Objednáte se třeba na oční? Dva měsíce. A to říkám jako příklad, který je obvyklý i jinde. Navštivte, prosím, většinu poliklinik nebo nemocnic. Chodby, kde sedí nemocní s prázdným pohledem na nepohodlných židlích, nebo i na parapetech oken. Abych byl třeba i konkrétní, na vyšetření žil v České Lípě se čeká i 6 hodin, lidé posedávají, kde se dá. Nestěžuji si, konstatuji, jinde je to skoro stejné. Sám jsem před 10 lety měl plicní embolii s komplikacemi (zlámaná žebra při kolapsu díky křečím celého těla) a léčen jsem byl s tím, že mám zánět průdušek a kašel. Až po tomto kolapsu doma (dojel jsem svým autem až na nemocniční nádvoří a tam na mne čekal tehdy známý lékař; kdybych jej neměl, jsem dneska mrtvý muž).
Podotýkám, je mi 74 let. Nyní. A to není v šerém dávnověku - před 3 měsíci jsem měl i manželka typické příznaky koronaviru. Tedy přes 39 st. horečky, dušnost, záchvaty kašle. Zavolali jsme "rychlou". Co se nestalo? Přijeli asi za půl hodiny (ne lékař, ale bc. a řidič), poslechla dýchání a nepříjemně se zeptala, proč voláme pohotovost, když mám obyčejnou chřipku. Takto bych mohl nejen na svém, ale i na jiných případech dokumentovat, jak to je v českém Bangladéši.
Je to vina těch lékařů? Neřekl bych. Je to vina naprostého diletantství orgánů, jako jsou zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví, to jsou ti, co hlásají, jak jsme na tom dobře. Za těžké peníze trůní na svých místech ti, co kdyby neměli tyto prebendy, tak by v mnoha případech byli na sociální podpoře. Propustit? Nejde. Jednak by se skupinově bránili (pokud ve větším počtu, najdete je, jak skandují na Václavském náměstí), jednak jsou to oni a jejich rodiny, voliči těch politiků, co si sami určují plat (sněmovna, abych byl přesný).
A tak tento stav bude přetrvávat dál, dalších 100 let. Proč? Protože český člověk je bázlivý, bojí se o práci, o živnost, ale nedovede protestovat, pokud ho k tomu někdo "nenavede" (kdo neskáče, není Čech). Skupiny ignorantů pod taktovkou krysaře dokážou neskutečné blbosti. Jsme tím známí prakticky po celé Evropě, že když jde do tuhého, tak vydáváme proklamace. (Hitler říkal: Češi jsou cyklisté, dolů šlapou, nahoru se hrbí) Například Rusové, naši slovanští soudruzi (jak sami říkají), mají ten názor, že jsme země, co za jejich vlastenecké války vyráběla každý druhý náboj do pušky, použitý werhmachtem u Stalingradu. Země, kde prý nebyla válka, země, která podle Jaltských dohod, uzavřených prezidentem Benešem, patří do ruské zóny. Země, která byla německým, spolupracujícím protektorátem.
Všechno souvisí se vším. Mohl bych takto pokračovat o roce 1968 a také o roce 1989. Bohužel, přiznají si to pouze ti, co mají fungující zpětnou vazbu. A tak tu švejkujem, tupě sedíme v čekárnách lékařů a jediné, na co se zmůžeme, je vtip: Ležící muž na zemi v čekárně krvácí a buší na dveře, které zdobí nápis: Neklepejte, vyčkejte na příchod sestry. Za dveřmi tklivý zvuk houslí. Muž buší znova. Dveře se pootevřou a v nich sám veliký lékař, v ruce housle. Vy neumíte číst? Ptá se. Odpověď zní: Já ale krvácím! Lékař vezme smyčec, strčí ho do oka ležícího a praví: Dojděte si nejdříve na oční, a přineste mi nález.
(To jsem si nevymyslel, ale často to ti výše dávají k lepšímu a myslí si, že si uleví a že to stačí.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
