Výprask, jaký USA ještě nezažily. Bin Ládin už kdysi správně odhadl, že Biden je čučkař, říká analytik

15.09.2021 21:13 | Analýza

Zhroucení prozápadní policie, ozbrojených sil a státního aparátu v Afghánistánu v nejobecnější rovině připomíná takzvanou sametovou revoluci v Československu. Podle Usámy bin Ládina byl Biden neschopný. Posmrtně se bin Ládinova slova stala realitou. To ve své analýze píše spisovatel a publicista František Roček s tím, že CIA nezklamala.

Výprask, jaký USA ještě nezažily. Bin Ládin už kdysi správně odhadl, že Biden je čučkař, říká analytik
Foto: Archiv FR
Popisek: Spisovatel a analytik František Roček

Zhroucení prozápadní afghánské vlády v srpnu 2021 nás zaskočilo svou rychlostí. Nastal nepředvídatelný excelentní chaos a až tragikomicky zoufalá evakuace z kábulského letiště. To se nedalo vymyslet, co se muselo stát. Díky tomu od poloviny do konce srpna 2021 byly USA a NATO všem pro smích. Bidenova vláda se brání, že neměla od tajných služeb dostatečné informace o tom, že by mohlo dojít k tak rychlému zhroucení afghánské prozápadní vlády. Tak mediálně pozoruhodný debakl supermani z USA ještě na této planetě nezažili.

Anketa

Jste pro povinné očkování seniorů proti covidu-19?

27%
69%
hlasovalo: 37598 lidí


Tajné služby nejen v USA, ale i divocí komentátoři a protiváleční aktivisté počítali se zhroucením afghánské prozápadní vlády po odchodu vojáků USA a NATO. Lišili se jenom v odhadu, kdy proamerická vláda skončí na smetišti dějin. Britský ministr zahraničí Dominic Raab na toto téma řekl: „Hlavní zpráva, se kterou jsme pracovali, byla, že... po odchodu vojsk ke konci srpna přijde vytrvalé zhoršování situace a je nepravděpodobné, že by Kábul letos padl... To neznamená, že bychom neměli záložní plán nebo netestovali další varianty.“

Mohly CIA a podobné „dobročinné spolky“ v reálném čase předvídat rychlé zhroucení kábulské prozápadní enklávy? Nemohly, vždyť teprve 6. srpna 2021 do rukou Tálibánu padla první provinční metropole a do Kábulu vtáhl již 15. srpna 2021.

Lhaní je politickou normou

Bidenovský vládní klan se vymlouvá, že neměl od rozvědky aktuální data. V rámci hledání viníka vycházejí zdánlivě kompromisní, neutrálně chaotické zprávy. Například v natoaktual.cz 19. srpna 2021 napsali, že „… utajené zprávy amerických zpravodajských služeb z letošního července předvídaly možnost porážky afghánské vlády Tálibánem a varovaly před rychlým kolapsem afghánských ozbrojených sil… Není však jasné, zda kromě těchto zpráv neexistovaly také jiné, které situaci v zemi viděly pozitivněji. Například jeden z vysokých vládních úředníků pod podmínkou zachování anonymity prozradil, že tajné služby žádnou jasnou a důvěryhodnou předpověď vývoje situace nenabídly.“ Tato informace neříká vůbec nic. Je to jenom politické mlžení.

Kdo jako první napsal „není však jasné, zda kromě těchto zpráv neexistovaly také jiné, které situaci v zemi viděly pozitivněji“, je buď hlupák nebo bidenovský politický manipulátor. CIA vypracovává, podobně jako každá tajná služba, scénáře vývoje ve sledované oblasti. Je to standardní postup.

Protiteroristický velitel CIA pro jižní a jihozápadní Asii na penzi situaci popisoval pro média takto: „Americká zpravodajská komunita posuzovala situaci v Afghánistánu s pomocí scénářů v závislosti na mnoha politických alternativách. Z těchto scénářů si prezident a jeho tým mohl vybírat, jak reagovat. Scénáře vykreslovaly možnou situaci vedoucí ke kolapsu vlády do 30 či 60 dní, ale třeba i 18 měsíců.“ Nechybělo ani konstatování, že by afghánské síly mohly kapitulovat během několika dnů za okolností, kterých jsme nakonec byli svědky. To vše bylo v projekcích předložených Trumpovým úředníkům i Bidenovým představitelům.



