Na Fóru 24 vyšel komentář bývalého redaktora Reflexu Jiřího X Doležala o ekonomce a radní ČT Haně Lipovské. Ten se v článku podivuje nad disertační prací doktorky Hospodářské politiky, jakožto oboru, ze kterého získala takzvaný velký doktorát PhD. Doležala však zaujalo to, že její disertační práce byla do roku 2023 kvůli připravované budoucí publikaci skryta. Upozornil též, že mezi lety 2016–2019 působila na Masarykově univerzitě jako tajemnice oborové komise pro obor Hospodářská politika a oborové rady pro program Hospodářská politika a správa, což prý uvádí i sama škola.
„To celé mě velmi zaujalo. Jednak – když se nejedná o patent či něco podobného – není obvyklé práci utajovat. A za druhé – dělala tajemnici oborové komise, a v tom samém oboru skládala zkoušky? Opět jsem si vzpomněl na babičku, která také říkala ‚líná huba, holý neštěstí‘. A poslal jsem na Masarykovu univerzitu otázky:
– Chápu dobře, že v roce 2020 paní doktorka obhájila disertační práci před komisí, se kterou předtím v letech 2016–2019 spolupracovala jako její tajemnice?
– Pokud moje hypotéza neplatí – mohli byste vysvětlit, jak se dění událo v realitě?
– Pokud moje hypotéza platí a paní doktorka obhajovala svou disertační práci před kolegy, se kterými léta blízce spolupracovala – neměli jste obavy, že by komise mohla být směrem k paní doktorce jako k dobré známé ne úplně objektivní a lidově řečeno ‚nadržovat‘?
– Z jakého důvodu podléhá její disertační práce utajení?“ zeptal se novinář brněnské univerzity.
„Ing. Hana Lipovská, Ph.D., úspěšně absolvovala doktorské studium v programu Hospodářská politika na Ekonomicko-správní fakultě a obhájila disertační práci na téma Politická ekonomie secese v Evropě v roce 2020. Zkušební komise pro obhajobu závěrečné práce je jmenována děkanem na návrh oborové rady, viz čl. 34. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity. Tedy zkušební komise není totéž co oborová komise (nově oborová rada). Pro omezení zveřejnění disertační práce existuje důvod dle zákona o vysokých školách a Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity. V případě Hany Lipovské je důvodem skrytí práce ochrana autorských a majetkových práv nakladatelství Routledge, u kterého autorka práci vydala jako knihu. Fyzický výtisk závěrečné práce byl naší fakultou odeslán na MŠMT,“ zněla odpověď od Ing. Marie Krulové, vedoucí oddělení vnějších vztahů. Prý to připomíná pohádku o chytré horákyni.
Fotogalerie: - Velitelské shromáždění
Jiří Doležal tedy hledal, o jakou publikaci jde a prý má jít o „Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin?“. Ta ovšem není primárně od doktorky Hany Lipovské, ale i od Jany Bobošíkové. Ta navíc schytala nemalou vlnu kritiky za to, že je prý plná argumentačních faulů a manipulací.
„Teprve po delším hledání nacházím knihu, která vyšla v angličtině pod trochu změněným názvem: ‚The Political Economy of Independence in Europe‘. A já opravdu nevím. Je skutečnost, že nějaká diplomová či disertační práce vyšla jako kniha, dostatečně legitimním důvodem k tomu, aby nebyla na serveru univerzity veřejnosti přístupná? Anebo pro plnou veřejnou kontrolu by měl jít komerční zájem stranou, a pokud se práce na škole obhájí, tak ji škola zveřejní bez ohledu na komerční zájmy autora? Prostě nevím,“ zamyslel se Doležal.
Celý příběh s komisí mu připomíná dění kolem deníku MF Dnes. Ten prý, jak všichni víme, není „velkouzenáře“ Andreje Babiše, neboť jej svěřil do fondu, na který nemá mít žádný vliv. Přitom v tom fondu, se kterým nemá údajně nic společného, figuruje jeho manželka Monika Babišová, která mu však prý nic o dění ve fondu neříká, a tak má premiér nulový vliv na fungování MF Dnes. Podobně prý obhájila sama Lipovská titul před komisí, která nemá prý nic společného s oborovou radou, kde ekonomka léta působila.
„Z výše psaného tedy soudím, že do nového režimu, který zde buduje Andrej Babiš s Milošem Zemanem, je paní Lipovská do televizní rady i kamkoliv jinam optimální členkou. Zjevně patří do party. A má navíc podobnou komunikační strategii s médii jako pan premiér Babiš, totiž na**at jako,“ ukončil novinář Jiří X Doležal svůj příspěvek.
Novinář působil až do nedávné roztržky s vedením v Reflexu. Jedním z jeho nejznámějších článků byla reportáž o Klinice, tedy o objektu, který na pražském Žižkově obsadili squateři. Reportáž natočil a výsledné video se stalo hitem internetu. Squateři na Klinice se bránili na některá dřívější nařčení na stav objektu a tvrdili, že na Klinice je pořádek. To pověděl i pedagog z Fakulty humanitních studií UK, který objekt navštívil, Martin Putna. Tento názor Doležal ve svém videu naprosto zničil.
