Původně chtěl svou analýzu zveřejnit k 31. 12. „S ohledem na bezpečnost svou a své rodiny to ovšem tentokrát neudělám,“ píše v analýze. Ale chtěl, aby ji k dispozici měly zodpovědné orgány a osoby, takže včera hledal osoby, které by jeho dokument doručily.

Končí legrace. Jestli máte někdo přímé spojení na někoho z vlády (např. na V. Rakušana), hejtmany, důležité úředníky, tak se mi prosím ozvěte do soukromé zprávy nebo na flegr@email.cz. Potřebuji jim doručit důležitou analýzu situace kolem omikronu. Není zatím určena veřejnosti.

— Jaroslav Flegr (@FlegrJaroslav) December 20, 2021

Podle Flegra převládne varianta omikron již před koncem roku, ale testováním bude převaha zjištěna až v lednu. „Počty nově nakažených vzápětí vyletí strmě nahoru – zatímco deltě trvalo zdvojení počtu nakažených asi týden (ve slušně proočkované populaci i déle), omikron to zvládne každé dva dny,“ tvrdí vědec. A předvídá, že tuto variantu dostane každý. Neočkovaní, očkovaní dvěma dávkami, prodělavší a dokonce prý i třetina těch, kteří už mají tři dávky vakcíny. Nejlepší ochranu podle Flegra budou mít ti, co se nakazili až po očkování mRNA vakcínou.

Předpovídaná masivní vlna nakažených pak dorazí do nemocnic, tvrdí Flegr a varuje, že ty budou mít kvůli nákaze nedostatek zdravotníků. A protože se omikron údajně množí rychleji, tak od vlny nákazy uběhne jen týden, než budou nakažení v nemocnicích.

Že by omikron měl méně závažné průběhy Flegr nevěří, prý je tento dojem vyvolán tím, že omikron prolamuje imunitu u očkovaných a prodělavších a ti mají mírnější průběh. Kromě toho, masivní šíření podle Flegra způsobuje, že poměr nakažených a hospitalizovaných je menší, takže epidemie omikronu pak vypadá méně závažná.

Fotogalerie: - Vánoční zvěst PLKu

Již v minulých vlnách prorokoval Jaroslav Flegr zahlcení zdravotnického systému. To předpovídá i teď. Ale hrozí prý i něco dalšího, „reálné nebezpečí vážného narušení fungování celé společnosti“. „Je klidně možné, že prakticky v jeden okamžik bude nemocná třetina i více obyvatel Česka. To se přitom může týkat i zdravotníků a dokonce i pracovníků kritické infrastruktury. Co by to mohlo znamenat pro chod společnosti, asi není třeba rozebírat,“ odhaduje a nediví se uzávěrám v jiných evropských státech.

„Je třeba, aby orgány státu i naši zákonodárci už nyní udělali vše pro to, aby chod společnosti byl v maximální míře zachován. Povinné očkování třetí dávkou pracovníků potřebných pro chod kritické infrastruktury je naprostá nezbytnost,“ prohlašuje.

I tato vlna nakonec skončí, když se obyvatelstvo promoří, předpovídá Flegr a přidává svůj další oblíbený předpoklad, tedy „spontánní lockdown obyvatelstva“, který se ovšem vyplnil pouze na jaře roku 2020, tedy ještě před jeho předpověďmi.

„Předtím však počty nakažených i hospitalizovaných dosáhnou mnohem vyšších hodnot, než jaké jsme tu měli kdykoli v minulosti. Počty nakažených za den určitě přesáhnou 50 tisíc a nejspíš i 100 tisíc, jen se o tom kvůli zahlcení kapacit testování (o trasování ani nemluvě) dozvíme až zpětně. Jestli a o kolik překonáme rekordy v počtu mrtvých za den, už záleží jen na tom, zda, kdy a kolik získáme dávek nových léků molnupiraviru a zejména paxlovidu. Zajištění těchto léků je v současnosti životně důležité,“ varuje parazitolog, podle kterého by se vláda měla na situaci, že covid bude mít třetina obyvatelstva najednou, připravit a všechny zaměstnance kritické infrastruktury naočkovat třetí dávkou. Dále pořídit dostatečné zásoby molnupiraviru, paxlovidu a přípravku sotrovimab, monoklonální protilátky prý proti omikronu fungovat nebudou. Chce také doočkovat populaci nad 60 let, protože prý i zahájené očkování může zachránit život, ale radí se soustředit na poskytování třetích dávek.

