Začalo se to „mydlit“ v Německu: Kurdové a Turci v sobě. Hoří mešity, obchody i kebabárny

22.03.2018 9:12

Kurdské a turecké čtvrti v Německu začínají připomínat počátek občanské války. Překladatelka a publicista Jana Maříková přináší závažné informace o sérii žhářských a bombových útoků na turecké i kurdské obchody a restaurace. V německých městech hoří i mešity.

Začalo se to „mydlit“ v Německu: Kurdové a Turci v sobě. Hoří mešity, obchody i kebabárny
Foto: Facebook Markéty Kutilové
Popisek: Uprchlíci utíkají ze syrského Afrínu

V diaspoře v Evropě žije přes 3 miliony Turků a asi 1 milion Kurdů. Některé rodiny i v páté generaci. Více než sto let trvající válka, v níž se turecká armáda s přestávkami snaží vyhladit Kurdy, se po dobytí Afrin City tureckou armádou a džihádisty přesunula do Evropy. ParlamentníListy.cz na toto riziko upozornily v mém pondělním článku „Nebudeme váš šetřit: Velmi zlé svědectví o situaci v Afrínu. Turecko a mrtvé děti“.

 V Afrínu YPG přechází na partyzánskou válku

Anketa

Chcete, aby čínská CEFC dál investovala v Česku? Nyní posílena o čínský státní kapitál

65%
35%
hlasovalo: 7773 lidí

Po nedělním dobytí většiny hlavního města kurdské provincie Afrín Turky a džihádisty kurdské milice YPG a YPJ oznámily, že se stahují do okolních hor a přecházejí na partyzánský způsob boje. Ještě před tím však organizace The Women's revolution in Rojava zveřejnila tuto výzvu:

„Je pravda, že nepřítel vstoupil do města, boje pokračují. Našim druhům se podařilo evakuovat tolik lidí, kolik stačili. Nepřítel záměrně míří na civilisty, kteří prchají z města. Jen dnes bylo zabito více než sto lidí včetně dětí při náletech a ostřelování. Džihádistické bandy páchají masové vraždy. Obdrželi jsme zprávy o utínání hlav. Lidé z Afrínu a naši soudruzi, kteří bojovali a stále bojují, plní svou povinnost. Všichni, kdo nás podporujete, vezměte na sebe riziko boje. Je třeba uplatnit právo na odplatu. Doba demonstrací je pryč, je třeba bojovat.“

Ve svém pondělním článku jsem varovala, že to znamená riziko přenesení bojů do Evropy. Stejně jako se to stalo v případě palestinsko-izraelského konfliktu, jehož plameny v 70. letech minulého století občas vyšlehávaly i v Evropě a v USA. Nejen v podobě mediálně známých únosů letadel a bombových atentátů na izraelské ambasády, ale i odvetných poprav palestinských exponentů v Evropě a USA prováděných izraelskou tajnou službou Mossad a následných žhářských útoků na židovské obchody a odvetných na arabské kavárny.

Turecko-kurdská občanská válka v SRN (ilustrační záběry)

A je to tu zas. Tentokrát v turecko-kurdském provedení. Po pondělním Erdoganově prohlášení, že dobytím Afrínu operace Olivová ratolest nekončí, ale že Turecko má v úmyslu od Kurdů „vyčistit“ celou severní Sýrii, v Berlíně neznámí žháři zapálili mešitu navštěvovanou převážně Turky. K hašení požáru muselo být podle deníku Welt nasazeno 60 hasičů. Mešita uvnitř kompletně vyhořela. K útoku se nikdo oficiálně nepřihlásil. Svaz kurdských obcí v Německu žhářský útok odsoudil. Jeho předseda Musa Ataman v prohlášení pro tisk vyslovil podezření, že útok zorganizovala turecká tajná služba MIT s cílem přimět německé orgány ke kriminalizaci Kurdů. Vyhořelou mešitu totiž provozovala náboženská organizace Ditib. Jde o tureckoislámský náboženský spolek, který finančně podporuje ze státního rozpočtu spolková vláda. Ústředí Ditib však sídlí v turecké Ankaře a je úzce napojeno na Erdoganovu Islámskou stranu pokroku a spravedlnosti. Podle zpráv německých tajných služeb je organizace podezírána z finanční podpory džihádistů. Podle německé kontrarozvědky BfV je řada funkcionářů Ditib podezřelá z organizace teroristických aktivit a dalších akcí směřujcících proti německému ústavnímu zřízení. V souvislosti s hlasováním německých Turků, kteří mají dvojí občanství, o nové turecké ústavě, byla řada činitelů Ditib zadržena při páchání výtržností a při vyhrožování.

Hořící mešity

K dalšímu požáru mešity došlo ve měste Ulm ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. V ranních hodinách neznámý útočník rozbil okno mešity a vhodil dovnitř zápalnou láhev s benzínem známou jako Molotovův koktejl. V mešitě se však v tu dobu nacházel imám, kterému se požár podařilo lokalizovat, aby se nerozšiřoval až do příjedu hasičů. Při útoku nebyl nikdo zraněn.

