Kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin zahájila Evropská komise proti Maďarsku řízení. Stejně rozhodla i v případě Polska. A to kvůli zónám bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst. S Bruselem se přou nejen polské regiony, ale kvůli justiční reformě dlouhodobě i varšavská vláda. Začátkem září popudila polské politiky žádost Komise, aby unijní soudní dvůr dal Polsku pokutu za to, že se nepodřídilo soudnímu příkazu, podle kterého má zastavit činnost disciplinární komory trestající soudce.

O justiční reformu se Evropská unie pře s Polskem už léta. Vláda Práva a spravedlnosti ji provádí od svého nástupu k moci v roce 2015. A polská vláda Práva a spravedlnosti, která doteď intenzivně podporovala samosprávy ve více než 100 obcích a městech v pěti vojvodstvích, kde vyhlásili diskriminační zóny bez LGBT, náhle změnila postoj. Prostřednictvím ministerstva regionálního rozvoje vláda vyzvala, aby obce respektovaly práva občanů včetně sexuálních menšin.

Co říkají na otočku právě zmínění europoslanci? Je sáhnutí na peníze a zastavení příjmů tím nejlepším nástrojem, jak vymáhat evropské hodnoty? „Já bych si přála, aby to tak nebylo, protože ty peníze, na které saháme, jsou také peníze evropských daňových poplatníků. Vezměme si, jaký je rozpočet EU, a evropští občané platí a pak se to přerozděluje a posílá se to zpátky. To znamená, že saháme na své vlastní peníze. Já myslím, že v Polsku je demokraticky zvolená vláda, to nikdo nepochybuje. Je tam demokracie. Nebudu obhájcem Polska a toho všeho, co tam dělají, ale obávám se, že si na Polsku Evropská komise zkouší něco, co může následně aplikovat na Českou republiku nebo na kohokoliv, kdo bude zlobit. A to bych nerada,“ zmínila Konečná.