalá první náměstkyně ministra zdravotnictví Teska Arnoštová. „Je rozdíl mezi státním a nestátním zdravotnictvím. Pan ministr tu dělá z lidí trošku, nechci říct blbce, ale pacienti dobře ví, která zařízení jsou kvalitní, a která ne. Máme sedm zdravotních pojišťoven. V této chvíli je na jejich účtech zhruba 35 miliard. Po lidech chceme, ať doplácejí za nadstandardy, tak co dělají ty pojišťovny? Proč nějakým způsobem nezajistí dostupnou péči třeba mimo velká města?“ ptala se Teska Arnoštová. Podle ní také pojišťovny neplní svou povinnost shánět doktory v adekvátní dojezdové vzdálenosti, tato povinnost ale nakonec často spadne na stát.

„Samozřejmě, že je problém, když nadpoloviční počet členů dozorčí rady jedné pojišťovny je z jednoho hnutí,“ řekl exprimátor Svoboda na adresu VZP. „Samozřejmě, že je problém, když premiér podniká ve zdravotnictví. Ale ten problém začíná jinde. Začíná v nedobře nastaveném sazebníku. Kdyby drahé a složité věci byly zaplaceny dobře, tak v nich žádný privátní subjekt nebude podnikat, protože uhradit to je složité. Samozřejmě, že všechny jednoduché věci lze provozovat privátně a vydělávat na nich,“ pokračoval Svoboda. Podle něj musí být kvalita zdravotní péče v jednotlivých nemocnicích známa veřejnosti. „Výsledky veřejné péče jsou veřejný statek,“ dodal za potlesku diváků.

„Státní nemocnice zveřejňují veškeré informace, týkající se toku peněz, na registr smluv. Soukromé nemocnice tuto povinnost nemají. Jde přitom o ty stejné peníze z veřejného zdravotního pojištění,“ řekla rozzlobená Teska Arnoštová. Kromě nerovného přístupu jde pro státní nemocnice také o dodatečnou administrativní zátěž.

„Pan kolega tady zapomněl, že to byly vlády ODS, které privatizovaly zdravotnictví,“ řekl Leo Luzar, ukazuje na Bohuslava Svobodu. Podle Luzara byly nemocnice privatizovány „za hubičku“. Dnes podle něj vidíme důsledky. Obecně se však všichni zúčastnění shodli, že české zdravotnictví je podfinancované a je potřeba s touto situací urychleně něco udělat. Je nutné kontrolovat tok financí a hlídat, zda se peníze utrácejí účelně.

„Je důležité, aby bylo naše zdravotnictví transparentní. Já si myslím, že jsou rezervy v nemocnicích a jak hospodaří. Proto bych se rád zaměřil na kontrolu ředitelů, protože to nikdo nedělá,“ dodal k tématu ministr zdravotnictví Vojtěch. Dodal, že kontroly se budou týkat plošně všech nemocnic. Jaromír Soukup poté na obrazovku ukázal výsledky výzkumu CVVM, který dal jasně najevo, že lidem jako nejpalčivější problém českého zdravotnictví připadá právě způsob jeho financování. Ministr Vojtěch podotknul, že sektor zdravotnictví spolkne za rok 320 miliard korun. Adam Vojtěch také zmínil problém profese pediatrů. Jejich průměrný věk je 59, staří odcházejí a nových je málo.

Jaromíra Soukupa poté zajímalo, ve kterém regionu je největší problém s dostupností zdravotní péče. Problémy má například Karlovarský kraj. „Dostupnost je u nás mimořádná,“ hájil naše zdravotnictví Bohuslav Svoboda. Jeho tvrzení podpořila i data OECD, která divákům ukázal Jaromír Soukup. V ČR připadá na 100 tisíc obyvatel asi 70 lékařů. V sousedním Rakousku je to sice 78, ale například u sousedů z Polska pouze 20. V Německu pak 66. „V přepočtu máme hodně lékařů a ten počet stoupá, ale problémem je regionalita,“ podotkl Vojtěch. Lékaři se podle něj koncentrují ve velkých městech a do odlehlých míst se jim nechce.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mak

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ostrý dopis Minářovým chvilkám od Aleny Vitáskové: Lidé, mlčící většina, ti by vám řekli, co si myslí

10:56 Ostrý dopis Minářovým chvilkám od Aleny Vitáskové: Lidé, mlčící většina, ti by vám řekli, co si myslí

Institut bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, jenž se zabývá oc…