Jiří Jírovec: Dům nemá jen horní patra

Vyhýbají se sklepům, přestože i tam dole žijí lidé. Nechápou, že společenské klima je ovlivňováno právě tím, jak se nakládá s těmi nejchudšími a nejzranitelnějšími.

Mediální šum kolem uprchlíků odsunuje do pozadí otázku Romů. To jsou lidé, kteří si údajně skvěle žijí ze štědrých sociálních dávek. Je to složité, protože dávky, které dostávají, jsou nepochybně v souladu s politikou podpory rodin s dětmi.

Politici se jako čert kříži vyhýbají otázce vylučování lidí ze společnosti. Dali obcím právo "vyhlásit opatřením obecné povahy oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (za ty se považují zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek) a jejím obyvatelům nepřiznat doplatek na bydlení." (ZDE) A mají vystaráno.

Je to naprosto ostudné, protože z vyloučených děláme ještě vyloučenější. Jsou to lidská práva naruby. Jakýsi obzvlášť velký hlupák vysvětloval v ČRo, že odnětí doplatku na bydlení může vést obchodníky s chudobou k tomu, že sníží nájmy, aby jim současní nájemci neutekli jinam.

Ale on přece tam "jinde" nikdo tyhle lidi nechce. Právě proto nechala ČSSD padnout zákon o sociálním bydlení. V koalici se prý nezadařilo, přestože podle koaliční smlouvy, část 5.4, souhlasily všechny strany s tímto zněním:

"S využitím evropských prostředků zahájíme ve spolupráci s obcemi výstavbu malometrážních sociálních bytů a startovacích bytů pro mladé rodiny."

Nestalo se nic. Důvodem je klíčová část uvedené formulace "ve spolupráci s obcemi". Ta vede k otázce, kdo a za jakých podmínek bude socky chtít. Nebylo žádoucí popudit starosty a obyvatele náplavou těch otravných medůz. Gazdík by mohl dostat hlasy nespokojených.

Sociální bydlení implikuje chudobu a s ní spojené problémy. Politici by měli mluvit o dostupném bydlení, tedy o takovém, na které dosáhnou důchodci i mladí, začínající lidé.

Je pravda, že o dostupném bydlení začal mluvit třeba místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek (ZDE). Prý mají plán, spočívající v tom, že kdosi státní byt revitalizuje a pak pronajme za zhruba polovinu současného tržního nájmu. S tím, že po 20-25 letech by nájemce mohl byt odkoupit. Vstupní kauce by byla nemalá (300-500000 korun), takže je otázka, jak by na ni ekonomicky slabá rodina dosáhla. Takové uspořádání ovšem sníží mobilitu pracujících na pracovním trhu.

KDU-ČSL zjevně nezná přírodní zákon, který stanoví, že každá velká myšlenka má nevýhody rovné a nebo převyšují velikost myšlenky samé.

V mediích se objevil výrok označující Romy za otravné medůzy. Podobá se docela pěkně trestnému činu hanobení rasy. Jeho autorem je náměstek ministra a kandidát ČSSD ve volbách. Nestalo se nic, možná přijde o pár korun odměny, ale kandidátem je dál. Nejspíš proto, že přitáhne něco hlasů rasistů.

S pravděpodobností hraničící s jistotou, lze soudit, že opakoval jen to, co slyší kolem sebe. Státní zástupci jsou hluší a spravedlnost slepá.

Ať se nežádoucí živly přesunou a zkazí prostředí zase někde jinde. To je princip NIMBY, tedy "Not in My Backyard", neboli ne za mými humny. Používá se v souvislosti s odpadem, jímž nemusejí být jen "atómy". V angličtině existuje výraz human trash neboli lidský odpad.

Něco se musí stát, přece je nutné chránit ty, kteří si za perně vydřené peníze opatřili něco bydlícího luxusu. Zatím se uchylují do oplocenek s kamerami a ochrankou kolem dokola. Je to ostudné, protože jim zabraňujeme, aby v klidu užívali výsledky své práce.

V Česku by se mohly zřídit prostory pro shromažďování bezdomovců a žebráků. Časem by se daná plocha mohla oplotit, přidat strážní věžička, něco psů a nakonec brána se zámkem. Stačí zbourat prasečák a postavit tam repliku tábora. Panství je opět Schwarzenbergovo a práce v lesích se tam jistě najde.

V době, kdy není všeho dost pro všechny, jsou lidská práva vyprázdněným pojmem. Z původně přitažlivého balení již dávno vypadlo právo na práci, bydlení a život v míru. Lidská práva se těžko nalézají ve "vyloučených" oblastech.

Doba se mění. Lze se setkat s názory, že se za Protektorátu dařilo Čechům lépe než za Rakouska- Uherska.