V zemském hlavním městě  Bádenska-Württemberska Stuttgartu došlo v mešitě provozované spolkem Ditib pro změnu k výbuchu, který kompletně zdemoloval vnitřní vybavení. Ani k tomuto atentátu se nikdo nepřihlásil. Stuttgartská policie pracuje i s verzí, že za útokem mohla být i některá německá extremistická organizace. Tamní imám, který je považován za radikála, se už v minulosti opakovaně dostal do střetu s německými skinheads. K výbuchu došlo v noci, takže na místě nebyl nikdo zraněn. Některé z výtisků muslimské náboženské knihy, koránu, však výbuch z mešity vyhodil několik desítek metrů přilehlou ulicí.

Hořící kebabárny

Ze spolkových zemí Severní Porýní-Vesfálsko, Porýní-Falc, Hesensko a ze svobodného města Hamburk je hlášena řada požárů kebabových restaurací. A to vlastněných či provozovaných jak tureckými, tak i kurdskými rodinami. Podle policie ve Frankfurtu, kde došlo během týdne k největšímu počtu požárů, jde většinou o úmyslné zapálení. Podle tiskového mluvčího frankfurtského policejního prezidia Manfreda Fülhardta „počet útoků na restaurace nemá v moderní historii města obdoby“. Podle vyhodnocení zemského policejního prezidia pro Hessensko jde zjevně o projev organizovaného násilí.

Válka pokračuje útoky na rodinné obchody

Podobnou situaci hlásí i policie v Hamburku, kde se kromě restaurací staly terčem útoků i obchody s potravinami nebo zeleninou. A to opět jak turecké, tak i kurdské. Většinou jde o malé prodejny provozované v rámci rodiny. Policie podle tiskové zprávy městského policejního prezidia pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. Jednak s verzí útoku mafiánských gangů zabývajících se vydíráním, označovaným jako racketeering. Podle policejního mluvčího Timo Zilla však ve hře mohou být i etnické střety mezi Turky a Kurdy v souvislosti s válkou v Sýrii.

Napřed byly rvačky Turků a Kurdů

Již předtím došlo v souvislosti s tureckou invazí do Afrínu k řadě střetů mezi Turky a Kurdy. Desítky lidí obou národností se popraly při původně klidné demontraci Kurdů na nádraží v Hamburku. Jejich shromáždění však byla napadena skupinou tureckých výtržníků, kteří jsou v policii svobodného města Hamburk známí jako fotbaloví hooligans. Policie k oddělení obou skupin musela nasadit vodní děla. Ve rvačku obou národností se strhla i kurdská demonstrace v Düsseldofru. Proti ní vyšla demonstrovat skupina Turků. I přes nasazení těžkooděnců se policii zpočátku nedařilo obě skupiny udržet mimo kontakt. K rozehnání rvačky museli policisté nasadit i slzný plyn.

Podobnou i když naštěstí mnohem méně intenzivní zkušenost máme i z ČR. V době, kdy na Donbas zaútočila ukrajinská armáda, v Praze došlo k sérii rvaček mezi ukrajinskými pracovníky ze západu země a těmi, kteří pocházejí z Donbasu. Při rvačkách bylo jen v Praze zcela zdemolováno 12 hospod. Další restaurace vlastněné ukrajinskými státními příslušníky byly vykradeny a „vybíleny“ v noci, když v nich nikdo nebyl.

Sabotáže v továrně na tanky Leopard

Podle prohlášení doposud neznámé skupiny Fight4Afrin mělo dojít i k sabotážím na železniční spojení firmy Rheinmetall, který vyrábí německé tanky Leopard 2. Turecká armáda nasadila tyto tanky v bojích proti afrinským Kurdům. Mezistátní německo-turecká smlouva o jejich dodávce i obchodní kontrakt mezi  Rheinmetall a tureckou armádou přitom zakazují jejich použití mimo území Turecka. Kurdové vyčítají Německu a zvláště této zbrojní firmě, že nezabránila jejich užití v Afrínu. Moderní vojenská technika je vyráběna většinou ve dvou varinatách. Pro vlastní armádu firmy dodávají stroje a vybavení „o trochu“ výkonější než v exportní verzi. To pro případ, kdyby se z dosavadního spojence náhodou stal pozdější nepřítel. Od 90. let minulého století je většina exportních verzí pokročilých bojových systémů vybavena dálkovým vypínačem, nebo rozlaďovačem. Pokud je bojový stroj používán v rozporu se smlouvami o dodávkách, tak lze na dálku přímo z továrny výrobce vypnout klíčové systémy, jako jsou řízení palby nebo zaměřování. Nebo je rozladit na úroveń, že ze zbraně přestává být špičková výzbroj 21. století. Podle platných německo-tureckých smluv o dodávkách tanků Leopard měl Rheinmetall ihned po zahájení útoků na Afrín na dálku vypnout klíčové bojové systémy těchto tanků. Němci k tomu nepřistoupili. Upřednostili vlastní kšeft před životy civilistů v Afrínu. A jak se dnes ukazuje i před životy vlastních občanů a bezpečností Evropy i Německa. Asi nechtěli ztratit platícího tureckého klienta. A odradit případné potenciální kupce, kteří by si asi nic nekoupili, kdyby viděli na afrínském bojišti stojící hromady německé oceli.