Číslo 18 je zajímavé, protože se objevuje v řadě článků po celém světě. Ve výše citovaném textu z natoaktual.cz je mlžení alias tvrzení: „Je ovšem otázkou, zda by mohla americká vláda konat zásadně jinak, i kdyby potřebné informace letos v červenci měla. Všechna klíčová rozhodnutí totiž byla učiněna již dlouho předtím, tedy v době, kdy se bezpečnostní komunita shodovala, že se afghánská vláda v případě útoku nejméně osmnáct měsíců udrží.“

Anketa

Jste pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2025, jak chce EU?

1%
hlasovalo: 11059 lidí

To je pravda jenom částečně. Odlet Američanů a jejich afghánských pomocníků byl v režii armády. Změny ve formě a rychlosti odsunu osob byly možné v řádu hodin.

Dva pohledy na evakuační zázemí

Pro bidenovce není největším problémem, že se během čtyř měsíců zhroutila oficiální proamerická vláda, ale hysterická evakuace z kábulského letiště v posledních patnácti dnech srpna 2021. Mohou za to bidenovci?

Základní strategie byla známá. Co z větší části již zahájil Trump, Biden jenom dokončil. K Trumpovu odkazu se slavnostně přihlásil politický duch prezidenta USA Josepha R. Bidena 14. dubna 2021 prohlášením, že se americké jednotky stáhnou z „afghánského absurdistánu“ k 11. září 2021. V tomto časovém rozmezí byl plánován letecký ústup lidí ze zemí NATO a jejich místních pomocníků.

Logistická linie rozhodování byla následovná. Bidenovci se snažili minimalizovat organizační náročnost odsunu. Předpokládali, že budou mít dost času. Proto zůstal v amerických rukou jenom jeden letecký přístav, ten v Kábulu. Nelze se tomu divit, protože logisticky útěk jednotek USA z Afghánistánu byl mimořádně náročnou a drahou záležitostí. V červenci bylo podle amerického centrálního velení oznámeno, že opustilo Afghánistán asi 95 procent amerických vojáků.



Centrální velení USA v tweetu uvedlo, že od začátku stahování amerických vojáků z Afghánistánu provedlo ministerstvo obrany z Afghánistánu 984 letů transportních letadel C-17 a předalo 17 074 kusů vojenského vybavení agentuře pro logistiku ke zničení. Pokud bude konečný evakuační odlet osob z Afghánistánu centralizován jenom do Kábulu, bude to logisticky i ekonomicky přijatelnější.

Politická linie rozhodování byla tato. Bidenovci zvolili optimistický přístup k Tálibánu. Nelze jim to vyčítat. Vojenská přítomnost USA a předpokládaná důvěryhodnost slibu Tálibánu při jednání vedla k dobré víře. Ačkoliv v 1. pololetí 2021 získával Tálibán nové a nové okresy do své moci, nevedlo to ke konfrontaci s USA ani k ohrožení amerických cílů. Při omezování americké přítomnosti plánovači vytvořili rámcové scénáře řádného stahování od přítomnosti zhruba 5 000 vojáků USA a ponechání si nejdůležitějších vojenských a zpravodajských operačních základen až po minimální přítomnost přibližně 2 500 vojáků, kteří udržují větší základny v bodech Kábul, Bagrím, Džalálábád a Khost.

Menší přítomnost měla obtížněji odhadnutelné důsledky, ale umožnila omezování nebo zvyšování vojenské přítomnosti v případě, že se okolnosti rychle zhorší. Tyto scénáře jsou vždy jenom rámcové, protože realita později vytváří hodnocení založená na nepředvídaných událostech, k nimž došlo.



Pracovalo se i se scénářem „pouze Kábul“. Ale i ten zahrnoval zachování rozlehlé letecké základny Bagram a dalších zpravodajských zařízení v oblasti hlavního města Kábulu. Tím mohly USA připomínat svou sílu, udržovat nezbytnou logistickou, zpravodajskou a lékařskou podporu na afghánských základnách a zachovat určitou míru shromažďování dat pomocí technické rozvědky, aby byla zachována protiteroristická schopnost USA v zemi. Ale bez jakékoli vojenské a zpravodajské přítomnosti mimo velvyslanectví v Kábulu tváří v tvář vojenské a propagandistické ofenzivě Tálibánu zpravodajská komunita varovala, že afghánská vláda se může rozložit během několika dní. A to se i stalo.

