Zavřené obchody jako motor nevraživosti mezi lidmi. „Vysmátý“ bezdětný nepochopí bezradnou trojnásobnou matku, kterou trápí fusky a košilky

30.11.2020 21:58

REPORTÁŽ Zmatení, naštvaní, bezradní... Škála pocitů, která zmítá lidmi, často nepochopenými těmi, koho omezení v obchodech nepoškodila: „Zavřeme staříky doma a pod dveře jim strčíme misku s granulema?“ A my v kůži trojnásobné matky – poučné… Frustrace se obrací i proti pracantům v první linii: „Chudáci prodavačky. Někteří dementi se chovají, jako by si to ty holky vymyslely,“ neudržel se nad záští zákazníků třeba autor hitu Náš prezident je ruský šváb. Za chvíli budeme prát na valše jako naše mámy?

Zavřené obchody jako motor nevraživosti mezi lidmi. „Vysmátý“ bezdětný nepochopí bezradnou trojnásobnou matku, kterou trápí fusky a košilky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Doplňování zboží v obchodě, ilustrační foto
reklama

Anketa

Jste pro otevření obchodů a restaurací?

59%
41%
hlasovalo: 21328 lidí

„Jít se třemi malými dětmi do obchodu prostě nelze,“ krčí rameny Radka z malé obce u Klatov, která je na rodičovské dovolené s ratolestmi ve věkovém rozmezí necelý 1 rok, 4 roky a k tomu čerstvě sedmiletá prvňačka. Manžel dojíždí do zaměstnání za hranice. Kam ale dát mimčo, když je potřeba dvěma větším koupit boty na zimu, je problém. Nehledě na zavřená obuvnictví.

Tohle mnohé, kdo nemají prcky, ani nenapadne

„Mám jedině štěstí v tom, že teď již vozím dcerku brzy ráno do školy do města, a tak zvládnu nakoupit mimo špičku, což si pracující rodiče – spěchající ráno do zaměstnání – dovolit nemohou. Jak po práci nakupují s malými dětmi, to jim nezávidím. Je to strašný stres. Nepředstavitelné,“ přemítá a dodává: „Mě na tom mrzí hlavně to, že velké řetězce jsou otevřené, ale malé obchody ne.“

Listopadové nákupyNehledě na to, že i do těch velkých je pro mnohé lidi z vesnic problém si zajet. A Kaufland, Globus nebo Billa vážně nevyřeší všechny potřebné věci pro děti. Maminka Radka například má starosti s košilkami pro dcerku.

„Prostě jsem je nesehnala, Tesco na ni nic nemá. Pro nejmladšího synka jsem tam pro změnu nesehnala vhodné ponožky. A objednávat z internetu ponožky za 30 korun, když poštovné je trojnásobné?“ dává nám nahlédnout do starostí rodičů, z nichž ne každý si v této době může dovolit takové rozhazování.

Maminka z Klatovska k tomu dodává, že to navíc není jen jedno poštovné. „Nepodaří se vám nakoupit všechno pro ty děti v jednom e-shopu najednou.  Nemají všechen sortiment anebo není takové v ceně, která je v součtu pro vás dostupná,“ podotýká.


Palčivý problém je u ratolestí hlavně s botami. Ty na zimu se kupovaly právě teď a řadu dětí už tlačí palce. „Je fajn, že když nesedí, je možné je poslat zpět. Jenže u prcků je tohle třeba i na několik výměn… A vždy k tomu opět poštovné,“ říká nevesele. Jen doplňuje skládačku toho, co právě k nákupu bot sdílí za starost spousta rodičů i na internetu.

Například ve skupině Rodiče proti rouškám paní Iveta vysvětlovala, proč potřebuje do obchodu i s dítětem třeba desetiletým: „Jak si má dítě samo koupit boty? Když má atypickou nohu a málokteré boty mu sedí…“ Ze skupiny samoživitelek svěřily dvě matky těžkosti s nákupem bot, a nezávisle na naší respondentce potvrdily, že přes e-shop se tohle nedá koupit snadno jako jiný sortiment. Jedna uvedla: „Globus? To mám projetý. Nereálný.“ A druhá má tuto zkušenost: „Kupovala jsem před krizí holce boty. Během pár dní se rozpáralo zapínání. Dala jsem reklamovat. A pak se vše zavřelo. Dnes mi volali, že mohu pro boty. Měla jsem radost, ale ta doma přešla: Holce už jsou úplně tip top, že už je ani dítěti nenandáte na nohu. Už aby se otevřelo, nutně potřebuje zimní boty. Nikdo v okolí na ni nemá…“

Vládním politikům nedošlo, že do prezenční výuky posílá děti dřív, než se jim otevřely obchody se zimním oblečením a obuví, aby je rodiče vůbec mohli na cestu do školy - když v řadě regionů už napadl sníh - vybavit. Hozený klacek pod nohy ze strany vlády nakonec vyvolal solidaritu právě mezi těmi nejvíce zasaženými - samoživitelkami, matkami malých dětí. Ve skupinách na internetu si navzájem nabízejí "přebytky" z loňské sezóny, nebo poptávají, co potřebují akutně, byť ochozené a obnošené po jiných dětech (viz anonymizované screeny):

