Slabé členské státy podle Zprávy krizím nedokážou čelit samy, ale potřebují společnou reakci Evropské unie. Hlavním cílem předkladatelů Zprávy je proto návrat k ideologii Evropské ústavy: vznik silné evropské vlády v rukou Evropské komise, která povede k vytvoření stále těsnější Unie. Národní stát je podrobován tradiční kritice, neboť nemá žádnou společnou vizi budoucnosti našeho světadílu a je spojen s bezprecedentní úrovní euroskepticismu, který vede k nacionalismu.

Autoři Zprávy tak skrytě reagují na náznaky neposlušnosti států visegrádské čtyřky. V minulém roce se Komise několikrát urputně snažila zabránit eurorealistické polské vládě v hájení polských národních zájmů. Toto úsilí však naráželo na nutnost jednomyslné shody, a tedy i jednomyslného odsouzení všemi členskými státy. Nemožnost jednoduše trestat [2] Polsko, Maďarsko (a kdykoli v budoucnu třeba i Českou republiku) vede reformátory k návrhu institutu žaloby pro systematické porušování základních hodnot, který by Komise mohla kdykoli uplatnit proti kterémukoli členskému státu.

I proto chtějí „dobří Evropané“ zrušit článek 51 Listiny základní práv EU. V textu Zprávy ovšem tento článek citován není: zaručuje totiž, že Listina „nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii, ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách“. Reformátoři však nové pravomoci vytvářet hodlají – a článek 51 jim v tom až doposud překážel.

Dalším jednoznačně pojmenovaným nepřítelem Bruselu je Lucemburský kompromis, který (byť jen neformálně) umožňuje členským státům požadovat jednomyslnou shodu alespoň na nejdůležitějších bodech. Podle Zprávy však snaha Rady o jednomyslnost maří pokrok při budování Unie. Konsenzus má být proto nahrazen rozhodováním centrální vlády – Komise – která se již hledáním shody zdržovat nebude.