Pavel Rychetský podepsal Chartu 77, za minulého režimu pracoval jako podnikový právník a na konci 80. let prý byl skeptický k tomu, že by komunisté v Československu mohli padnout, protože proti nim pravidelně protestovala jen hrstka disidentů. Ale v roce 1989 se to začalo měnit. Během Palachova týdne i během srpna toho roku už se občanská společnost probouzela. „Ale opravdový zlom nastal až ve chvíli, kdy padla berlínská zeď. V tu chvíli už bylo jasné, že to tady nemůže vydržet navěky a že se dočkáme nějaké změny,“ pravil před kamerami host.
„Ale u nás to ještě bylo poněkud jiné. Ten režim byl ekonomicky neschopný a nezpůsobilý,“ pokračoval předseda Ústavního soudu s tím, že zatímco v tehdejším Světském svazu, ale třeba i v Maďarsku už byl hlad, československá ekonomika na socialistické poměry ještě alespoň trochu fungovala.
„Lidé neměli toaletní papír, neměli banány, ale každý si mohl dovolit řízek v neděli k obědu. Také ta společnost byla velmi rovnostářská. Lidé měli dost na to, aby, promiňte mi to, drželi hubu. ... A proto já tvrdím, že zatímco v těch ostatních zemích to byla vzpoura žaludků, tak u nás to byla vzpoura ducha,“ zaznělo z úst předsedy Ústavního soudu ČR. Lidé už podle něj odmítali žít dvojí život, odmítali říkat něco jiného na veřejnosti a něco jiného doma.
Při pohledu zpět má pocit, že tehdejší mocipáni vlastně věděli dřív než Občanské fórum, že padnou, a sami si ještě odhlasovali v parlamentu konec vedoucí úlohy komunistů ve společnosti.
„Dnes už mám spíš smíšené pocity a říkám to naprosto otevřeně. ... Způsob transformace společnosti vyústí v to, že budeme mít 70 tisíc bezdomovců, že budeme mít téměř milion lidí v exekucích, že budeme mít u velké části této společnosti jistou obavu z budoucnosti. Když nějaký člověk, kterému je přes 50, přijde o zaměstnání, tak může mít reálnou obavu, že nové zaměstnání už nezíská,“ varoval Rychetský.
Stát podle jeho názoru také zanedbal bytovou politiku.
Je tedy pravda, že HDP roste, že se prodlužuje délka života, ale přerod společnosti s sebou nesl i stinné stránky.
Za toto všechno podle něj nemohou ty moderní politické strany, které vznikly nedávno. Za to všechno mohou podle Rychetského ty tradiční politické strany. „Za to můžou ty tradiční politické strany, které zapomněly, koho mají reprezentovat,“ vypálil ostrá slova Rychetský.
A v tomto podhoubí se daří těm politikům, kteří ve společnosti šíří strach. „A lidé v tom strachu hledají mesiáše,“ upozornil Rychetský.
Fotogalerie: - Věnce a svíčky po třiceti letech
Šokovalo ho například, jaká vyjádření na sociálních sítích vydává hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Mám z toho dost hrůzu,“ prozradil bez obalu Rychetský. Zajímal se prý proto o výzkum slovutného Massachusetts Institute of Technology. „Řeknu vám dvě fakta – lež se po sociálních sítích šíří sedmkrát rychleji než pravda; a tzv. fake news tvoří 70 procent obsahu sociálních sítí,“ varoval.
Lidé dnes věří, že i na sociálních sítích najdou pravdu, ale to není pravda. Na sociálních sítích se šíří informace, které zvýší jejich sledovanost, protože sítě žijí z reklam, aby mohly být formálně zdarma
„V roce 1997 říkal Miloš Zeman, my vstoupíme do Strakovky, do sídla vlády, a převezmeme moc. A já jsem mu tehdy říkal: ‚Miloši, tam žádná moc není.‘ To jsem si ještě myslel, že moc je v ČEZu, v místních bankách a tak. Dnes je ta moc v rukou nadnárodních korporací,“ pravil Rychetský, s tím, že v době globalizace musíme hledat cesty, jak spravovat společnost, aby lidé měli pocit, že opravdu mají vliv na dění kolem sebe.
Ing. Miloš Zeman
Dnes se Rychetskému zdá, že svět se trochu zbláznil. „Ve Spojených státech už žalují děti své rodiče, že se jim narodily ošklivé,“ kroutil hlavou předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský.
Strach má také z návratu nacionalismu, který už v minulosti prokázal, jak umí škodit. Ve jménu nacionalistických ambicí byly rozpoutány dvě světové války, a po nich se zdálo, že si lidé rizika nacionalistického uvažování uvědomují, ale dnes se Rychetský obává, že toto zdání je poněkud klamné.
Pár slov věnoval i spravedlnosti v Česku. Říká se, že jsou si lidé rovni, ale v praxi všichni víme, že si rovni nejsme. A úkolem společnosti, soudce nevyjímaje, je dosahovat této rovnosti. I soudci musí podle Rychetského lidem podávat pomocnou ruku.
Zároveň musí fungovat vláda práva, která omezí např. i parlament. „I parlament se může zbláznit. Ostatně se to dělo za Velké francouzské revoluce, kde se říkalo, že všechna moc patří lidu, a pak parlament začal ve jménu této moci popravovat,“ varoval host před kamerami.
Aby nám stát fungoval, musíme udržovat také politickou kulturu na určité úrovni, a o to by se měli pokoušet představitelé všech institucí v Česku. Bez rozdílu.
Nakonec prozradil, že Ústavní soud ČR nemusel řešit žalobu na prezidenta republiky pro porušení Ústavy. „Jsem rád, je to trochu ostuda každé země, když se dostane do situace, kdy řeší odvolání nebo neodvolání hlavy státu,“ vysvětlil.
Fotogalerie: - U hrobu Václava Havla
Na rozloučenou popřál České republice větší míru tolerance. „Větší míru pospolitosti, pochopení, prostě to, co tu bylo třeba v roce 1968, ta pospolitost, ta se rozpadla,“ posteskl si Rychetský, který doufá v návrat této pospolitosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