Bidenovci si zvolili minimalistickou linii, protože důvěřovali, že se bude Tálibán držet v dostatečné vzdálenosti od Kábulu. V takovém případě by odlet zbytku lidí z NATO a afghánských emigrantů se západními vízy proběhl v klidu i po 11. září. A teprve potom by Tálibán dokončil své okupační dílo.

V tisku nebyla nouze o názory špionážních úředníků a odborníků na tajné operace beze jména nebo se jménem vymyšleným, jako třeba názory jakéhosi pana Wolfa, odborníka na tajné operace a další aspekty „temného světa“. Ten uvedl: „Velkou chybou bylo uzavření Bagrámu (vojenská základna a letiště USA, pozn. red.) před evakuací přátel z Kábulu… Dokud (USA, pozn. red.) ovládaly Bagram, mohly kontrolovat široký prostor a Tálibán by nevstoupil do Kábulu a HKIA (mezinárodní letiště Hamída Karzáího, pozn. red.), dokud nebudou všichni přátelé bezpečně odvezeni.“

Za katastrofu v Kábulu podle pana Wolfa mohl přímo Bílý dům, ne tajné služby: „Současná administrativa a prezident dohlíželi na toto fiasko… Myslím, že politici odmítli poslouchat, protože si mysleli, že jsou chytřejší než jejich vojenští poradci.“ Slova tajemného pana Wolfa se neliší od pocitů obyčejných amerických úředníků, vojáků a vzteklých pacifistů. K tomuto poznání není třeba specialisty z tajné služby.

Anketa

Věříte průzkumu STEM, že ANO získá ve volbách 32,4 %?

hlasovalo: 60353 lidí


Stačilo již v polovině července začít s krizovým plánem evakuace osob ze států NATO a Afghánců, kteří získali „uprchlické vízum“. Jenže na první pohled nic v polovině července nenasvědčovalo tomu, že se vláda a armáda sesypou do měsíce jako domeček z karet. Kdo by zapínal alarm? I pesimisté odhadovali, že prezident Ašraf Ghání bude říkat své nesmysly z prezidentského paláce v Kábulu aspoň do konce roku.

Ale důležitý signál existoval. Tálibán od května, poté, co Joe Biden v dubnu oznámil definitivní stažení amerických jednotek, rychle obsadil desítky okresů a obklíčil několik provinčních center. Vzrůstající dynamika tálibánského postupu varovala, že relativně malá armáda Tálibánu má nepřiměřeně narůstající úspěchy. To byly symptomy vnitřního rozkladu afghánských vládních sil. Nikdo neměl politickou odvahu nařídit zrychlený odsun, když ještě nebyla na obzoru v přímém přenosu katastrofa.  

Všichni to věděli

Celosvětově panovala pro ty, kteří o to měli zájem, veřejná povědomost o tom, že afghánská prozápadní vláda po odchodu vojenských „gážistů“ z NATO padne a moc získá opět Tálibán. V samotných USA byl dostatek informací, ze kterých bylo možné racionálně odvodit, že jednání USA v Afghánistánu bylo dlouhodobě chybné. Naznačovaly to i oficiální veřejné zprávy SIGAR (Special Inspector General for Afghanistan, pozn. red.) určené Kongresu.



Začátkem srpna 2021 bylo uvažováno o třech rámcových scénářích vývoje...

1. Optimistický – doufání v zázrak, když prezident Ghání 2. srpna 2021 prohlásil, že afghánské národní obranné a bezpečnostní síly mají schopnost upevnit morálku a své schopnosti během nadcházejících šesti měsíců. To mělo znamenat, že udrží pozice a potom provedou protiofenzívu.

2. Neutrální scénář nepočítal s přežitím prozápadního kábulského režimu, ale nebyla jistá žádná prognóza vývoje. Úvahy začínaly na schopnosti vlády vydržet na omezeném území až tři roky, ale více bylo sázeno na rozmezí jeden až jeden a půl roku.

3. Katastrofický scénář počítal s rozkladem vládní moci do konce roku 2021. Pro ParlamentníListy.cz jsem na to upozornil dne 9. 8. 2021, když jsem napsal: „Nelze vyloučit, že náhle bude kolabovat vůle k odporu ve stále více okresech, padnou i hlavní města provincií, což může vést ke zhroucení vlády během několika týdnů…“ Napsal jsem to v pondělí, tedy v době, kdy odpor prozápadní vlády pokračoval, a v neděli již tálibánci chodili na záchod v kábulském prezidentském paláci.