Byli to ale lidumilní Němci, tehdy ještě hanlivě označováni za okupanty, kteří za Protektorátu povýšili cikány a přiznali jim nemalé výsady židů (ZDE).

Společně mohli jet na skupinový zájezd do Polska. Tamní tábory byly lépe vybavené než ten v Letech, lékařská péče začínala již na perónu a místo koupání v rybníku se dostali do sprch. I krematoria tam byla, pro ty, kteří v Letech nepoznanou péči nepřežili.

Židi nesměli za Protektorátu kupovat cibuli, aby nám nepáchli. Bezdomovci smrdí sami od sebe a tak není divu, že mohou být vyloučeni z veřejné dopravy i z přebývání na některých veřejných místech. Z hlediska nás čistých je pochopitelné, že jim zakážeme sedět jinde než na lavičkách. Přidáme pravidla pro ty, kteří pobuřují posedáváním na schodech a zídkách před domy v nichž bydlí. Ústavní soud zatím takové zákazy (ZDE) zrušil jako nezákonné, ale jednou ten den přijde.

Bezdomovce jsme de facto vyloučili z hospodářského života. Je možné, že radní mnoha míst hledají inspiraci v zákonech, které mají původ v Norimberku.

Součástí předvolební kampaně se staly peníze, tedy minimální mzda, důchody, nízké mzdy v porovnání se západem a sociální dávky.

V případě minimální mzdy jde o laciný vzkaz směrem ke sklepům: "Jsme s vámi, buďte s námi". Odpůrci trvají na tom, že její zvýšení povede zaměstnavatele k tomu, aby malinko zbohatlé chudé propouštěli jako první. Zastánci naopak říkají, že navýšení minimální mzdy bude mít positivní efekt na zaměstnavatele, kteří se stanou tak nějak laskavějšími a přesunou část zisků do hlubokých kapes bědných.

Nikdo, dokonce ani komunisté, není ochoten říct, že se z minimální mzdy nedá žít, že za ni v Praze nepronajmete byt zvíci garsonky. Pravda, můžete se odstěhovat někam, kde je levněji, ale tam zase není práce. Bude-li mít chudák smůlu, dočká se toho, že obec vyhlásí ulici, kam se přestěhoval, za oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů a doplatek na bydlení zmizí.

Důchody jsou oblíbeným tématem. Ideologická zaťatost ale znemožňuje jakoukoli shodu "napříč politickým spektrem", takže vzduchem létají jen slova zavedeme a zrušíme. Kdyby hloupost nadnášela, tak by vysoko ve vzduchu létaly všechny důchodové komise, co jsme jich kdy měli.

Tihle přicmrndávači papalášů nejsou ochotni odmítnout "politická zadání" znemožňující dosáhnout jakýkoli výsledek. Odměnu možná investují, aby si vylepšili důchod.

Nejsou ochotni přijmout, že je třeba definovat určitý příjmový standard, na který by měl nárok každý občan, aby neztratil bydlení a nechcípl na ulici mrazem a hladem. Žvaní o tom, že se každý má postarat sám o sebe a na důchod si spořit.

Vláda vydala studii, která se dlouze zabývá důchodovou reformou v Chile, ve východní Evropě a Pobaltí. Dospěla ke zjištění, že finanční společnosti zajímá jejich zisk, ne blaho důchodců. Na to nemuselo být několik autorů a recenzentů.

V roce 2015 byl učiněn pokus přiblížit Důchodové komisi kanadský systém zajištění ve stáří. Nikoho taková, zadarmo poskytnutá informace nezajímá. Kanada není ve vládní studii zmíněna. Možná kvůli tomu, že se její systém opírá i o dva "nezásluhové pilíře." (ZDE)

To je tak strašné slovní spojení, že se je nikdo neodváží vyslovit. Připomíná to Švejkovo vyprávění, kdy odsouzený urazil císaře pána takovým způsobem, že se to již nikdo neodvážil opakovat.

Zabednění politici nechápou, že důchodový systém musí být přednostně konstruován pro ty nejchudší, kteří nemají dostatečné příjmy na to, aby mohli investovat na stáří. Střední vrstva bývá zvýhodněna daňovými úlevami, které nabízí progresivní daňový systém a státními příspěvky do různých spořících pilířů. Opravdu bohatí mají jiné možnosti a nástroje, jak se zajistit na stáří.

Zdá se, že nevysloveným heslem volební kampaně je "na chudý lid musí být přísnost" kombinované se známým "kdo nepracuje, ať nejí (nebo raději není)".

Hodně se mluví o podpoře úplných rodin s dětmi. Tedy kromě těch cikánských, protože ty mají dětí zase až moc. Jenže rasově čisté rodiny se z poloviny rozpadají, čímž často vznikají samoživitelky. Pokud nedostávají alimenty, upadají do chudoby.

