Z Evropských hodnot: Za „mobilizaci“ Putin schovává etnické čistky

26.09.2022 16:04

Analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u delegace EU v Kyjevě David Stulík tvrdí, že vyhlášení „částečné mobilizace“ jen dokončuje to, co začala již předchozí mobilizace na jaře. Většina odvedenců je totiž i nadále z mimoevropských regionů a podle Stulíka se dokonce dá hovořit i o „etnických čistkách“. Když Putin válku prohraje, může se podle Stulíka stát, že se okrajové části Ruské federace budou snažit o odtržení.

Z Evropských hodnot: Za „mobilizaci“ Putin schovává etnické čistky
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: David Stulík

Stulík v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že nově oznámená mobilizace vlastně neznamená žádnou zásadní změnu. „Mobilizace byla zahájena o hodně dřív. Protože pod různými záminkami mobilizovali muže v doněcké i luhanské oblasti, pak z regionů, kde byla například velká nezaměstnanost, nebo v etnických okruzích a republikách,“ všímá si Stulík.

„Zprávy, které máme, svědčí o tom, že jsou de facto odváděni všichni muži, kteří tam jsou – to by se mohlo vyrovnat i jakýmsi etnickým čistkám. Protože se mobilizace zatím v takové míře netýká velkých ruských měst,“ říká Stulík s tím, že v samotném dekretu není ani slovo o částečné mobilizaci, pouze o ní mluvil ruský prezident Vladimir Putin.

Do války tak prý zatím nebyla povolána takzvaná zlatá ruská mládež ze střední třídy, tedy děti funkcionářů ruského režimu. „Ale etničtí Rusové najednou začínají mít strach a také si uvědomují, že se válka týká i jich,“ říká Stulík.

Právě zlatá ruská mládež prezidenta Putina dlouhodobě podporuje, a to i v otázce invaze na Ukrajinu. „Více než polovina obyvatel podporovala a podporuje svého prezidenta ve válečném tažení proti Ukrajině. Jsou to lidé, kteří věří oficiální propagandě, věří tomu, že Rusko bojuje s fašisty, že je země ohrožena a že Západ je chce zničit. To je ta střední třída, která má i nějaké to kritické myšlení, ale díky propagandě Putinovi podlehla,“ vysvětluje Stulík.

I v těchto kruzích prý Putin po vyhlášení mobilizace podporu pomalu, ale jistě ztrácí. „Jenže – v posledních pár dnech od vyhlášení mobilizace šla podpora Putina radikálně střemhlav dolů. Prezident má ohromný problém – a na šikmé ploše je už od roku 2014 a jen po ní dál sklouzává dolů. Už pro něj není cesta nahoru. Takže otázka je, co ještě dokáže způsobit a udělat. Nejenom v Rusku, nejenom na Ukrajině, ale i proti nám,“ myslí si Stulík, že je Putin v bezvýchodné situaci.

Mobilizace podle Stulíka zejména způsobila, že si Rusové naplno uvědomili, že je jejich země ve válce. „Rusové Putinovi až dosud věřili, že nejsou ve válce, ale že opravdu pouze provádí speciální vojenskou operaci s cílem neutralizovat fašisty a západní vliv na Ukrajině. Ale když vyhlásíte mobilizaci, tak ve válce jste. Také se očekává, že po referendech v Doněcké a Luhanské oblasti zřejmě bude vyhlášen vojenský stav. Pro řadového Rusa je to najednou úplná změna reality a chápání, ve kterém žil až do minulého týdne. Najednou si musí uvědomit, že se ho to týká, že jeho příbuzní, blízcí musejí narukovat,“ říká Stulík, že je otázkou, jak bude ruská společnost reagovat.

Referenda v Doněcké a Luhanské oblasti podle Stulíka nemají žádnou mezinárodní váhu a o jejich výsledku je samozřejmě dávno rozhodnuto. „Výsledky už jsou známé – ukrajinská strana zachytila rozhovory lidí, kteří tyto plebiscity organizovali, a samozřejmě, že Rusové budou chtít obě oblasti připojit k Ruské federaci. Už 30. září zasedají obě komory ruského parlamentu – a prezident Putin oznámí, že se stávají součástí federace,“ má jasno Stulík, že to bude úplně stejně, jako v případě Krymu.