Fotogalerie: - Deset let bez Havla

A občané? „Občany by bylo třeba dopředu upozornit, že by se měli připravit i na možnost, že nebude vhodné či dokonce možné vycházet i několik týdnů z domu. Měli by proto mít přichystané zásoby svých léků a raději i základních potravin a peněz v hotovosti. Připravit by se měli i na možné dílčí výpadky v zásobování včetně možných výpadků v zásobování elektřinou a plynem,“ nastiňuje Flegr scénář, který skoro připomíná situaci po výbuchu jaderné bomby.

Vláda by podle něj měla občanům vysvětlit, že už je spolehlivě neochrání nic, prodělání nemoci a dvě dávky očkování jen na 20 %, tři dávky na 70 %. „Není jisté, jak dobře budou na omikron fungovat běžné diagnostické testy. Respirátory a roušky budou nejspíš riziko nákazy omikronem snižovat podobně jako riziko nákazy deltou, jenomže kvůli vyšší infekčnosti omikronu bude i tato ochrana nedostatečná. Jediné, co bude dobře fungovat, je karanténa – vyhýbání se kontaktům s jinými lidmi. I tady je třeba zdůraznit jeden problém – zdá se, že v případě omikronu se člověk stává infekčním už jeden den po nákaze,“ tuší Flegr problémy.

„Stát by měl začít jednat okamžitě. Současně je třeba v režii psychologů a sociologů naplánovat, kdy a jakým způsobem nejlépe předat potřebné informace o blížící se vlně občanům. Jestliže budou lidé na budoucí problémy upozorněni dopředu, budou je patrně mnohem lépe snášet,“ míní v analýze, která už i přes jeho úmysl ji nezveřejňovat na internet pronikla, například k docentu Šmuclerovi, lékaři Janu Hnízdilovi nebo odborníkovi na zdravotnictví z ODS, Janu Klusáčkovi.

Na CNN Prima News pak Flegr tvrdil, že většina toho, co v analýze napsal „se už ví“, tedy že neplatí vakcíny a že je varianta vysoce nakažlivá. Také zmínil, že v analýze doporučil vládě kontaktovat sociology a psychology, aby naplánovali, jak informaci předat. „Já bych jí to nekazil,“ řekl jako zdůvodnění toho, proč nechce více ze své analýzy odhalovat.

Celý text analýzy prof. Jaroslava Flegra:

Vážení,

během pandemie jsem s odstupem čtyř měsíců zveřejnil pět střednědobých předpovědí vývoje epidemie. Šestou jsem plánoval zveřejnit 31. 12. S ohledem na bezpečnost svou a své rodiny to ovšem tentokrát neudělám. Domnívám se však, že zodpovědné orgány a osoby by ji měly mít k dispozici, a to pokud možno ihned. Proto volím tuto cestu. Má analýza není určena ke zveřejnění a ani novinářům nebudu její obsah komentovat. Předejte ji však, kdo můžete, na příslušná místa.

Ještě před koncem roku v Česku převládne varianta omikron, my se to však kvůli nedostatečnému testování a sekvenování dozvíme až v lednu. Počty nově nakažených vzápětí vyletí strmě nahoru – zatímco deltě trvalo zdvojení počtu nakažených asi týden (ve slušně proočkované populaci i déle), omikron to zvládne každé dva dny. Nakazí se jak ti, co nemoc už během podzimu či dříve prodělali, tak ti co byli očkovaní dvěma dávkami, a dokonce i zhruba třetina těch po třetí dávce. Relativně nejlépe budou chráněni ti s hybridní imunitou, a z nich zejména ti, co se nakazili až po dokončeném očkování RNA vakcínou.

S krátkým časovým odstupem dorazí vlna pacientů do nemocnic, ve kterých bude v té době kvůli probíhající nákaze chybět mnoho zdravotníků. Omikron se i v těle nakaženého množí rychleji než předchozí varianty, takže odstup vlny hospitalizací od vlny nákaz bude kratší než v případě varianty delta, konkrétně asi týden. Není bohužel pravda, že by omikron vyvolával výrazně mírnější průběh onemocnění. Výsledky ještě nejsou definitivní, ale onemocnění bude mít nejspíš stejně vážný průběh jako nákaza variantou delta. To, že jsme počátkem prosince mohli doufat v mírnější průběh onemocnění, bylo výsledkem dvojího zkreslení:

1. Kvůli tomu, že omikron prolamuje předchozí imunitu, je mezi nakaženými mnoho očkovaných a těch, co už nemoc prodělali. Ti mívají téměř vždy mírnější průběh následné nákazy.

2. Omikron se exponenciálně a velmi rychle šíří, takže denní počty nakažených přibývají mnohem rychleji, než denní počty hospitalizovaných. Proto je v každém okamžiku poměr počtu hospitalizovaných (i poměr počtu mrtvých) k počtu nakažených nízký a míra patogenity omikronu se tak zdá mnohem nižší, než je ve skutečnosti.