Martin C. Putna vystoupil v Českém rozhlase, kde se pochlubil, že na Klinice skutečně byl. „Ukázalo se, že své sympatie k ultralevici nezvládá do té míry, že veřejně v médiích lže, manipuluje veřejností, křivě obviňuje nevinné lidi a dopouští se horší demagogie než Miloš Zeman,“ napsal o jeho vystoupení Doležal.
Putna měl říci toto: „Klinika byla vždy uklizené, úhledné a sympatické místo bez drog. V několika posledních dnech se je média, zvlášť TV Prima, snažila představit jako feťáky a bordeláře. To je dle mého soudu manipulace. To exekutor, který vnikl do budovy, rozmlátil zbylé zařízení a udělal tam ten nepořádek. A ten pak předvedli divákům.“
Pak ještě přidal svou starší tezi, že Klinika je stejným historickým fenoménem jako hudební skupina The Plastic People of the Universe. Tu prý omezení mocní také prezentovali jako smradlavé fetky, zatímco skutečné osobnosti jako Václav Havel ji podporovaly.
Fotogalerie: - Žerty z prezidenta
To, že se dnes dějí podobné věci, je pro Putnu důkazem, že jsme se vrátili do sedmdesátých let a vládnou u nás autoritáři, sázející na nacionální, xenofobní a nenávistné postoje.
„Představa, že hromadu výkalů, kterou jsme na Klinice nafotili, nakáleli na zahradě exekutoři, aby poškodili dobrou pověst anarchistů, je daleko za hranicemi slabomyslnosti a Putnovy výroky daleko za hranicemi normální politické lži,“ myslí si o tom Doležal. Výroky považuje za sprostotu a faul proti exekutorům. Šel tak daleko, že to označil za propagandu. Odkázal přitom na reportáž, kterou o Klinice natočil ještě před vyklízením.
JXD, jak se Jiří X. Doležal označuje, se stal známým i jinou věcí. Doležal obvinil v Reflexu rapera Řezníka, že v jeho písničce s Hrobkou a Pitvou „Konečný řešení“ se objevuje několik negativních prvků, jako je například: neonacismus a násilnické a antisociální trendy. Za písničku dokonce umělci stanuli před soudem.
Obvodní soud pro Prahu 5 ovšem osvobodil na konci listopadu 2011 tuto trojici, kterou policie obvinila z rasismu a extremismu kvůli klipu, v němž chtěli jednou provždy násilím „vyřešit“ problém bezdomovectví, Romů či přistěhovalců. Hrozily jim až tři roky vězení. Řezník následně vydal píseň s názvem „Soudní proces,“ kde se o Jiřím Doležalovi zmínil.
„Soudní jurisdikce nad tím pobaveně mávla, humanisti utřeli, zabilo to Havla! Od Dolejžala kvůli tomu odešla žena, teď má hubu plnou Hrobkova s****a!“ rapoval Řezník.
Hana Lipovská v posledních dnech rozvířila debatu ve společnosti potom, co byla po jejím návrhu odvolána většinou členů Rady ČT, Dozorčí komise ČT. Odvolaní členové komise podle Lipovské dlouhodobě nevykonávali řádně své funkce a kontrolu hospodaření s prostředky televize prováděli neobjektivně. Roli v odvolání komise hrál také nákup pozemků u televizního studia v Ostravě. Lipovská situaci vysvětlila následovně:
„V kauze pozemků pod budovou TS Ostrava šlo především o nedostatek podkladů a informací nutných pro rozhodování. Chyběla například ekonomická analýza, což kritizoval radní Pavel Kysilka. Dozorčí komise nevyjasnila právní tituly k pozemkům, bagatelizovala rozdíl mezi tržní hodnotou pozemků podle znalců (1,4–2 miliony Kč) a požadovanou cenou (2,88 milionu Kč) a v neposlední řadě ignorovala zásadu péče řádného hospodáře. Celkově dozorčí komise v této kauze nejednala jako poradní orgán Rady ČT, nýbrž pouze kompilovala podklady postoupené generálním ředitelem.“
Nekvalitní práce komise se podle Lipovské projevila v plné šíři na poradě Rady ČT 11. listopadu. „Předseda dozorčí komise nebyl schopen odpovědět ani na ty otázky, jejichž odpovědi byly zahrnuty v materiálech předložených Radě ČT. Právě tehdy se přítomní členové bez výjimky shodli na zařazení hlasování o odvolání dozorčí komise na jednání Rady ČT, což také tehdejší předseda rady René Kühn provedl,“ říká Lipovská s tím, že existovalo dostatečné množství důvodů k odmítnutí této transakce.
„Ihned po přijetí usnesení o odvolání dozorčí komise vyhlásil tehdejší předseda Rady ČT volbu nových členů,“ říká Lipovská. „Řádně zvolená dozorčí komise následně musí začít plnit svůj zákonem svěřený úkol, tedy sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize,“ domnívá se radní.
Tento krok ovšem naštval část veřejnosti, která žádala konec Hany Lipovské v radě. Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek vyzvali Českou biskupskou konferenci, aby po ekonomce Haně Lipovské žádala odchod z Rady ČT. A biskupové Kalouskovi se Schwarzenbergem odpověděli. Zdůraznili, že Lipovskou do Rady ČT nevolili biskupové, ale poslanci. A tím to prý pro představitele církve končí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
