Zkušení odborníci k Rusku: Není to agresor, zoufale se brání. Na Krymu stavěli sídla pro CIA a FBI, Putin to musel zjistit. Česko pohlcené evropským superstátem...

08.04.2016 5:40

REPORTÁŽ Rusko není agresorem, ale státem, který se zoufale brání. Je o tom přesvědčen uznávaný komentátor Jan Petránek, podle něhož Rusko pochybilo za Gorbačova, když si nedalo podepsat úmluvu, že rozpustí Varšavskou smlouvu a druhá strana rozpustí NATO. Na semináři v Poslanecké sněmovně dále politolog Zdeněk Zbořil upozornil, že k ruským dějinám patří osudové téma boje na život a na smrt a profesor Oskar Krejčí kritizoval kořistnický vztah Západu vůči Rusku. Poslanec Radim Fiala zase připomněl záchranu samotné biologické existence českého národa.

Zkušení odborníci k Rusku: Není to agresor, zoufale se brání. Na Krymu stavěli sídla pro CIA a FBI, Putin to musel zjistit. Česko pohlcené evropským superstátem...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odborný seminář Mýty o Rusku na půdě poslanecké sněmovny. Co je pravda o Rusku, a co lež?

Bývalému náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky a nynějšímu předsedovi vojenského výboru NATO Petru Pavlovi, jenž loni v březnu prohlásil, že Rusko je agresorem, by se určitě nezamlouvala slova novináře Jana Petránka. Uznávaný komentátor je vyřkl na půdě Poslanecké sněmovny v rámci semináře „Mýty o Rusku“, jehož spolupořadatelem byl Institut slovanských strategických studií. „Hlavní problém Ruska je, že se dnes zoufale brání. Brání se, protože co svět světem stojí, existuje teorie her, kdy se každý snaží získat něco navíc. To je stará historická pravda: já chci víc, než má ten druhý,“ postavil Jan Petránek Ruskou federaci do zcela jiného světla, než je v tuzemsku a jeho mainstreamových médiích obvyklé.

Kořeny současného stavu spatřuje už v době, kdy skončilo soupeření dvou vojenských paktů. „Rusko si za Gorbačova naběhlo, když si nedalo podepsat tu úmluvu, že rozpustí Varšavskou smlouvu a druhá strana rozpustí NATO. Z toho je pak ta hra, kdo má vlastně pravdu. Tedy jestli platí to, co je psané, nebo to, co bylo jenom řečené,“ upozorňuje komentátor. Proto považuje za hodně důležité to, jak letos dopadnou v USA prezidentské volby. „Jestli v nich zvítězí Donald Trump, který řekl, že je potěšen, že ho podporuje i Putin. Ale může to být i tak, že Amerika Trumpa nakonec nezvolí. A jsou tu tisíce důvodů. Třeba ten, že Putin by měl rád jako protihráče někoho, kdo je čitelnější, než jsou dnes Spojené státy,“ konstatoval Jan Petránek.

Fotogalerie: - Mýty o Rusku

Odborný seminář Mýty o Rusku na půdě poslanecké sn...
Jan Petránek
Odborný seminář Mýty o Rusku na půdě poslanecké sn...
Oskar Krejčí
Radim Fiala a Tomio Okamura
Generál Andor Šándor

V Jelcinově éře byla dvojnásobná ztráta než za Velké vlastenecké války

A připomíná i další. „Spojené státy se velice zoufale vyhýbaly jakýmkoli dohodám s Ruskem, protože pro Ameriku je Rusko to poslední velké sousto, které by se dalo ještě spolknout. Čím to je? Všimněte si, že situace, kdy máte na jedné straně politiku, která by měla být konzistentní s demokratickými a humánními hodnotami, a na druhé straně je tu zcela jasně snaha toho druhého dostat na lopatky,“ upozornil ve svém příspěvku. Na nich Rusko málem skončilo v devadesátých letech minulého století. „Když přišel rozpad Sovětského svazu a nastoupilo desetiletí Jelcina, tak toto období znamenalo dvojnásobnou ekonomickou ztrátu jenom pro Rusko, než co ztratil Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Kdybych to nečetl ze švédských statistických údajů, tak bych tomu nevěřil,“ přiznal Jan Petránek.