Stát mohl pomoci tím, že by za určitých okolností posílal zálohované výživné a neplatiče stíhal sám. Mluví se o tom již od roku 2006. Koalice přešla od slov ke slovům a tak v sekci 5.4 současné koaliční smlouvy čteme:

"Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem."

No udělali velké kulové, přestože koalice měla potřebnou většinu ve Sněmovně.

ANO prý takovou zálohu považovalo za novou sociální dávku. To je z účetního hlediska tak trochu pravda. Výživné by muselo projít státní kasou a s ním i náklady na jeho vymáhání. Když alimenty nevymůže ženská, jak to má zvládnout chudák stát!

KDU-ČSL použila čistě ideologický přístup, založený na představě, že když se ženská pořádně vdá (najde solidního chlapa, který ji uživí a neopustí - viz zveřejněný a odvolaný nápad předsedy Bělobrádka), tak ji chudoba nehrozí.

Podpora samoživitelek by naopak mohla ublížit tradiční rodině. Navíc je známo, že si mnohé samoživitelky přilepšují prostitucí. Ať si žijí jak chtějí, lze parafrázovat výrok místostarostky Boru u Tachova o bezdomovcích.

Politici většinou začínají v patrech nižší střední třídy, tedy tam, kde lze vyměnit sliby za hlasy.

Některé jsou přímo hloupé. Například ten, který kombinuje jednotnou daň se společným zdaněním manželů. Televizní moderátor je trpělivý a vysvětluje předsedovi jisté strany, že to může fungovat, jen je-li daňový systém progresivní. Universitní profesor to ne a ne pochopit a tak unikne konstatováním, že jeho strana posílá rodinám positivní signál.

Slibuje se snížení sociálních odvodů, třeba o 8%, které se údajně projeví objeví na výplatní pásce. Jenže ty peníze budou v rozpočtu chybět a nějakým způsobem se budou muset vybrat nebo vypůjčit.

Mnoho prostoru pro žvanění poskytuje vzdělání a příprava na průmyslovou revoluci čtvrté generace.

Bědování nad školstvím je neopodstatněné. Po roce 1989 se podařilo docela pěkně rozvrátit předchozí vzdělávací systém a i tak jsme dobu 3.0, nebo jak se ta předcházející jmenovala, přežili výborně. Nikdy jsme se přece neměli lépe.

Kolik inovací a skvělých nápadů vzešlo z našich institucí? Kolik patentů vlastníme a kolik peněz nám vydělávají? O tom se mlčí.

Problém období 4.0 není v nedostatku či úrovni technického vzdělání, ale v naprosté absenci vize, jak zajistit rovnováhu ve společnosti, která přestane zaměstnávat podstatnou část populace.

Potřebujeme filosofii a sociologii 4.0. Toť vše. Nezapomínejme, že ekonomický rozkvět společnosti nezávisí na obecné úrovni jejího vzdělání. USA a Kanada jsou toho příkladem.

Zdravotnictví je jediný obor, kde na úrovni vzdělání opravdu záleží. Každý lékař nebo zdravotník má v rukou lidský život - váš i můj. Měli jsme kvalitní střední zdravotní školy, ale politici podlehli představě, že není nic lepšího než kopírovat Západ. Měli jsme i vyhovující systém dalšího vzdělávání lékařů.

V minulé Sněmovně bylo 21 lékařů. Nebyli schopni spolupracovat a napravit chyby, které se staly.

V souvislosti se zdravotnictvím se takměř výhradně mluví o penězích. Nízké nebo relativně nízké platy jsou jen součástí daleko širšího problému. Tím je neschopnost vytvořit systém, který by práci lékařů ulehčoval.

Základní výmluvou je ochrana osobních údajů a neochota některých lékařů pracovat s počítačem. Obé je nesmysl. Zdravotní stav každého z nás má v elektronické podobě pojišťovna. Jen z léků, které bereme, se dá odhadnout zdravotní stav.

Lékař, který není schopen zvládnout několik jednoduchých úkonů s počítačem by možná neměl být součástí složitého systému nových technologií a léčebných procesů.

Podstatnou část předvolební kampaně zabírají dohady o jak bude vypadat budoucí vládní koalice. Výraz "až budeme ve vládě, tak …" používají všechny strany. (ZDE) Jakže to zpívá Jan Burian: "Vem si, hochu, lopatičku, na písku si stav, na písku si stav, na písku si stav, a když přijdou kamarádi, jen s někým se bav, jen s někým se bav, jen s někým se bav."

ODS se nebude bavit s SPD ani s ČSSD, s Top 09 možná ano, s PIRÁTY asi ne, s KSČM nikdo nikdy, kdežto s ANO možná všichni, když se je podaří očistit od Babiše a Faltýnka.

To vše dává naději, že zase jednou bude úřednická vláda a od tradičních politiků bude na nějakou dobu pokoj.