Dnes a denně je britská i nebritská veřejnost varována před zkázou, kterou může případné londýnské “NE” způsobit. Občas mám pocit, že pokud by Británie skutečně našla odvahu (o čemž pochybuji) a z Unie vystoupila, nastal by hned druhý den konec světa.

Pravdou ovšem je, že by určitý konec nastal, a to konec snu o velké evropské říši. Ostatně pokusů o spojení Evropy pod jedno hlavní město bylo v minulosti několik a vždy to skončilo neštěstím a krveprolitím. Doufám, že dnes si to krveprolití odpustíme. Migrační krize však může tuto mou naději velmi lehce pohřbít. S ohledem na právě probíhající kampaň za britské setrvání v EU by se měla Unie přejmenovat na Svaz evropských socialistických republik. Dostali jsme se totiž do situace, kdy je povolena pouze jedna pravda a jeden směr. Britové jsou pod obrovským tlakem. Brusel si je totiž velmi dobře vědom faktu, že v britských rukou leží osud celé Evropské unie.

Bez Bruselu by bylo lépe

Troufám si tvrdit, že po ekonomické stránce by vystoupení Británie žádný otřes nepřineslo. Ve výsledku by opuštění EU britské ekonomice dopomohlo k většímu růstu, protože vymanění se z většiny bruselských regulací, podpor, příkazů a zákazů by zvedlo britskou konkurenceschopnost. Byť jsou Britové strašeni kolapsem burzy a recesí. Krátkodobé zakolísání trhů je možné, ale nejednalo by se o nic fatálního. Ostatně trhy kolísají pravidelně. Stačí vzpomenout na loňský srpen či letošní leden. Boj o výsledek britského referenda je tak čistě bojem politickým. Jestliže by Londýn Unii opustil, byl by to krach současné evropské integrace. Časem by se totiž ukázalo, že Spojenému království se bez bruselských byrokratů žije lépe. A logicky by tak došlo k úvahám o přehodnocení vztahu k EU i v ostatních státech. Zejména jižní křídlo eurozóny by mohlo dojít k závěru, že opuštění Unie a návrat k vlastní měně je tím nejlepším lékem na chřadnoucí ekonomiku a astronomickou nezaměstnanost.