Zásadní svědectví v kauze „Židovka z Lidic“. Wollnerovcům se líbit nebude

17. 2. 2020 18:18

Nové svědectví v kauze Lidice nejspíše znevěrohodnilo tvrzení historika Kyncla, jenž tvrdí, že Alžběta Doležalová udala židovku Štěpánku Mikešovou. „Resslova výpověď o udavačství přeživší lidické ženy Alžběty Doležalové tak možná zcela ztrácí na věrohodnosti,“ uvedl server Aktuálně. Co se zjistilo a proč se Ressla za protektorátu každý bál?

Zásadní svědectví v kauze „Židovka z Lidic“. Wollnerovcům se líbit nebude
Foto: Archiv
Popisek: Památník Lidice
reklama

Server Aktuálně.cz informoval o novém svědectví v kauze okolo obce Lidice, která byla nacisty vyvražděna. Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd nejspíše šlápl pořádně vedle, když v České televizi v rámci pořadu Reportéři ČT vydával za nezpochybnitelnou pravdu, že jedna z lidických žen měla udat svou židovskou podnájemnici. Kyncl své informace opírá o svědectví protektorátního četníka Evžena Ressla.

Celý článek Aktuálně.cz k nalezení ZDE:

Anketa

Je v Polsku a Maďarsku ohrožena demokracie?

hlasovalo: 12410 lidí

„Ono ‚zemětřesení‘ kolem údajného udání Alžběty Doležalové, vyvolaného historikem Vojtěchem Kynclem, má ale přesto nemalý význam. Na Kynclovo tvrzení zareagoval totiž před pár dny zcela nový svědek – pamětník z Buštěhradu (redakce Aktuálně jeho totožnost zná), který se velmi dobře pamatuje na působení protektorátního četníka Evžena Ressla,“ informoval server.

„Za protektorátu se ho každý bál. Ten člověk dokonce po vyvraždění Lidic gestapu doporučoval, aby v Buštěhradu zatkli několik dalších rodin, protože pocházejí z Lidic,“ svěřil se pamětník historikům. „Resslova výpověď o udavačství přeživší lidické ženy Alžběty Doležalové tak možná zcela ztrácí na věrohodnosti. Pokud se výpověď nového buštěhradského svědka potvrdí dalším bádáním, stane se obraz vyvraždění Lidic skutečně ‚plnější o poznání, jak se různí lidé chovali v mezních situacích ohrožení života‘, což si za cíl svého bádání vytkl i historik Vojtěch Kyncl. Jinými slovy: zatímco lidičtí muži šli mlčky a bez nejmenších protestů před popravčí četu, jen aby neohrozili své již zatčené ženy a děti, jiní – tak jako podle všeho protektorátní četník Ressl – udávali své spoluobčany a sousedy až nepochopitelně aktivně. Historik Kyncl ale považuje naopak četníka Ressla za spolehlivou osobu, která s nacisty nekolaborovala,“ uvedl server Aktuálně.

„Po válce prošel několika prověrkami jako bezúhonný. Muselo by se na to přijít,“ sdělil Kyncl DVTV.

O kauze v Lidicích jsme psali ZDE:

Celá věc začala v minulém roce v den výročí tragické události, kdy Česká televize odvysílala reportáž coby „neznámý příběh z Lidic“ v pořadu Reportéři ČT. Vystoupila v ní i ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová, která před dvěma týdny v důsledku této kauzy odstoupila, protože podle mínění nynějších i dřívějších zaměstnanců Památníku Lidice nezvládla komunikaci s obcí ani pamětníky. Inkriminovanou reportáž uvedl Marek Wollner těmito slovy: „Tragédie obce Lidice, kterou nacisté vypálili přesně před sedmdesáti sedmi lety, je známá po celém světě. Přesto lze v její historii najít něco nového. Smutný příběh židovky, kterou udala jedna z lidických žen těsně před zkázou vesnice, objevil historik Vojtěch Kyncl.“ Jeden historik přišel se spornou informací a moderátor už nezvratně tvrdí, že jedna z lidických žen udala svou podnájemnici.

Fotogalerie: - V krytu civilní ochrany

Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...
Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...
Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...
Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...
Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...
Prohlídka krytu Folimanka s kapacitou 1300 lidí. K...

