Berijovy deníky a realita:

S pravostí Berijových deníků je to v podstatě jako s našimi rukopisy (Zelenohorský a Královedvorský). Ve skutečnosti dosud neexistují žádné ověřené autentické deníky Lavrentije Beriji. V 70. letech se objevily v Rusku pod názvem "Beria Papers" a jejich fragmenty byly publikovány, například v Komsomolské pravdě. Dokonce se začaly prodávat vydavatelské smlouvy na jejich vydání na Západě – ale bez věrohodného podkladu, že jde o originální zápisy Beriji.

Životopis Lavrentije Pavloviče Beriji: 

V knize je i životopis údajně deviantního Berije (str. 78). Strana 81 a 82 obsahuje jeho osobní vlastnosti. V tomto případě je důležitá strana 82, kde jsou popsány Berijovi sexuální sklony: "Přísný heterosexuál, s náklonností k velmi mladým dívkám. Potrpěl si také na zralé ženy... Velmi obdivoval atletky.... Byl zenat s Ninou." (výtah).

Berijovy deníky (4. deník):

O Berijových sexuálních deliktech se dozvíme pouze ve 4. deníku a to konkrétně na stranách 140-143. Tam Berija popisuje, jak ho zaujala Taťána (12 let - vypadá na víc) a jak nařídil ochrance obvyklé instrukce, aby přijela s děvčetem. Doma ji Berija nasypal do pití sedativa a pak ji zneužil.


Berijovými deníky to nekončí:


Kolem Berije se točí mnoho nepodložených polopravd a lží. Například zpráva o tom, že se v jeho domě našly kosterní pozůstatky, která ovšem podle forenzní analýzy nepotvrdila vraždy Berije. Dále obviňování Berije z vraždy Stalina, jehož zdravotní stav se ale po 2. světové válce razantně zhoršil. 

Obviňován je Berija také z přípravy vraždy Jana Masaryka. Kolem jeho vraždy se množí zprávy o jeho sebevraždě, popřípadě že vraždili českoslovenští či sovětští komunisté. Nedávno vyšla ven informace, že Jana Masaryka mohli zavraždit spolupracovníci britské tajné služby SIS.

Názlez kosterních pozůstatků:

To, že byl Berija masový vrah a sexuální predátor má dokazovat i úryvek z tohoto článku: "V polovině 90. let byly v zahradě Berijovy moskevské vily objeveny kosterní pozůstatky několika mladých žen. Podle Martina Sixsmitha v dokumentu BBC „trávil Berija noci tím, že teenagerky unášel z ulic a přiváděl sem, aby je mohl znásilnit. Ty, které vzdorovaly, byly uškrceny a pohřbeny v růžové zahradě jeho manželky.“

Forenzní analýza: 

Ano, v podzemí a zahradách Berijova domu byly nalezeny lidské ostatky (včetně ženských a dětských) nejen v 90. letech, ale i později. Ačkoli to vyvolalo představy o Berijově domnělých obětech, archeologie a historici spíše interpretují tyto nálezy jako pozůstatky masových hrobů z období politických represí 30. a 40. let, než přímý důkaz kriminální činnosti Beriji. Neexistují forenzní analýzy konkrétně spojující tyto pozůstatky s násilím či vraždami v režii samotného Beriji.

Obviňování Berije ze smrti Stalina:

Obviňovat Beriju ze smrti Stalina je opravdu jen konspirace. Protože je zapotřebí vzit na vědomí informaci: "Stalinův zdravotní stav se již ke konci druhé světové války zhoršil. V důsledku silného kouření prodělal aterosklerózu, v době konání Přehlídky vítězství v květnu 1945 prodělal lehkou mozkovou mrtvici a v říjnu 1945 těžký infarkt."

Více s odkazy na literaturu ZDE.

Závěr: Na jedné straně povídačky bez historicky doložených faktů a na druhé straně zbytečná ztráta času, protože ohledně Berijových úchylek se tam mnoho nedočtete, takže příznivci De Sada si opravdu nepřijdou na své. Kniha opět dokazuje, že vzniklo mnoho povyků pro nic a je důkazem toho, že i antikomunismus je diagnóza (věřit slepě v nedoležené fakty).

Mgr. Bc. B.A. Pavel Herman, MBA, MPA, LLM

• Člen KSV, Spolku Českých novinářů a Unie Českých spisovatelů
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky