Bohužel, však nevidím v tuhle chvíli nikoho, kdo by v ČSSD řekl co dál a hlavně jak dál. Co v téhle složité situaci dělat. Chci jen vyzvat některé protagonisty neúspěchu ČSSD z posledních let, aby se ve svých fantaziích přece jen mírnili.

První z nich je předseda zcela neúspěšné pražské organizace ČSSD Pavlík. Tento dobrý muž se stal před více než rokem předsedou této organizace jako prodloužená ruka dnes už bývalého europoslance Pocheho, faktického vládce pražské ČSSD. Tehdy, tedy před 14 měsíci, se dalo ještě mnohé zachránit. Strana nemusela dopadnout v komunálních volbách v Praze tak ostudně, jak dopadla. Byla vymetena z pražské radnice i ze všech radnic padesáti sedmi městských částí, na jejichž významné části do té doby působila. Důvodem byl zejména klientelismus, který Poche a jeho klika dovedli k naprosto nechutné dokonalosti. Symbolem této politiky ČSSD na pražské radnici se stal náměstek primátora Dolínek, v té době již také člen Poslanecké sněmovny. Při osobním setkání jsem předsedovi Pavlíkovi doporučoval, aby Dolínek co nejdříve skončil s touto kumulací funkcí. A že je na to půl roku před volbami ten nejvyšší čas. Chápu nicméně, že mít dva platy je příjemné. Kontrolovat si osobně průběh stavebních zakázek organizovaných Technickou správou komunikací Prahy, za aktivní účasti dalšího významného člena Pocheho skupiny Adámka, mělo zřejmě také své důvody… Rozvrtat Prahu takovým způsobem, jak byla ještě ve dnech komunálních voleb rozvrtaná, což bylo spojováno převážně se jménem sociálně-demokratického náměstka primátora pro dopravu Dolínka, dovádělo Pražany k zoufalství. I mě osobně jako každokaždodenního pražského řidiče. Nyní Pavlík, poté co jeho strana v Praze v Evropských volbách získala mizerných 2,81% vystupuje takto: „Škodí nám nedostatek odhodlání k radikální politické akci, nečitelná a špatně prezentovaná politika, nedostatečná práce s členskou základnou, absence touhy vítězit i zcela zbytečné trafiky pro vysloužilé politiky.“ Naprosto s tím, pane předsedo, souhlasím. Kdyby vám to jen z těch úst do ručiček ráčilo vstoupit.

Tak začnu tím posledním výrokem: „Zcela zbytečné trafiky pro vysloužilé politiky“. Co je předseda pražské organizace, která zdrcujícím způsobem prohraje volby, nežli bývalý a tedy vysloužilý politik. To, že nechce předseda Pavlík své politické selhání vůbec reflektovat a drží se jako klíště své funkce, nemění nic na situaci, že se už jedná vlastně o „vysloužilého politika“. A co tento vysloužilý politik po úplném debaklu v komunálních volbách udělal? No, stal se náměstkem ministra školství za ČSSD. Tedy jinak řečeno, dostal trafiku. A z trafiky se mu nechce odcházet, i když prohrál v Praze další volby.

Další teze pana předsedy zní: „Absence touhy vítězit“ - Obávám se, že u pana Pavlíka zvítězila především touha získat trafiku. Vítězit ve volbách neumí a zřejmě ani nechce.