Už jedenáct dnů po odvysílání této reportáže ovšem publikoval jiný historik, Vojtěch Šustek, obsáhlý materiál, v němž Kynclovu konstrukci odvysílanou Českou televizí zcela vyvrací. V Německu sedm let studující Vojtěch Kyncl pro reportáž ČT smrskl tehdejší hrůzu na tvrzení o udávající lidické ženě na základě hodně opožděných zápisků jednoho četníka. Marie Šupíková, dcera této ostouzené ženy, v rozhovoru pro Deník.cz uvedla: „Pan Šustek přišel na to, že Evžen Ressl půl roku po válce sepsal tohle udání. Zřejmě si tím chtěl vylepšit posudek, možná se zachránit, protože po těchto lidech se šlo. Pan Šustek přinesl důkazy, že maminka je nevinná a nikoho neudala. Pan Kyncl se spokojil s prohlášením četníka Ressla, které nebylo ani podepsané.“

Alžběta Doležalová zemřela na pokročilou tuberkulózu v prosinci 1946 po návratu z koncentračního tábora Ravensbrück. „Přeživší lidické ženy – její bývalé spoluvězeňkyně – ji v krčské Thomayerově nemocnici pravidelně navštěvovaly až do její smrti. A zřejmě i Milada Říhová-Cábová (1924–2015), jejíž manžel četník František Cába se musel zúčastnit zatčení Štěpánky Mikešové spolu se svým nadřízeným Evženem Resslem. Stejně jako lidický starosta František Hejma. Pokud by tedy Alžběta Doležalová opravdu udala osm dnů před vyvražděním Lidic Štěpánku Mikešovou, musel by o tom podle Vojtěcha Šustka z Archivu hlavního města Prahy četník František Cába, a tedy i jeho manželka Milada, něco vědět a podle toho se k Doležalové v koncentráku, a tím spíše po válce chovat. Rovněž starosta Lidic Hejma by si jen sotva nechal pro sebe, kdyby Alžběta Doležalová udávala,“ psalo dále Aktuálně.

„Jako udavačka by Alžběta Doležalová neměla šanci přežít koncentrační tábor Ravensbrück bez solidarity ostatních lidických žen. Ty by ji totiž, pokud by skutečně byla udavačkou, v koncentráku odvrhly. V každém případě by byla po válce, tedy v době značně rozjitřených poměrů, trestně stíhána za zločin udavačství,“ vysvětlil Šustek. Dodal pak, že pokud by to Doležalová opravdu spáchala, tak by o tom vědělo kromě Ressla, starosty Hejmy i několik četníků. „Mezi Lidickými by se taková událost okamžitě rozkřikla,“ myslí si archivář Šustek.

Dcera Alžběty Doležalové, paní Marie Šupíková, byla podle slov lidí, kteří se s ní setkali, obviněním své maminky hluboce zasažena. „Doteď se prý modlí a prosí maminku za odpuštění, že nevěděla, jak ji obhájit,“ uvedl například i ministr kultury Lubomír Zaorálek, který do Lidic jel celou záležitost řešit.

 

Anketa

Je dobře, že knihkupectví vyhodilo z práce ženu, která napsala protiromské statusy?

3%
97%
hlasovalo: 14592 lidí

Další věc, která prý vyvrací tvrzení, že Doležalová udala Mikešovou, bylo to, že velitel protektorátní buštěhradské stanice Vojtěch Babůrek, jenž byl nadřízený Evženu Resslovi, neuvedl v hlášení kladenskému gestapu jméno oznamovatele udání – právě tedy Alžbětu Doležalovou, ačkoliv to byla i kvůli dalšímu vyšetřování i výslechům obvyklá praxe a gestapo to na četnících vždy mělo nekompromisně vyžadovat.

Babůrek pro gestapo uvedl: „Zjistilo se, že se v Lidicích č.p. 93 zdržuje Židovka Štěpánka Mikešová…“ Neuvedl tedy to, jak to gestapo podle Aktuálně mělo vyžadovat: „Oznámila nám (udala) lidická obyvatelka Alžběta Doležalová, že u ní žije Štěpánka Mikešová, žena židovského původu…“

 „Nemám ohledně Lidic v žádném případě patent na rozum, ale mrazí mě z toho, jakým způsobem – a bez znalosti základních souvislostí – se k této tragédii v těchto dnech vyjadřují politici, někteří mí kolegové anebo publicisté, z nichž mnozí v Lidicích nikdy ani nebyli,“ zakončil historik Eduard Stehlík.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tle
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vypovědět Lisabonskou smlouvu, zaznělo po odsouzení ČR unijním soudem kvůli migrantům. Jsme prý vazalskou kolonií, i když to kolaboranti popírají

20:25 Vypovědět Lisabonskou smlouvu, zaznělo po odsouzení ČR unijním soudem kvůli migrantům. Jsme prý vazalskou kolonií, i když to kolaboranti popírají

ANKETA Česká republika porušila právo EU, když odmítla přijmout migranty na základě přerozdělovacích…