 

  


Nouze „nutí“ obchodníky k novým nápadům

Respondentka Radka kvituje s povděkem novinku, na kterou narazila v Klatovech. A to když nyní neměla jak obalit dceři učebnici, kterou dostala ve škole v listopadu dodatečně. „Papírnictví jsou samozřejmě zavřená. Stejně tak elektro, domácí potřeby, což mimochodem nechápu, protože mi nepřipadá rozumné, že velké markety na druhou stranu mohou mít otevřeno do devíti večer včetně vánočních akcí a všech blbin okolo, které jsou zcela zbytečné…“ zmiňuje.

Některé ze zavřených obchodů se tu proto pokusily přejít na výdejní okénka, i když třeba nemají vlastní e-shop. I maminka Radka to zaznamenala: „Stačí napsat na telefonní číslo, co potřebuji, a oni to připraví.“

Celkově ale všechna „náhradní řešení“ vnímá žena z Klatovska jako zátěž pro velkou skupinu lidí. „Situace s koronavirem teď není extrémně vážná, proto si už lidé začínají stěžovat, že je tolik věcí tak výrazně omezeno a znemožněno. Kdyby tu epidemiologická situace byla opravdu velmi vážná, tak by byli ‚zalezlí“ doma, ale – prostě vidí, jaká je skutečnost a už se jim to prostě nelíbí!“ chápe rozhořčení veřejnosti.

Řada opatření, která mnoha lidem nedávají logiku, se už od března setkává se satirizací. Předmětem kresleného humoru se tak stalo i opatření v obchodech o 15 metrech čtverečních na osobu.

Zavřeme staříky doma a pod dveře jim strčíme misku s granulema...“

Mnozí namísto zdrženlivosti řeší, jak nakupování ve dvojici „očůrat“. V obchodech se tak dá vypozorovat, že například manželský pár, aby mohl jít nakupovat společně, si vezme dva nákupní vozíky.

Mezi lidmi, jak v obchodech, tak na sociálních sítích, bují nevraživost a nepochopení vůči těm, kterých se vládní nařízení skutečně dotýkají a znemožňují jim normální život. Mnozí lidé nejsou schopni projevit soucit k takové, jiné životní situaci souseda či kolemjdoucího. Typicky jde například o pracujícího člověka, který využívá home office, jídlo si nechá poslat přes Rohlik.cz, nepečuje o dítě ani starší rodiče a v podstatě nic dalšího nepotřebuje.

Někteří v tomto směru úplně zapomínají na to, že mnoho seniorů nemá možnost objednávat a platit přes internet, případně nevydrží stát ve frontách. Třetina obyvatel mimoto nebydlí ve městech, ale na vesnicích, přičemž ze zbývajících dvou třetin také jistá část žije v malých městech, kde ne vždy existují supermarkety, neřkuli rozvoz potravin jako v Praze. 

I kvůli těmto regionálním nepochopením se dokážou lidé vydatně „zhádat“, když usednou doma k počítačům. Dokládá to například tento dialog, který se před několika dny objevil na profilu političky Zuzany Majerové Zahradníkové:

Marcela Lemanová – Je jasné, že naši zem řídí psychopati. Už vidím, jak si jdu v 15 h. stoupnout po práci do fronty. To nemá chybu!
Pavel Srb  – Proč byste to v době on-line nákupů dělala?
Renáta Bartošíková – Tak aby se člověk taky v době on-line nákupů toho nákupu včas dočkal... A co starší lidi, co s počítačem neumí? Ti asi podle vás nenakupuji?
Pavel Srb – Oni nemají děti? Nebo na ně jejich děti jen kašlou..?
Marcela Lemanová – Jasně, všichni staříci machrujou s počítačem. Jste magoři už nebo co?
Renáta Bartošíková – Znám i takové, co děti nemají... Nevím jak vy.
Pavel Srb – Kdo chce, hledá způsoby. Kdo ne, ten jen blbě kecá. Vaše smajliky hovoří za vše. Proč jim tedy nepomůžete, když o takových lidech víte?
Renáta Bartošíková – Pomáhám, pokud to jde... Protože jsem třeba taky sama s holkou na vozíku.
Marcela Lemanová – Ne každý má děti! Děti mají také děti. Někteří se nestarají anebo staříci nechtějí zatěžovat mladší generaci, když jsou ještě schopní se zaobstarat. Zavřeme staříky doma a pod dveře jim strčíme misku s granulema, ne?
Marcela Lemanová – No dobře, a za chvíli budem prát na valše jako naše mámy. (…) Ty prašule, co cpeme salámistům, co pak z nudy řežou hlavy, bychom měli přelít staříkům.

