František Kuba: Volba prezidenta leden 2018 - Jak to vidí v Ostravě

12.01.2018 15:30

Smutek se vkrádá do duše – nemáme žádného Artuše. Při pohledu na prezidentské kandidáty u nás by zaplakal i Friedrich Nietzsche, představitel nihilismu. Tyto volby budou jako hloubkové tetování, proniknou jako jehla nejen do těla, ale bolestně i do podvědomí.

František Kuba: Volba prezidenta leden 2018 - Jak to vidí v Ostravě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volič u volební urny, ilustrační foto

Ozývám se z periferie republiky, tedy z ostravského sídliště s pěkným názvem Dubina. Básník by řekl, nálada je zde často pod psa. Ne, že by tito savci až tak fyzicky a názorově vadili, ale proto, že přinášejí už z dávné historie negativní konotace, třeba primitivní magii, možná jako pražská soudkyně Králová). Přesněji řečeno, je třeba, aby v Ostravě i jinde v republice (kromě bohaté Prahy) sublimovala (ve veřejném mínění) alespoň kapka optimismu – kterou mainstream a ČT promění v dravý proud veřejného zájmu občanů o dění v Česku. Někdo by asi řekl: v kopce hnoje. Škoda, že to nepopíše, aspoň z Pendolina na trase Praha – Ostrava, Bohumil Hrabal. Je toho více než na novelu o chmelu!

Co na prezidentské volby říkají běžní lidé, tedy nikoli čeští politici, prý laboratorní bíglové zahraničních zpravodajských služeb a našich oligarchů.

Zkusil jsem v posledních třech dnech, s malou nadějí, klást nenásilné otázky, co lidé soudí o prezidentské volbě v lednu 2018? Jak nemnoho to přineslo, ukazují následující řádky.

J. K. byl před časem specialista na obrábění na karuselu (svislý soustruh) ve Vítkovických železárnách, závod 4. Do důchodu odešel v roce 2004.

K prezidentským volbám nechodím. Chodím jen k volbám do Poslanecké sněmovny ČR. Jinak je to o ničem. Hovořili jsme spolu na třídě Dr. Martínka.

P. F. byl nedávno pracovníkem města Ostravy, zařazení nechtěl uvést. Odhadem 70 let, aktivní důchodce. Prezidentské volby ho zajímají asi jako každodenní zpravodajství ČT. Neporovnatelně více ho zajímá dění, které se odehrává v jeho širší rodině. 

Nevím, jestli půjdu k těmto volbám. Hlavně se mi nelíbí současné plakátování kandidátů: třeba ztotožnění Zemana a symboliky Pražského hradu, je to etická krádež. Za chvíli už Miloš Zeman začne vydávat bankovky se svým profilem. V ČNB má svého vazala Rusnoka, takže to už není až tak (s ohledem na současnou legislativu) nemožné. Promiňte, spěchám. Náš krátký rozhovor se udál ve stejné lokalitě, trochu později, o 200 metrů dále.

Uklízečka na ulici Fr. Formana. Místo rozhovoru: činžovní dům. Náš Bohouš (boxer, asi 11 let) má dost rozumu, aby k žádným volbám nechodil. Neomezujeme ho. Koneckonců je v kmetském věku a má rád detektivky.

Teď trochu vážně, manžel pracuje na směny a potřebuje si odpočinout. Já se dost naběhám v práci i okolo rodiny. Šetřím proto čas, kde se dá. Dospělý syn má své zájmy a vrstevníky, nezdá se, že by kvůli nějakým volbám chtěl měnit svůj program.

Řidička tramvaje č. 12 na terminálu Ostrava – Dubina. Z hlediska zodpovědnosti za cestující ve vozech jsme jednou nohou v kriminále, a ta druhá už sama na recepce u primátora Macury nedojde. Když vím, že i řidiči autobusů mají žebrácké mzdy (cca 18 100 Kč), tak nemáme důvod k optimismu. O prezidenty mám stejný zájem, jako oni o dopraváky. No nic, jedu.

Maminka (odhadem asi 26 let) s tříletým capartem před prodejnou nábytku Möbel. Nevím, co bych řekla, doma se o tom nebavíme. Manžel jezdí s dodávkou u stavební firmy, která dnes je, ale pozítří už být nemusí. Nedávno jsme splatili polovinu hypotéky, takže se nám dýchá trochu lépe. Moje kamarádky jsou na tom podobně, opravdu si nevyskakujeme. Přemýšlíme, zdali si pořídíme druhé dítě, nechceme však stavět na píscích.

Nemyslím, že by to politiky v Praze nějak zajímalo. Myslím si, že naši rodiče to měli jednodušší s byty, výdělky i perspektivou. Oni ještě mohli plánovat.

Máme rok osmiček, údajně má být významný. Jak? Z Havlovského přerývaného lhaní se opět vše (prostřednictvím apologetů) přesmykne do obvyklé EU melancholie.

Bude zajímavé, při „naší“ stovce od založení státu, číst skutečné disidenty, kupříkladu Jana Schneidera, Lenku Procházkovou nebo Jana Rumla. Dá nám to více než malovat srdíčka mastnou tyčinkou rouge Lucerna. Přestože do jara zbývá ještě něco týdnů, už dnes je zapotřebí opakovaně házet do Vltavy slaměné víchy druhu Morana. Tyto budou mít dramaticky nezaměnitelné znaky jistého pseudo/dramatika, a patrně otce všech šatních molů. Nenechme si sežrat budoucnost!  

František Kuba

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…