Ivan Zahrádka: Hlava plná Londýna nad Temží

13.12.2019 21:56

Včerejší Johnsonovo vítězství bude pro mnohé jistě poměrně dost velkým překvapením. Socialisté pod Corbynovým vedením byli totiž v předchozích (také prohraných) volbách poměrně dost úspěšní - dostali nějaké čtyři z deseti hlasů, což byl snad vůbec ten nejlepší výsledek, jaký kdy volební looser uhrál.

Ivan Zahrádka: Hlava plná Londýna nad Temží
Foto: Repro Youtube
Popisek: Britský premiér Boris Johnson

Tehdy pouze dva z deseti voličů volili jinou než vládní či hlavní opoziční stranu.  Hrací pole se tak zúžilo na de facto jen dva rivaly. Zpětným pohledem to pak vypadá, že včerejší drtivou porážku labouristů lze do značné míry vysvětlit tím, že v těch předchozích volbách se hrála jiná hra: brexit s Johnsonem nebo brexit s Corbynem. Zdá se, že to by mohl být jeden z velkých důvodů, proč se socialisté v předchozích volbách velmi slušně drželi.

Ovšem pravidla hry se před včerejšími volbami změnila a klíčovou roli sehrála impotence politiků, jejich nerozhodnost a zejména nekonečné oddalování brexitu. Lidem tak po těch letech od referenda o vystoupení z EU nejspíš jednoduše došla trpělivost a tak se v převažující míře rozhodli podpořit toho vůdce, který tyto mnohaleté tahanice jednou provždy ukončí pod praporem „let's get brexit done“. Je pravda, že konzervativci dělali všechno pro to, aby lidi co nejvíce znechutili. To bylo zřejmé od počátku, s tím se muselo a dalo počítat, to politikové jednoduše dělají a umí lidi rozdělovat velmi dobře. Ovšem pozoruhodné je, že si socialisté nechali vzít také i jedno z velkých témat a výhod své tradiční prolidové politiky, a totiž NHS.  Johnsonova popularita v otázce zdravotní péče dosáhla na úroveň zhruba dvou pětin, což je nějaký dvojnásobek toho, na co si kdy konzervativní politik mohl historicky pomyslet. Až čas ukáže, v jaké míře budou očekávání ostrovního lidu, vložená do nového vůdce, naplněna.

Nelze podceňovat ani další faktory. Možná je tomu i tak, že se lidé rozhodli, že se začnou více spoléhat sami na sebe. Vzali si jednoduše do hlavy, že brexit chtějí dotáhnout do konce, že se v té otázce po tom všem více sjednotí i přes všechny snahy je rozdělit. Možná si usmyslili, že vědí  co je pro ně nyní za daných okolností důležité a že budou trvat na svém, i kdyby čert na koze jezdil. Snad jakoby chtěli říct, že jen národ, který se na něčem sjednotí, dokáže prosadit svou. A tak jako již několikrát v historii může být i tak, že britové znovu udělují transatlantické civilizaci lekci z demokracie, kterou si možná budeme dlouho pamatovat: držte moc ve svých vlastních rukou. Ten kdo sebou nechá cizí mocí smýkat, orat a vláčet a nechá se rozdělovat, tomu se budou dít věci, které nemá ve svých rukou a které nebude moci ovlivnit. Váš život se vám bude dít.

Jenže v životě se nám věci jen tak nedějí. Nikoho vlastní život se mu neděje. Ten máme ve vlastních rukou. Jak se náš vlastní život odehraje, záleží jen a jen na nás samotných. Buď své vlastní životy budeme tvořit v lásce s ohledem na ostatní lidi a postavíme se k věcem pozitivně, bez neustálých řevů a kraválů, buď potáhneme za jeden provaz, anebo zůstaneme v nenávisti, rozdělení a necháme sebou manipulovat, orat a vláčet dál.

Ostrovní království čekají obtížné časy. Nevím, ale mně se tak zdá, že nyní je snad vůbec nejhorší doba na velké změny. Země to bude mít zatraceně obtížné. Jedna věc je něco zbourat, to jde snadno, ale mít vizi a vybudovat něco pozitivního, to dá velkou fušku. Udělat první krok a říct co mi na EU vadí, to umí dnes již každý a je v lidské povaze pojmenovat to negativní a ty atributy, bez kterých by se každý nejraději a snadno obešel. Britové nyní včerejšími parlamentními volbami dokončili tento první krok. Ale ten druhý krok, ta vize a její realizace, tedy to pozitivní a nejdůležitější, to bude daleko těžší.

Jako přítel britského lidu mu přeji úspěch. To je moje vize. Čím více lidí budeme britům přát úspěch, tím větší šanci budeme mít my všichni. Fandit rozkladu se nevyplatí. Bude to těžké. I my máme před sebou těžké časy. Také I my se budeme muset rozhodnout, co vlastně chceme, koho z těch zatím neviditelných budoucích předáků, kteří si naši důvěru zaslouží, podpoříme, a na čem pozitivním se budeme moci alespoň částečně sjednotit a táhnout za jeden provaz. Když to neuděláme, nic dobrého nás nečeká, věci se nám dál budou jen dít a ani většina z nás nebudeme toužit po tom vědět proč.

Ivan Zahrádka

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…