Proto bude další případný postup ukrajinské armády na Donbase už moci brát jako útok na samotné Rusko. „Jakákoli vojenská akce na jejich území je tak agresí proti Rusku. Takže to z ruského pohledu znamená, že je ukrajinská armáda agresor na ruském území a Rusko si v tom případě rezervuje právo na adekvátní reakci,“ vysvětluje Stulík.

Stulík zároveň úplně nevylučuje, že Rusko použije taktické jaderné zbraně, aby světu dokázalo, že to myslí vážně. „Nemyslím, že k tomu dojde, ale v případě, že by Rusové sáhli na menší taktické jaderné zbraně, tak podle jejich doktríny bude jaderná nálož použita na nějakém, řekněme, izolovaném místě, kde nežije moc lidí. To jen proto, aby dokázali, že to myslí vážně. Takže efekt materiálních a lidských škod nebude tak velký. Nebude to nějaká totální devastace většího území, spíš lokální,“ uvažuje Stulík.

Stulík také varuje, že ani po možném pádu Putina při prohře ve válce s Ukrajinou se ruská společnost nijak zásadně nezmění. „Odejde Putin a oni si najdou nového vůdce, který jim bude tuto ideologii dál nějakým způsobem propagovat. Ten jejich pocit: Jsme velcí, celý svět se nás bojí, jsme velká vlivná země. A třeba i nostalgie za obdobím Sovětského svazu, tak ta v Rusech je a zůstává,“ má jasno Stulík, že se najde další Putin.  

 „Říkám tomu, že mají v hlavách ,kolektivního Putina‘. Akorát teď si najdou obětního beránka a na Putina a jeho nejbližší okolí bude hozená zodpovědnost za to, že Rusko prohrálo v dalším z řady bojů s tím zlým, shnilým Západem. Ale nevíra, nenávist vůči Západu v Rusech zůstane. A bude pouze otázka času, kdy se opět objeví někdo, kdo začne Rusům říkat, že jsou ti velcí a svět by s nimi měl počítat,“ varuje Stulík.

Změny by ale prý mohly nastat v celistvosti Ruské federace, kde by mohly sílit snahy o odtržení. „Měli bychom být připraveni na různé varianty – teď nemyslím reakci Ruska, ale na to, že se třeba i Rusko může začít zmenšovat. Události mohou nabrat nepředvídatelný a rychlý vývoj – po tom, jak se množí protesty proti mobilizaci v Rusku a jak se začínají vyvíjet veřejné a společenské nálady,“ přemýšlí Stulík.

„Nemůžou čekat, že Putin bude pokračovat takovým způsobem dál. Určitě se dějí různé diskuse, přípravy na možné změny i v regionech. Místní elity by mohly začít uvažovat o odtrhnutí se od Ruska. A tady mluvím o Kavkazu anebo o různých republikách, jako je Tatarstán, Burjatsko – a může to být velice rychlé, protože Putin ztrácí autoritu. Zatím má pod kontrolou bezpečnostní, represivní složky, které protestní nálady dokážou potlačit. Ale otázkou je, na jak dlouho,“ uzavírá.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: jma

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Jan Bauer byl položen dotaz

Proč neřešíte důchodovou reformu?

Vaše vládá vyzývá, ať si na důchod více šetříme. Ale z čeho? A vyplatí se to - co když přijde ještě větší inflace, než je nyní? A do třetice. Přijde vám spravedlivé, že teď mají důchodci často i víc než pracující, platíme to my, současně platíme daně a pak nám stát řekne, máte smůlu, na důchody není...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Slibovali, slibovali. Ale pak to s Němci dopadlo jako vždycky. Špatná zpráva pro NATO

14:35 Slibovali, slibovali. Ale pak to s Němci dopadlo jako vždycky. Špatná zpráva pro NATO

Německo podle mluvčího kancléře Olafa Scholze nesplní cíl vydávat 2 % HDP na výdaje na obranu ani v …