Zvykl jsem si na to, že když něco napíši a doporučím, co by mělo vedení ČSSD dělat, pak k vlastní škodě dělá něco úplně jiného. Tak to bylo za časů Sobotky, což mě nepřekvapovalo, protože stranu řídili kmotři, ale dnes bych očekával přeci jen  něco jiného. Aspoň se zamyslet nad zkušenostmi toho, kdo stranu přivedl k poněkud jiným výsledkům, než jakých dosahuje dnes. Doufám, že to myšlení nebude příliš bolet. To bych opravdu nechtěl.

Myslím si, že zejména dopis místopředsedy Veselého je myšlen velmi upřímně. Dal si s textem práci. Je to slušná slohová kompozice a sázel bych na to, že tento dopis psal sám.  Ale nemůžu se ubránit dojmu, že jeho nápad, aby se členové nezabývali momentálními volebními  preferencemi strany, na úrodnou půdu zrovna nepadne. Připodobnil bych to k situaci ve firmě, která je kótovaná na burze. Její akcionáři a ještě více vrcholový management společnosti, sledují  kurz své společnosti na burze. A pokud tento kurz padá, snaží se s tím management něco udělat. Když už to nebude stačit, tak zasáhnou akcionáři a management prostě vymění. Není to nic osobního. Je to prostě byznys.

V politice také nejde o kulaté čtverečky. Jde o to, aby strana, za kterou kopu, měla co nejsilnější politickou pozici. Ta se získává především ve volbách, na základě kterých může proběhnout politické jednání, kde strana svou politickou  pozici valorizuje. Získává ministerstva, významné pozice ve státní správě, jež  jí umožní uskutečňovat program, na který byli její představitelé do parlamentu voleni svými voliči. Pokud na své voliče kašle, musí očekávat, že v příštích volbách dostane    pořádně za uši, což se stalo sociální demokracii v několikerých posledních volbách.