Jako československý „samet“

V Afghánistánu jako v Československu. Nevěříte? Dynamika zhroucení státní moci je mnohdy překvapivá, stejně jako dynamika povstání v závěrečné fázi. Zhroucení prozápadní policie, ozbrojených sil a státního aparátu v Afghánistánu v nejobecnější rovině připomíná takzvanou sametovou revoluci v Československu.

Anketa

Má být Hana Lipovská odvolána z Rady ČT?

4%
93%
hlasovalo: 12073 lidí


Ve středoevropském Československu k převratu došlo prakticky během jednoho týdne demonstrací, což ale byla jenom dynamická kulisa. Důležitá byla zákulisní jednání vládních papalášů s prozápadní politickou „pseudogerilou“ a jejími poradci. V té době byl důležitý pocit vládních papalášů, bezpečnostních a armádních činitelů, že současný režim je bezperspektivní, postrádá vývojový potenciál.

Tento pocit vyrůstal z přicházející bezmoci, protože se rozkládala síla Sovětského svazu (SSSR). Bez záštity sovětské moci by československý socialistický režim nevydržel. Podobně v Afghánistánu bez americké opory věděli všichni, že Gháního vláda nevydrží tlak Tálibánu.

Biden splnil bin Ládinovo přání

Zhruba kolem roku 2008 již bylo lidem v americké administrativě jasné, že afghánský experiment se nezdařil. Bude nutné z něj nějak vycouvat. Nakonec až prezident Donald Trump rozhodl o uzavření dohody s Tálibánem, byť to  byl signál porážky USA a NATO v Afghánistánu. S novým prezidentem Bidenem začala jeho garda hon na Trumpovy lidi, ale v trumpovském stahování z Afghánistánu bidenovci pokračovali.

Bidenovci museli přijít se scénářem, který by se odlišoval od Trumpovy dohody, a přesto dohodu vlastně neporušoval. Proto definitivní odchod vojsk přeložili z Trumpova 1. května 2021 na bidenovské září, respektive konec srpna 2021.

Usáma bin Ládin v roce 2010 v jednom z dopisů napsal, aby se jeho kamarádi snažili zlikvidovat Obamu. Považoval Obamova viceprezidenta Bidena, který by nastoupil po smrti Obamy do čela USA, za hlavní zbraň proti Spojeným státům. „Biden je na tento post zcela nepřipravený, což přivede USA do krize,“ vysvětlil bin Ládin v dopise. Podle bin Ládina byl Biden neschopný. Posmrtně se bin Ládinova slova stala realitou.

Američané nalinkovali Tálibánu ofenzívu

Tálibánským vojenským plánovačům Trump, a po něm Biden, vytyčili časový rámec pro konečnou ofenzívu proti takzvané prozápadní kábulské vládě. Tálibánci mohli s jasnou představou začít metodické plánování útoku proti vládním jednotkám a civilní administrativě. Od podpisu smlouvy s Tálibánem v roce 2020 měl Tálibán jasně vymezený čas pro plánování ofenzívy a na to, přesvědčit vládní bojovníky a funkcionáře na nižší úrovni, aby složili zbraně nebo dezertovali a opustili své funkce.



Tálibán měl prostředky na podplácení lidí na nižší úrovni. Zajistit si penězi spolupráci vyšších úředníků s větší pravomocí v provinčních hlavních městech, na to tálibánci příliš prostředků neměli. Stačilo, aby pád okresů pod Tálibán nakonec rozložil morálku vládních jednotek a úředníků i v provinčních centrech.

Finanční prostředky Tálibánu byly omezené, protože musel zaplatit žold narůstajícímu počtu jejich bojovníků. V době ofenzívy potřebovali peníze nárazově daleko více, protože mnoho z tálibánců bojovalo v podstatě na částečný úvazek a sezónně. Slušné mzdové ohodnocení a péče o rodiny zabitých a zraněných bojovníků, to byly největší výdaje pro Tálibán a jeho teroristické partnerské skupiny. V Afghánistánu bylo finanční zajištění nejdůležitější pobídkou k přilákání bojovníků.