Zvrat však přišel na jaře roku 2000 zvolením Vladimira Putina prezidentem Ruské federace. „Od ruských carů přes všechny ty Leniny, Staliny, Chruščovy až po Gorbačova s Jelcinem, tak ať máte, nebo nemáte Putina rádi, musíte uznat, že to je nejatraktivnější prezident, který se stará o to, aby se Rusko udrželo pohromadě. Poté, co se rozpadl Sovětský svaz a Jelcin nechal rozkrást Rusko tak, jako u nás nechal Václav Klaus rozkrást naše rodinné stříbro díky strategické pomoci Západu, tak od nástupu Putina až dodnes se Rusko snaží vztyčit. Věřím, že se Rusko postaví na nohy a nedopustí, aby bylo zmáčknuto a rozdrobeno, protože to by bylo pro Evropu něco dost zhoubného,“ podotkl Jan Petránek.

Putin se dozvěděl, že na Krymu tři ukrajinské firmy staví sídlo pro FBI a CIA

Stačí si prý představit, kdyby se Rusko rozpadlo, ty davy, které jdou z Turecka přes Řecko, že by šly horem. „To by bylo něco dost děsivého. Rusko je zábrana před migrační vlnou. A obávat se nějaké invaze z Ruska je nesmysl. Představa, že by chtělo obsadit nějaké území, je absolutní absurdita. To, jak na něj reagují v Pobaltí a v Polsku, je dáno tím, že je tam zažraná nenávist, historicky zakotvená,“ vysvětloval komentátor, proč je z těchto zemí nejvíce slyšet o ruském nebezpečí. Vrátil se i k loňským událostem na Krymu. „Rusko de facto vyhovělo tomu, že ho kulhavý milenec Kateřiny II. v roce 1783 dobyl pro Rusko. A bylo to poté, co se Putin musel dozvědět – a ruská rozvědka musí fungovat v postsovětském prostoru velice dobře – že na Krymu už tři ukrajinské firmy stavěly sídlo pro FBI a CIA,“ uvedl Jan Petránek.

Proto muselo být ruskému prezidentovi jasné, že jakmile zvítězí ten správný Majdan, tak se ruská vojenská vlajka nad Sevastopolem stáhne a vztyčí se tam vlajka NATO. „Kdyby Rusko přišlo o krymské námořní vojenské základny, stalo by se z něj něco jako mocnost třetí třídy. To by ruští generálové museli vtrhnout do Kremlu a postřílet celou vládu. To samozřejmě není možné. Rusko má právo být námořní silou, a jak jsem se zmínil v úvodu o teorii her, je krajně nutné, aby se v tomto světě vyvažovaly síly. Rovnováha sil je jediná možnost, aby svět nespadl do třetí světové války. Konec konců při americké prezidentské kampani říká Donald Trump, že už je proti intervencionistické politice a že je pro spolupráci i s Moskvou. Když si tohle vezmeme, budeme rádi, když Rusko najde podporu i jinde ve světě,“ uzavřel Jan Petránek své vystoupení na semináři.

K ruským dějinám patří osudové téma boje na život a na smrt

Politolog Zdeněk Zbořil ve svém příspěvku s názvem „Mohou za všechno Rus, Rusko a Ruská federace?“ poukázal na to, že k ruským dějinám, ať již je psali letopisci, historikové nebo vyprávěli pamětníci, patří osudové téma boje na život a na smrt. „Jakékoli minulé dění je poznamenáno osudovostí a obavami ze zániku Rusi a Ruska. Proto také to neustálé tázání se, kdo jsme my a oni, a kladení základní otázky, kdo nás chce porobit. Za první světové války zpívá obyčejný voják častušku: ´Pišet, pišet car germanskij, píšet ruskomu carju, razabiju ja Rasiu, sam v Rasiji žit budu!´ Díky brestlitevskému míru se to téměř podařilo, ale uteklo jen trochu více než dvacet let a německá armáda přišla rozbít Sovětský svaz podle plánu charakteristicky a s odkazem na dávnou křižáckou historii pojmenovaného Barbarossa,“ připomněl Zdeněk Zbořil.