Zatímco v předchozích vlnách byl největším nebezpečím kolaps zdravotnictví, v omikronové vlně k tomu přistupuje reálné nebezpečí vážného narušení fungování celé společnosti. Je klidně možné, že prakticky v jeden okamžik bude nemocná třetina i více obyvatel Česka. To se přitom může týkat i zdravotníků a dokonce i pracovníků kritické infrastruktury. Co by to mohlo znamenat pro chod společnosti, asi není třeba rozebírat. Není divu, že státy západní Evropy nyní dělají vše pro to, aby tomu zabránily. Je třeba, aby orgány státu i naši zákonodárci už nyní udělali vše pro to, aby chod společnosti byl v maximální míře zachován. Povinné očkování třetí dávkou pracovníků potřebných pro chod kritické infrastruktury je naprostá nezbytnost.

I omikronová vlna nakonec opadne – částečně samovolně promořením populace, částečně díky lockdownu, který si spontánně naordinuje větší část společnosti. Předtím však počty nakažených i hospitalizovaných dosáhnou mnohem vyšších hodnot, než jaké jsme tu měli kdykoli v minulosti. Počty nakažených za den určitě přesáhnou 50 tisíc a nejspíš i 100 tisíc, jen se o tom kvůli zahlcení kapacit testování (o trasování ani nemluvě) dozvíme až zpětně. Jestli a o kolik překonáme rekordy v počtu mrtvých za den, už záleží jen na tom, zda, kdy a kolik získáme dávek nových léků molnupiraviru a zejména paxlovidu. Zajištění těchto léků je v současnosti životně důležité.

Co tedy udělat před nástupem omikronové vlny? Stát, tedy zákonodárci i exekutiva, by se nyní měli soustředit na zajištění udržení chodu kritické infrastruktury za podmínek, kdy v jednu chvíli bude nemocná či v karanténě až třetina obyvatelstva větších obcí. Všechny zaměstnance kritické infrastruktury je potřeba urychleně naočkovat třetí dávkou vakcíny. Hlavní úsilí zaměřené na minimalizaci počtu obětí a následných zdravotních dopadů prodělaného onemocnění by se mělo napřít na co nejrychlejší získání dostatečných zásob nových léků molnupiraviru, paxlovidu a přípravku  sotrovimab (v současnosti používané monoklonální protilátky na omikron nefungují). Zároveň je třeba zintenzivnit úsilí o naočkování a doočkování maxima osob nad 60 let. I zahájené očkování může zachraňovat životy. V časové tísni je však nejefektivnější se soustředit na poskytování třetích dávek.

Občany by bylo třeba dopředu upozornit, že by se měli připravit i na možnost, že nebude vhodné či dokonce možné vycházet i několik týdnů z domu. Měli by proto mít přichystané zásoby svých léků a raději i základních potravin a peněz v hotovosti. Připravit by se měli i na možné dílčí výpadky v zásobování včetně možných výpadků v zásobování elektřinou a plynem.

Je důležité občanům vysvětlit, že prodělaná nemoc ani dvě dávky očkování už proti nové nákaze příliš chránit nebudou; zatím se zdá, že obojí chrání tak z 20 %. I dokončená třetí dávka očkování bude proti nákaze chránit tak ze 70 %. Není jisté, jak dobře budou na omikron fungovat běžné diagnostické

testy. Respirátory a roušky budou nejspíš riziko nákazy omikronem snižovat podobně jako riziko nákazy deltou, jenomže kvůli vyšší infekčnosti omikronu bude i tato ochrana nedostatečná. Jediné, co bude dobře fungovat, je karanténa – vyhýbání se kontaktům s jinými lidmi. I tady je třeba zdůraznit jeden problém – zdá se, že v případě omikronu se člověk stává infekčním už jeden den po nákaze.

Stát by měl začít jednat okamžitě. Současně je třeba v režii psychologů a sociologů naplánovat, kdy a jakým způsobem nejlépe předat potřebné informace o blížící se vlně občanům. Jestliže budou lidé nabudoucí problémy upozorněni dopředu, budou je patrně mnohem lépe snášet.

V Praze, 18.12. 2021

Psali jsme:

Řekněte lidem pravdu. Vakcíny a omikron: Český vědec vládě

Už dělají z lidí hlupáky. Překvapivě k Válkovi, který váhá zakazovat

Jo, Lipavský. Tohle vám uniklo. Vážné. Hejma a „Fialovo zahraničí“

Lidé se hrnou pro třetí dávku předčasně. Ministerstvo dumá, co s tím

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.