„Někteří dementi se chovají, jako by si to vymyslely ty prodavačky“

Vyřvat svůj vztek na prodavačku nic nevyřeší. Redakce chtěla získat oficiální vyjádření o změně nákupního chování zákazníků v jedné z prodejen sítě Penny. Zrovna v tomto obchodě nemají ani instalovaná plexiskla mezi pokladní a nakupujícím. „My máme ve smlouvě mlčenlivost, nemůžu nic sdělovat,“ zněla reakce. Možná pracovník mimochodem tušil, že by bylo těžké být shovívavý k lidem, kteří ve frontách nevydrží se zavřenou pusou a jízlivě „upouští páru“. Takové chování nenechává chladného například Quida Czerneho, muzikanta, učitele a blogera, který svou zkušenost se současným nakupováním a nevraživostí vůči prodavačům v „první linii“ veřejně popsal:

„Byl jsem v obchodě. Proboha, chudáci prodavačky, někteří dementi se chovají, jako by si to ty holky vymyslely. Když už jedné začaly viditelně téct slzy, nevydržel jsem a na celý obchod zařval, ať si z nevychovaných hlupáků nic nedělá. Bylo docela roztomilé ticho.“

Mnozí si neuvědomují, že za kasou právě v této napjaté době přitom sedí brigádníci, kteří přišli o práci v úplně jiné branži a v obchodech vypomáhají za zaměstnance na ošetřovném. Zrovna ve vláknu příspěvků na profilu Quida Czerneho jedna z žen napsala: „Kamarádka, operní pěvkyně, dnes v Albertu za kasou – taky vypráví horory.“

Jak zmínil mimo jiné psycholog Dalibor Špok na nedávné přednášce „Jak přežít v lockdownu“, doba si pro zachování psychického zdraví naopak žádá vzájemné pochopení a solidaritu. Doporučil obrátit pozornost na druhé, konkrétně na jakékoli dobrovolnictví.

„V dobrovolnictví zažijeme spoustu věcí – i to, že nezměníme svět. Že nevymýtíme zlo. A přesto musíme pomáhat a eticky růst,“ poukazuje. Pokud lidé vypozorují, že začínají být nervózní, ukřivdění, nepřejícní nebo dokonce agresivní, může pro ně tím nejlepším být zapojení do nějaké dobrovolnické činnosti: Odvedou tím pozornost od osobních problémů a nadměrného „zaujetí“ vlastními útrapami.

Také odlehčující humor není na škodu, tohle jsou lidové výtvory z posledních dní na téma omezeného nakupování:

 

Na logiku se zapomnělo. Dělají z nás blbce?

„Většina těch opatření mi připadá zbytečná, ale také nedostatečná,“ zdůrazňuje například sdílná Radka a dává jeden příklad za všechny. „Například zákaz vycházení v noci – posunutý na 23. hodinu...“ doslova si ťuká na čelo, jakým rohlíkem se nás tu snaží politici opít, když už nás rovnou nenazývají „internetovými blbečky“ jako prezident. I samotná Hospodářská komora upozorňuje, že navržená opatření jsou v řadě případů nelogická a konkrétně v oblasti maloobchodu nejsou parametry protiepidemických opatření nijak odborně podložené.

Připomeňme, že tam, kde je maloobchodní prodej a poskytování služeb povoleno, je stanoven limit 15 m² na jednoho zákazníka (do limitu se nezapočítávají děti do 6 let). V případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m² se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením. Speciálně ke stanovenému parametru plochy na jednoho zákazníka měla a má zásadní výhrady Hospodářská komora. „Hospodářská komora navrhovala 10 m²,“ konkretizuje její mluvčí Miroslav Diro.

Hospodářská komora od 125 oborových svazů, asociací, klastrů a řemeslných cechů, které zastřešuje, shromáždila a vládě předložila k návrhu resortu zdravotnictví na nový protiepidemický systém podněty k jeho úpravě z jednotlivých segmentů podnikání. Vláda ale do modelu promítla jen některé z nich, odtržení teoretického modelu od reality teď bude mít podle ní dalekosáhlé důsledky na fungování země.

Za velkou chybu prezident komory Vladimír Dlouhý označuje, že protiepidemický systém, který bude mít dopad na životy lidí v celé zemi na další měsíce, vznikal za zavřenými dveřmi bez řádné diskuse s těmi, kterých se týká, a bez řádného vyargumentování, proč jsou opatření nastavená právě takto.

Pozn. red. Celou identitu klatovské respondentky-matky redakce zná, ale vzhledem k náladám ve společnosti a ochraně 3 nezletilých dětí jsme nakonec zvážili nezveřejnit příjmení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Kašleme na Brusel, bereme Sputnik.“ A hůř: Věc, co EU neuslyší ráda. Tvrdě utrpí

11:13 „Kašleme na Brusel, bereme Sputnik.“ A hůř: Věc, co EU neuslyší ráda. Tvrdě utrpí

Nejeden proevropský politik v Česku si nenechal ujít příležitost vyzvat vládu, aby děkovala Evropské…