V  mezidobí od roku 1914 do 1945 se „Rusko“ pokusilo uskutečnit západoevropskou myšlenku „světové revoluce“, posléze ji zavrhlo a konečně většinu jejích proroků fyzicky zlikvidovalo. „Stalinovo rozhodnutí vybudovat socialismus v jedné zemi bychom mohli nazvat nacionalizací myšlenky světové revoluce, ale trvalo ještě půl století, než se Svaz rad změnil v Ruskou federaci s 83 politicko-administrativními uspořádáními, jimž dnes nejen přední světoví politici říkají Rusko,“ poukázal politolog. „Před několika dny uplynulo šedesát let od dodnes váhavě připomínaného projevu Ukrajince Nikity Chruščova na XX. sjezdu KSSS. O čtvrtstoletí později se jiný Ukrajinec – Leonid Brežněv – pokusil denacionalizovat Sovětský svaz za pomoci nového heterostereotypu ´sovětskij narod´,“ poznamenal Zdeněk Zbořil.

Období kultu osobnosti se redukuje na odsouzení Stalina

I tento pokus podle něj má v sobě něco heroického a prorockého, nebo se nám to alespoň tak jeví, protože víme, jak vše dopadlo. Zmínil také, že u nás, v té „kulturnější“ Evropě, si neuvědomujeme váhu té neznámé hory historické literatury, vzpomínek a beletrie, která se zabývá tzv. obdobím kultu osobnosti. „Dokonce se mi zdá, že záměrně redukujeme tuto událost na příběh, který už je dnes vnímán stereotypně a má svou podobu odsudku Josifa Vissarionoviče Stalina jen proto, aby nemuseli být postaveni před ´otázku viny´ ti, kteří v oné době na tomto odsuzovaném režimu participovali nebo jej dokonce vytvářeli,“ uvedl politolog a k otázce, zda za všechno může Vladimir Putin, se vrátil aktuální kauzou Panama Papers, o níž nejvyšší představitel Ruské federace prohlásil, že má nabourat jednotu země.

Z České televize se totiž dozvěděl, že v kauze Panama Papers se mezi dalšími prozrazenými z umísťování peněz v daňových rájích objevili i Vladimir Putin, Bašár Asad a Si Ťin-pching. „Možná se o tom dozvíme něco víc i z nejvyšších míst Evropské komise, jíž předsedá Jean-Claude Juncker, který působil v letech 1995-2013 jako předseda vlády Velkovévodství lucemburského a v letech 1989-2009 byl i ministrem financí. Ale o tom, jak se dnes vnímá v Ruské federaci to, co všechno ´nezavinil´ Vladimir Putin od připojení se autonomní republiky Krym k RF, přes válku v Sýrii až po vlnu migrace do EU ze všech možných světových stran se z médií nedovídáme skoro nic. Ale s jistotou můžeme říci, že reakce na tyto předsudky rodící se v ´temné Evropě´ může být stejně osudová jako kdykoli v minulosti,“ varoval Zdeněk Zbořil.

Kořistnický vztah Západu vůči Rusku je strašně kontraproduktivní

Další z přednášejících, profesor Oskar Krejčí, se zabýval tím, zda je Rusko agresívní. „Ta otázka má tři roviny: vojenskou, ekonomicko-energetickou a informační, přičemž ta rovina poslední je všudypřítomná. Stačí se podívat na panamské dokumenty. Celkem jich uniklo 11,5 milionu a 2,6 terabytů dat. Hned během prvního dne všechna západní média, kterým můžeme říkat koalice ochotných, informovala, že v tom jel Putinův přítel. Stačí připomenout, že minulý týden prezident Putin oznámil, že pojede na slavnostní otevření rozšířeného Panamského průplavu. Proč je vytvořena tato koalice ochotných, aby diskreditovala Rusko?“ položil Oskar Krejčí řečnickou otázku.

Připomněl, že při rozpadu Sovětského svazu a nástupu Borise Jelcina, se Rusko intenzívně podbízelo Západu. „Porážka Sovětského svazu ve studené válce se prezentovala jako společné vítězství ruských a západních liberálů, kteří bojovali proti těm zlým komunistům,“ zmínil politolog, podle něhož je kořistnický vztah Západu vůči Rusku strašně kontraproduktivní. Zamyslel se také nad tím, co by to znamenalo, kdyby se lepším fungováním ekonomiky zvýšila v Rusku produktivita. „Když budou stejné produktivity práce v Rusku i v západní Evropě, zvítězí ten, kdo má surovinové zdroje. Proto Rusko nepotřebuje bojovat, stačí mu klid na ekonomickou organizaci. Právě proto existují politické kalkuly, které říkají, že se nesmí Rusku dát čas,“ konstatoval Oskar Krejčí.

