Jiří Paroubek: Opravdu to pravice myslí upřímně?

29.06.2020 18:44 | Zprávy

V sobotu si celá republika připomněla 70. výročí politické vraždy Dr. Milady Horákové. V tomto roce silněji než kdykoliv předtím. Vzpomínám si, že před jedenácti lety, když se veřejnosti představil nový pomník Milady Horákové na Pankráckém náměstí, mnoho účastníků z pravicových politických stran na tomto shromáždění nebylo. Akci tehdy zorganizovali národní socialisté a já jsem tam vystupoval s projevem jako tehdejší předseda ČSSD. Sluší se připomenout, co jsem si o tomto víkendu sám musel připomenout, protože jsem na to už za ta léta zapomněl, že nebýt sociální demokracie, tak by pomník M. Horákové na Pankráci možná neexistoval dodnes. Sociální demokracie tehdy věnovala na zřízení pomníku Milady Horákové částku 150 000 Kč. Já sám jsem daroval 10 000 Kč. A zejména se mi podařilo zajistit jako sponzora pomníku obdivovatele Milady Horákové, mého osobního přítele z Vídně, sociálního demokrata a tehdejšího poradce soc. dem. primátora Vídně Häupela Eduarda Haranta. Eddie Harant přispěl částkou 50 000 eur.

Jiří Paroubek: Opravdu to pravice myslí upřímně?
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Jak mi o víkendu   říkal organizátor sbírky MUDr. Bohdan Babinec, oslovil mnoho subjektů i pravicových stran. A od pravicových stran a pravicových českých politiků byla odezva minimální. A jejich finanční dary se limitně blížily nule. Je dobré si tuto skutečnost připomenout, neboť teď se česká pravice, ti různí Vystrčilové, Růžičkové a Fialové ad., snaží přisvojit politický odkaz Milady Horákové. Vlastně je ale na jejím životě zajímá jen její tragická smrt, tragický osud jí samotné v naprosto vykonstruovaném politickém procesu. Ale její život a dílo  je prakticky nezajímají.

M. Horáková byla názorovou socialistkou, která by s těmito pány z české pravice, kteří se k ní teď tak vehementně a účelově hlásí, mnoho společného neměla. Ale byla samozřejmě také političkou hledající konsensus a proto by jednala s každým, s nimi i s komunisty. Proto byla ve třicátých letech tak úspěšná v administrativě pražského magistrátu v sociální oblasti. V té době v čele Prahy stáli dva národně socialističtí primátoři. Nejprve po patnáct let Karel Baxa a poté až do konce první republiky Petr Zenkl.

Když jsem se díval v posledních dnech na Českou televizi, nemohl jsem přehlédnout i základní nedostatky v reáliích, které mohl upravit snad každý historik, pokud by se problematikou strany, jíž byla Horáková členkou, zabýval. M. Horáková nebyla členkou České strany národně sociální, jak se objevovalo na vysvětlivkách ČT. Národně sociální strana totiž existovala v letech 1897 – 1918. Na jaře 1918    se přejmenovala na sjezdu, který přijal velice radikální socialistický program, na Českou stranu socialistickou. Byla tak socialistickou, ale nemarxistickou stranou. Až v závěru 20. let byla tato strana přejmenována na Československou stranu národně socialistickou (ČSNS). (V roce 1929 vstoupila Horáková do ČSNS).  A s tímto názvem vydržela strana až do října 1938, kdy větší část jejich členů odešla, v době druhé republiky, do Strany národní jednoty a menší, ta levicovější část, do Strany práce. Do této strany přešla většina sociálních demokratů. Politická elita republiky se tak snažila zjednodušit politický systém státu, omezit řevnivé stranictví, které přispělo k pádu první republiky. M. Horáková pracovala po celá 30. léta na magistrátu v sociální oblasti. Měla na starosti nadace a oblast péče o matku a dítě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Lipavský byl položen dotaz

Jak je možné, že někdo může zaútočit na infrastrukturu státu?

Jak to, že není lépe zabezpečena? Vy tvrdíte, že jste systém zdědil, ale to přeci není odpověď. Mohl jste ho změnit, posílit tak něco. A jak vůbec víte, že za útokem je Čína? A víte, čeho všeho se vlastně zmocnila? A ještě jedna věc, je pravda, že používáte Tik Tok, o kterém se ví, že je pod čínskou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Bitcoingate a vyšší princip mravní?!?

16:28 Pavel Foltán: Bitcoingate a vyšší princip mravní?!?

Ve čtvrtek se konala mimořádná schůze Sněmovny k nové kauze „Bitcoingate“ – tedy jen část oné schůze…