Američtí političtí činitelé si byli vědomi efektivního využívání paralelní struktury, tedy „stínové vlády“ Tálibánu. Ale podcenili ji. Struktura zůstala zachována i po ztrátě moci a zajišťovala spolehlivé komunikační linky s místními staršími napříč provinciemi a vládními úřady, často kvůli sdílené rodinné nebo klanové vazbě.

Pro Američany to bylo překvapivé, ale nebylo nic neobvyklého, že afghánský vojenský nebo policejní velitel byl v pravidelném kontaktu i s těmi, s nimiž se denně potýkal v boji. Tálibán byl z těchto důvodů v dobré pozici ve snaze vyjednávat a kupovat si potřebné lidi, než aby se probojovával přes okresy na cestě k ovládnutí jednotlivých provincií. Je to prý afghánská tradice, dohodnout se na sdílení nebo přechodu moci. Kromě toho byl Tálibán připraven co nejrychleji poskytovat služby na územích, která jsou pod jeho kontrolou. Proto od května 2021 rychle narůstal počet okresů, kde získal Tálibán vládu nebo činnost provládních vojsk a administrativy významně ochromil.

V takové situaci lze pochopit bezmocnost tajných služeb. Nabídnout mohly jenom scénáře toho, co se může dít. Bidenovci naopak vzdychají, že je tajné služby nevarovaly, jak to jde s kábulskou vládou z kopce. Ale to je jenom výmluva.

A nakonec shrnutí

New York Times 17. srpna uvedly, že podle důvěryhodného úředního zdroje ještě týden před pádem Kábulu celková analýza rozvědky tvrdila, že převzetí Tálibánu ještě nebylo nevyhnutelné. S tím lze souhlasit, protože k pádu nakonec došlo do čtrnácti dnů od začátku totálního rozvratu. Ale ještě 4. srpna nebylo zřejmé, že dojde k bleskovému zhroucení vládních jednotek.

Lze to jasně ukázat na krátkých citacích z českých médií:

4. 8. 2021 – Pád (obklíčeného, pozn. red.) Laškargáhu by pro vládu v Kábulu představoval zásadní ránu. Tálibán od května, kdy Joe Biden oznámil definitivní stažení amerických jednotek, rychle obsadil desítky venkovských okresů a obklíčil několik provinčních center. Žádné z nich ovšem zatím nedobyl.

6. 8. 2021 – Do rukou afghánského radikálního hnutí Tálibán padla první provinční metropole. Jeho bojovníci se zmocnili města Zarandž v provincii Nimrúz.

8. 8. 2021 – V neděli 8. 8. se bojovníci Tálibánu zmocnili již pěti správních středisek afghánské provinční metropole … a Kandahár, Laškargáh a Herát Tálibán obklíčil a snaží se je dobýt.

10. 8. 2021 – Americké zpravodajské služby na začátku července ve své zprávě uvedly, že Kábul může padnout už za půl roku.

12. 8. 2021 – Tálibán rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se ke Kábulu.

13. 8. 2021 – Vedení americké ambasády v afghánském Kábulu nařídilo zaměstnancům, aby zničili citlivé materiály včetně těch, které by „mohly být zneužity k propagandistickým účelům“.

Mluvčí Pentagonu John Kirby: „Americká administrativa se připravuje na to, že afghánská vláda padne do měsíce... Kábul se podle něj nenachází v bezprostředním ohrožení ze strany povstalců z hnutí Tálibán, ti se snaží metropoli izolovat.“

Bojovníci Tálibánu obsadili druhé a třetí největší město v zemi a jejich bojovníci jsou ve vzdálenosti 50 mil od Kábulu… Představitel obrany řekl Associated Press, že útok na Kábul může přijít během několika dní.

Britská armáda zahájila operaci „Pitting“ s cílem evakuovat státní příslušníky Spojeného království a „oprávněný personál“ urychleně z Afghánistánu před bleskově postupujícím Tálibánem.

14. 8. 2021 – Jen na několik kilometrů se z různých stran přiblížil (Tálibán, poz. red.) ke Kábulu.

15. 8. 2021 – Tálibán po rychlé ofenzivě z posledních dnů v neděli bez boje obsadil Džalálábád a vstoupil do metropole Kábulu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Studená sprcha pro Kmentu. Kniha o Babišovi už nezajímá. Líp se prodává i první díl klavírní školy

6:16 Studená sprcha pro Kmentu. Kniha o Babišovi už nezajímá. Líp se prodává i první díl klavírní školy

Babišovo Palermo mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečn…