Tehdy pouze dva z deseti voličů volili jinou než vládní či hlavní opoziční stranu.  Hrací pole se tak zúžilo na de facto jen dva rivaly. Zpětným pohledem to pak vypadá, že včerejší drtivou porážku labouristů lze do značné míry vysvětlit tím, že v těch předchozích volbách se hrála jiná hra: brexit s Johnsonem nebo brexit s Corbynem. Zdá se, že to by mohl být jeden z velkých důvodů, proč se socialisté v předchozích volbách velmi slušně drželi.

Ovšem pravidla hry se před včerejšími volbami změnila a klíčovou roli sehrála impotence politiků, jejich nerozhodnost a zejména nekonečné oddalování brexitu. Lidem tak po těch letech od referenda o vystoupení z EU nejspíš jednoduše došla trpělivost a tak se v převažující míře rozhodli podpořit toho vůdce, který tyto mnohaleté tahanice jednou provždy ukončí pod praporem „let's get brexit done“. Je pravda, že konzervativci dělali všechno pro to, aby lidi co nejvíce znechutili. To bylo zřejmé od počátku, s tím se muselo a dalo počítat, to politikové jednoduše dělají a umí lidi rozdělovat velmi dobře. Ovšem pozoruhodné je, že si socialisté nechali vzít také i jedno z velkých témat a výhod své tradiční prolidové politiky, a totiž NHS.  Johnsonova popularita v otázce zdravotní péče dosáhla na úroveň zhruba dvou pětin, což je nějaký dvojnásobek toho, na co si kdy konzervativní politik mohl historicky pomyslet. Až čas ukáže, v jaké míře budou očekávání ostrovního lidu, vložená do nového vůdce, naplněna.

Nelze podceňovat ani další faktory. Možná je tomu i tak, že se lidé rozhodli, že se začnou více spoléhat sami na sebe. Vzali si jednoduše do hlavy, že brexit chtějí dotáhnout do konce, že se v té otázce po tom všem více sjednotí i přes všechny snahy je rozdělit. Možná si usmyslili, že vědí  co je pro ně nyní za daných okolností důležité a že budou trvat na svém, i kdyby čert na koze jezdil. Snad jakoby chtěli říct, že jen národ, který se na něčem sjednotí, dokáže prosadit svou. A tak jako již několikrát v historii může být i tak, že britové znovu udělují transatlantické civilizaci lekci z demokracie, kterou si možná budeme dlouho pamatovat: držte moc ve svých vlastních rukou. Ten kdo sebou nechá cizí mocí smýkat, orat a vláčet a nechá se rozdělovat, tomu se budou dít věci, které nemá ve svých rukou a které nebude moci ovlivnit. Váš život se vám bude dít.