Ázerbájdžán intenzivně pracuje na tom, aby posílil svou roli dodavatele plynu do EU, což jeho prezident Ilham Alijev slíbil předsedkyně Evropské komise Ursule von der Layenové během její návštěvy v ázerbájdžánské metropoli Baku v roce 2022 v době, kdy ceny plynu na evropských trzích v důsledku ruské agrese proti Ukrajině kulminovali. Nedávno Alijev tento slib připomněl, když se v srbské Niši účastnil 10. prosince otevření bulharsko-srbského propojovacího plynovodu. Potvrdil, že Baku do roku 2027 zdvojnásobí svůj vývoz plynu do Evropy na 20 miliard metrů krychlových ročně.
"Čísla již ukazují, že se k tomuto cíli sebevědomě blížíme," řekl Alijev a vysvětlil, že Ázerbájdžán v roce 2021 vyvezl do Evropy něco málo přes 8 miliard metrů krychlových plynu, což se pro letošní rok zvýší na "asi 12 miliard metrů krychlových". Podle Alijeva se do Evropy vyváží již polovina ázerbájdžánského plynu. Aby se ambiciózní plán stal realitou, musí být posílena kapacita tří tranzitních plynovodů, které tvoří tzv. Jižní plynový koridor, který přepravuje ázerbájdžánský plyn z Kaspického moře na evropské trhy. Další výzvu představuje zvýšení těžby z ložisek na mořském dně.
Ázerbájdžánská předsedkyně parlamentu v ČR
Dodávky plynu a ropy do České republiky byly i důležitým tématem jednání, které začátkem prosince vedla v ČR předsedkyně ázerbájdžánského parlamentu Sahiba Gafarová. Ta se v pátek 1. prosince setkala s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Adamovou Pekarovou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a ministrem zahraničí Janem Lipavským.
Této návštěvy Gafarová využila k tomu, aby s českými politiky otevřela další klíčové téma: vztahy se sousední Arménií. Ta od 90. let v důsledku války, která provázela rozpad Sovětského svazu na Kavkaze, okupovala pětinu ázerbájdžánského území a vyhnala z něj ázerbájdžánské obyvatelstvo. Na druhé straně z Ázerbájdžánu utekla většina příslušníků arménské menšiny. Zamrzlý konflikt se v roce 2021 proměnil v horkou válku, ve které Ázerbájdžán Arménii na hlavu porazil, mimochodem i díky dodávkám zbraní z Izraele. Pod arménskou kontrolou zůstal pouze region Karabachu, a to jen díky silné diplomatické intervenci ruského prezidenta Vladimíra Putina, který se snažil hrát roli arménského protektora. Ruská pozice i vojenská přítomnost na Kavkazu je nyní oslabená v důsledku angažovanosti v agresi proti Ukrajině, čehož Ázerbájdžán využil v září 2023, kdy Karabach obsadil během jediného dne.
Ázerbájdžán poté, co dosáhl dlouholetého cíle obnovit suverenitu nad svým územím, usiluje o uzavření dlouhodobého míru s Arménií. Ta by se tak mohla vymanit z dlouhodobé ekonomické stagnace a izolace. Paradoxně nejlepší vztahy ze všech sousedů má teď Arménie, v Česku někdy prezentovaná jako kolébka křesťanství, s teokratickým totalitním Íránem.
Sáhiba Gafarová žádala české politiky o podporu mírového procesu bez nadržování jedné či druhé straně, což není v zemích Evropské unie vůbec pravidlem. Například Francie, která má ze všech evropských zemí největší arménskou menšinu, jednoznačně přejímá argumentaci Jerevanu a letos dodala do Arménie dodala systémy protivzdušné obrany a další vojenský materiál.
Česká diplomacie zastává objektivnější postoj vycházející ze skutečnosti, že území Karabachu i okolních území, která Arménie okupovala, jsou mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Tím zároveň podporuje rozvoj vzájemných ekonomických vztahů. Zatímco Česká republika potřebuje ázerbájdžánský plyn a ropu, Ázerbájdžán dováží řadu produktů českého průmyslu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
