Ekonom Karel Kříž v 42. vydání Reflexu zkritizoval novodobý boj proti oxidu uhličitému, dokonce to nazval novodobým feudalismem. „Slétli se věrozvěsti klimatické katastrofy. Slétli se, aby podebatovali pod vlajkou OSN, aby zastrašili některé dosud váhající politiky a vnutili světu agendu, která je dětinská a sebezničující. A o kterou málokdo normální stojí. K řečnickému pultu na hlavním plénu byli připuštěni pro jistotu jen ti, kdo předem avizovali bombastické plány nebo katastrofická ‚vědecká zjištění‘,“ napsal na začátku svého šestistránkového textu.
„Na lavici obžalovaných je tentokrát oxid uhličitý. Fanatici chtějí bezuhlíkovou ekonomiku skoro hned (2025), vykolejený Brusel jen o trochu později. Tomu se říká střelba do vlastní nohy,“ popsal dále. Poté zmínil, že to bude znamenat vyhazovat z okna biliony eur na projekty s vysokou cenou a nízkou efektivností. To vše prý kvůli CO2. „Pokud by se oxid uhličitý, tento bezbarvý, nepáchnoucí, neškodný a v atmosféře vlastně raritní plyn (ve vzduchu ho je obsaženo pouze 0,04 %) dostal do péče Bruselu a mimo zákon, pak vítejte na prahu nového feudalismu,“ varoval.
Dokonce tvrdil i to, že bezuhlíková ekonomika znamená elektřinu na příděl, která navíc bude dražší, nebo dokonce nebude vůbec. „Její produkce se bude řídit nikoliv poptávkou, nýbrž momentálním počasím. Firmy se pozavírají ve prospěch konkurence, domácnosti se vrátí ke koním a loučím. Lidé budou nuceni prožít celý život v blízkosti svého vybydleného bytu, topit tím, co najdou, jíst jakési chaluhy a umělou hmotu z tuby,“ kdy to podkládá některými názory fanatiků globálního oteplování, kteří mají údajně nabádat k nejezení masa, necestování, netopení a k tomu nemít děti. „V tomto novém feudalismu opět zanikne střední třída. Vládnout bude nová šlechta složená z věrozvěstů globálního oteplování a těch, kteří na něm budou vydělávat a násilím vynucovat nové pořádky,“ předpověděl.
Prý víme pět věcí.
- První má být to, že se celé současné lidstvo, čítající sedm a půl miliardy, má vejít do prostoru Prahy a Prahy-východ a Prahy-západ. Celý zbytek republiky by pak zůstal naprosto prázdný.
- Dále máme vědět to, že oxid uhličitý je okrajový plyn, v atmosféře čítající 0,04 %. „Veškerým průmyslovým úsilím lidstva se zvýšil za dvě stě let obsah oxidu uhličitého v atmosféře o 0,012 procentního bodu.“
- Autor se ve třetím bodě táže, zdali jsou skleníkové plyny pro život na Zemi důležité. Pak, jak moc významný je CO2. Skleníkové plyny prý důležité jsou, jelikož udržují naši planetu o 33 stupňů Celsia teplejší a snižují rozdíly mezi dnem a nocí. Prý však nejvýznamnějším skleníkovým plynem je pára, která má největší skleníkový efekt. „Když už chceme ještě víc mrznout, proč nebojujeme s ní?“ tázal se ekonom.
- Ve čtvrtém bodě Karel Kříž konstatoval, že v minulosti bylo oxidu uhličitého přeci v atmosféře mnohem více, a i tak byly ledy až na rovníku. Během posledního milionu let prý teploty klesaly a stoupaly, ačkoliv obsah oxidu uhličitého byl v atmosféře údajně stabilní.
- Nakonec zpochybňoval měření teplot. „Všichni dobře víme, že dokonce v jedné jediné místnosti naměříme teplot hned několik. Co je to proti zemské atmosféře? Pěkným příkladem manipulace s teplotami je naše nejstarší meteorologická stanice v pražském Klementinu. Ta funguje od roku 1775,“ popsal. „Metodika měření a podmínky se v čase výrazně měnily. V různých dobách se třeba měřilo v rozdílnou denní dobu než dnes. Umístění teploměru v areálu Klementina se rovněž měnilo a výška teploměru podle toho kolísala v rozsahu šest až devětatřicet metrů nad terénem. Není známo, jak se měnila barva blízkých stěn i samotné budky, či dokonce teploměry, jichž už bylo použito přes pětatřicet typů. Vypsal autor to, co zpochybňuje výsledky dlouhodobého měření.
Fotogalerie: - Ekoaktivisté vs. policie
Klimatici tedy údajně nevědí najisto nic. Prý většina starých meteorologických stanic v centrech světových měst musí být podrobena stejné kritice jako výše uvedené Klementinum. „Čím starší stanice, tím více proměnných a více metodických chyb. Čím naopak mladší stanice a čím více stanic, tím kratší časová řada a více rekordů. Pěkně děkujeme,“ ironicky dodal autor. Navíc prý prostory kolem pólů skoro žádné stanice nemají a v pouštích, tajgách a tropických pralesích jich taky moc není. Navíc jsou dvě třetiny Země pokryty oceány, ty se prý stabilně měřit nedají.
Stejně se však dle Kříže manipuluje s výškou hladiny oceánů. „Jak víme, ta se mění z různých důvodů. Slapové síly Měsíce na některých místech za přílivu zvedají hladinu i o více než pět metrů,“ popsal. „Když tedy někteří mistři chaosu tvrdí, že mořská hladina stoupla za tu dobu o osm centimetrů, zase jim chybí elementární pokora. Najisto nemají změřeno nic. Domněnky, nepřímé odhady, plky.“
Jisté ani není prý to, zda ubývá ledovců. Horské ledovce v Evropě se sice prý zmenšují a ubývají, ale na řadě míst v Severní a Jižní Americe je to prý naopak. Horské ledovce navíc mají hrát nicotnou roli v bilanci světového ledu. Podstatný vliv mají mít ledovce pevninské. „Přibývá jich, roste jejich tloušťka, sunou se k pobřeží,“ soudí autor. Klimatologové navíc nejsou schopni dokázat, že je více hurikánů. První tornádo se dle autora podařilo natočit v roce 1952, dnes má v mobilu kameru každý. „Co se děje, jsou lidé přibývající na pobřeží a jejich rostoucí majetek, což se projevuje ve zvyšování počtu obětí a pojistných škod. A sucho? Vždy se střídalo s vlhkem, a dokonce se záplavami. Něco nového?“ tázal se Kříž.
Kříž však v dalších odstavcích dodává, že nechce tvrdit to, že několik posledních let ve střední Evropě nebylo nejteplejších. „Léta i zimy byly v letech 2014 až 2018 opravdu teplejší a srážek bylo v průměru méně,“ přiznal. Nelze však z toho údajně vyvozovat dlouhodobý trend. Srážek spadlých v Česku ubývat nemá ani není vidět žádný dlouhodobý trend. „Meteorologové naopak dobře vědí, že určitý způsob počasí má tendenci se několik let opakovat, než se zase změní,“ myslí si autor. Teplejší a studenější období mají vznikat právě z různě dlouhých period slunečních činností, výbuchů sopek, což vyvolá atmosférické procesy, které ovlivní právě teplotu i deště, což může trvat až tisíciletí.
Psali jsme:
autor: tle