Vždy, když české vojenské letectvo chce poslat nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen na misi v rámci NATO do pobaltských zemí, tak si musí vyžádat dopředu souhlas švédské vlády. Na jeho základě firma Saab na dálku odblokuje řídící systémy letadla k bojovému použití i mimo území ČR. Pokud by Armáda ČR od Švédů souhlas nezískala, a přesto se s Gripeny pokusila letět mimo území ČR, tak by se v okamžiku překročení hranic z moderní stíhačky stal v podstatě neozbrojený pozorovací letoun. Jeho bojové komponenty by v tu chvíli přestaly fungovat. Některé pokoročilé zbraně jsou v exportní verzi vybaveny i celkovým dálkovým vypínačem, který by se aktivoval v případě útoku na zemi, která stroj vyrobila a vyvezla.

Německá vláda mohla turecké tanky v Afrínu vypnout

Německým tankům Leopard dodaným Turecku by v případě útoku na Německo nebo německé cíle, přestalo fungovat všechno včetně motoru. A stala by se z něj hromada železa. Samotné Německo se zdá být od Turecka daleko, ale Rheinmetall má turecké stroje takto „uzamčené“ i pro případ útoku na jednotky Bundeswehru, které jsou dislokovány na americké letecké základně v tureckém Incirliku.

Turecká agrese pohledem mezinárodního práva

Podle mezinárodního práva je turecká invaze do kurdské provincie Afrín, nacházející se na severu Sýrie, válečným zločinem agrese. Charta OSN má pro tyto případy vyhrazeny proti agresorovi nástroje, které by jej měly donutit k ukončení agrese. Od mezinárodního obchodního embarga, přes vzdušnou, námořní a pozemní blokádu, až po trestnou výpravu proti útočníkovi. Jako jsme to mohli vidět v případě první války v Perském zálivu, která byly vedena proti Iráku v důsledku jeho anexe Kuvajtu. Na použití vojenské síly proti Turecku ani na uvalení embarga se však Rada bezpečnosti zatím nesjednotila. I když kritizovala nasazení těžkých zbraní proti civilistům a vyzvala ke zdrženlivosti.

Turci mají čelit embargu

EU má v acquis communautaire (právní řád Evropské unie; pozn. red.) řadu předpisů, které zakazují evropským firmám dodávat zbraně do zemí, které vedou válku v rozporu s principy Charty OSN. Což je právě případ turecké invaze do Afrínu. Podle těchto směrnic a nařízení by Rheinmetall měl okamžitě zastavit dodávky náhradních dílů a modernizačního vybavení pro turecké Leopardy 2. Během probíhající války v Afrínu však ještě stará vláda kancléřky Angely Merkelové – tehdy v demisi – prodloužila kontrakt na modernizaci tanků.

I když v ulicích tou dobou desítky tisíc Kurdů žádaly zastavení dodávek zbraní Turkům. A i když spolkovou vládu k přerušení dodávek zbraní Turkům žádali v Bundestagu i zástupci opozičních stran Die Linke, Zelených a Svobodní (FDP).

Kancléřka Merkelová si však dlouho nedovolila proti agresi ani hlesnout. Stejně jako naši politici. Tento týden se odhodlala k prohlášení, že turecký postup v Afrínu je nepřijatelný. Podobně opatrně se vůči postupu turecké armády ozvala i holandská vláda. Erdogan však s drzostí sobě vlastní německé prohlášení označil za projev přetrvávajících zbytků nacismu v Německu. Podobně urazil jako fašisty i holandské vládní představitele. Je neskutečné, co všechno si nechají libit přední politici zemí, které patří k hlavním evropským ekonomickým mocnostem. Kdyby proti Erdoganovi včas zakročili, tak se mohli vyhnout tomu, aby na území EU pokračovala jinými prostředky válka Turků proti Kurdům. Pokud se evropští politici nerozhodnou Erdogana přitlačit ke zdi a vykázat jej do mantinelů stanovených mezinárodním právem, tak s Tureckem bude mít Evropa ještě řadu a velkých problémů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: .

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vy idioti! Jaromír Bosák vypnul mikrofon a vyřídil si účty, pokud jde o Putina

12:56 Vy idioti! Jaromír Bosák vypnul mikrofon a vyřídil si účty, pokud jde o Putina

Oblíbený sportovní komentátor Jaromír Bosák byl s Českou televizí v Rusku, kde komentoval přenosy z …