Rusko zachránilo samotnou biologickou existenci českého národa

Pohovořil také o rozdělení informačních prostorů. „Když nastupoval Vladimir Putin v roce 2000 do funkce prezidenta, podepsal doktrínu informační bezpečnosti. Ta upozorňuje, že v případě, když nebudou vytvořeny ruské informační zdroje, nemůže ruská ´politická elita´ optimálně rozhodovat. To proto, že nebude mít vlastní zdroj informací, které ještě nejsou pročištěny západní koalicí ochotných médií. Je zřejmé, že se nám tu rozdělily informační prostory. Ten demokratičtější je podle mého názoru v Rusku. V Rusku najdete západní literaturu, na Západě nenajdete ruskou. V Rusku se můžete jít podívat na americké filmy, na které ruské filmy se můžete jít podívat tady?“ zeptal se politolog.

Pohled na Rusko nabídl i Radim Fiala, místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie, které nad seminářem převzalo záštitu. „Rusko je země, kultura a geopolitický pojem, který se našimi dějinami táhne velmi intenzivně, a to především od doby napoleonských válek. Rusko bylo vždy vnímáno buď s obrovským a nekritickým nadšením, nebo bylo líčeno jako surový a necivilizovaný nepřítel z východu, který je připravený zničit evropské hodnoty. Je třeba zopakovat historický fakt, že ruská armáda v posledních dvou stoletích opravdu dvakrát masivně pronikla do Evropy. Troufnu si ale říct, že především to znamenalo likvidaci ohavné diktatury, která chtěla celou Evropu ovládnout. V prvém případě to byla diktatura rodiny Napoleonovy a v druhém případě šlo o německý nacismus. V tom druhém případě byla zachráněna samotná biologická existence českého národa,“ zdůraznil Radim Fiala.

Pohlcení evropským superstátem můžeme čelit díky vztahu s Ruskem

Není však nekritický a uvědomuje si, že Rusko má odlišný kulturně historický základ, má jiné náboženství, jinak vnímá některé společenské problémy. „Existuje tam jiná politická kultura. Rusko nikdy nebude nezištným patronem našeho státu, tak jak si to naivně představovali někteří čeští obrozenci v devatenáctém století. Rusko má svoje geopolitické zájmy, které dnes hájí. Nejde ale o zájmy, které by znamenaly – a o tom jsem hluboce přesvědčen – zásadní hrozbu pro existenci českého státu nebo českého národa. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že přes rozdílnou politickou kulturu a demokratickou tradici není Rusko zásadním nebezpečím pro svobodu a demokracii v České republice,“ prohlásil poslanec hnutí SPD.

Vyjádřil přesvědčení, že Rusko je důležitým stabilizačním prvkem, se kterým musí Česká republika dlouhodobě spolupracovat pro zachování své ekonomické a geopolitické stability. „Bohužel žijeme v situaci, kdy část české politiky a médií vstoupila do informační války proti Rusku. Je otázkou, v čím zájmu to dělají, neboť rozhodně to není v zájmu České republiky. Ve stejné době stejní politici a stejná média přehlížejí rehabilitaci fašismu a nacismu v Pobaltí a na Ukrajině. Nejen přehlížejí, ale dokonce vyjadřují pochopení a sympatie. Jde o součást snahy o zbavení suverenity České republiky a její pohlcení evropským superstátem. Pokud se nechceme přeměnit na administrativní jednotku evropského superstátu a chceme si zachovat státní a národní suverenitu, musíme si zachovat vztahy k Rusku,“ uzavřel Radim Fiala.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura bije na poplach: Agresivní muslimský migrant v Praze volal Allah Akbar. Hamáček lže, že nejsou mezi námi!

11:55 Okamura bije na poplach: Agresivní muslimský migrant v Praze volal Allah Akbar. Hamáček lže, že nejsou mezi námi!

O agresivním muslimském migrantovi a kriminálníkovi, jenž ve čtvrtek křičel v Praze na veřejnosti dě…